Permanentky Dárkové poukazy Informace o vstupenkách Vstupenky online
ROZHOVORY
21. března 2006

Hrozně moc bych chtěl všem poděkovat za podporu

P r a h a - Dobrá zpráva na úvod: Vladimír Sobotka se ve středu 22. března vrací po zranění na led. Po devíti dnech nucené rekonvalescence se Vláďa opět zapojí do přípravy. V době, kdy ale ještě ležel ve Vinohradské nemocnici, jste měli možnost mu prostřednictvím oficiálních webových stránek HC Slavia Praha posílat vzkazy. Že se jich během několika hodin sešlo více než 130 bylo i pro nás překvapením. A nejen pro nás, zaskočen byl i adresát. „Musím přiznat, že mě ta reakce fanoušku velmi překvapila,“ tvrdil dojatý Vladimír Sobotka. „Hrozně moc bych chtěl všem poděkovat za podporu i za ty vzkazy, co mně napsali. Mohu, myslím si, za všechny hráče slíbit, že se budeme snažit vybojovat mistrovský titul,“ vzkázal.

První extraligové play off, první titul?

Kdyby se to nakonec přece jen podařilo, byl by to jeho první extraligový titul v kariéře. Když v roce 2003 vyhrála Slavia mistrovský titul, hrál ještě v dorostu. Nyní má Slavie jistý postup ze čtvrtfinále a připravuje se na první zápas semifinále s Českými Budějovicemi. Zdá se, že Vladimír Sobotka u toho bude.

Přejeme brzké uzdravení

Přeji brzké uzdravení, doufám, že ještě do play off zasáhneš, brzo se uzdrav, ať můžeš dát rozhodující gól ve finále. Takové a další vzkazy dostal Vladimír Sobotka od vás do nemocnice. Na některé odpověděl přímo prostřednictvím webových stránek, na některé zprostředkovaně, na některé dokonce i sám odepsal a většinou odpovídal asi takto: „Děkuji za podporu, velmi mě těší, že jste mně drželi palce. Ve středu 22. 3. se vracím na led, už jdu na trénink a uvidíme, jaké to bude. Když to bude v pořádku, tak už k dalšímu zápasu semifinále play off nastoupím.“

Že to zbytečný faul nebyl? Tomu jsem se musel zasmát

Čekal jste takovou odezvu? „To určitě ne, jsem rád, že mám tolik fanoušků, a to nejen těch slávistických, ale i ze Sparty. Za ty vzkazy jsem určitě rád.“ Některé vzkazy jej ale příliš nepotěšily. „Četl jsem tam například, že za tím faulem byla moje chyba. Každý to vidí jinak, ale já mám názor ten, že to faul byl. Ten úder byl mířen na hlavu, byl to přímý úder do hlavy a je podle mne jedno, jestli to bylo ramenem nebo loktem. A že jsem menší? Přece není možné, aby kvůli tomu, že je někdo menší, se do něj mlátilo hlava nehlava… Četl jsem například na třineckém webu rozhovor s Tomášem Frolem, který tam tvrdí, že to zbytečný faul nebyl. Tomu jsem se musel zasmát.“

Věřili jsme, že to otočíme

Jeden ze vzkazů zněl: „V posledních dvou zápasech byly dva momenty, které mě málem rozbrečely. Poprvé když jste v neděli prohrávali 0:2 a děcko v řadě za mnou kvůli tomu začalo brečet a podruhé včera, když jsi tam tak ležel...“ Mimochodem, neměli jste chuť také za stavu 0 : 2 brečet? „Ne (smích), to určitě ne. My jsme věřili, že to otočíme.“ Z čeho pramenila ta víra? „Je to asi týmovým duchem.“ A co takhle za stavu 0 : 3? I tehdy byste věřili, že to otočíte? Kde je ta hranice, kdy ta víra končí? „To opravdu nevím (smích).“ Zajímavé, že ani trenér Vladimír Růžička nějak zvlášť na střídačce „neřádil“. „Myslím si, že i on věřil, že to otočíme.“

Otřes mozku podle jednoho z pisatelů prý pomůže vyhrát Slavii play off, stejně tak jako například Jágrův zlomený malíček na loňském mistrovství světa. „Jágr můj vzor není, ale určitě je to nejlepší hokejista na světě, co kdy hrál,“ říká Vladimír Sobotka, který si play off zatím zahrál pouze s dorostem. Možná, nebýt zranění, vypomáhal by i letos. Třeba juniorům? „Nevím, s Vladimírem Růžičkou jsme se o tom bavili a on říkal, že bych asi do juniorů stejně nešel, že bych zůstal v Áčku.“ Co rozhoduje o tom, že hráč je dobrý? Talent, nebo spíše píle? „Když někdo chce být tak dobrý, jako například Jágr, tak musí všechno dělat naplno. Stejně to dělal i on. Jedině tím, si myslím, lze toho dosáhnout. On i po zápase udělal něco navíc, chodil do posilovny, prostě makal na sobě.“

Fanoušci ve svých vzkazech reagovali i na červenou čupřinu na hlavě dravého slávistického útočníka. „Účes ti sekne,“ bylo tam napsáno doslova. „To si vymyslel každý hráč v podstatě sám,“ odpověděl Vláďa Sobotka.

Ať vyhrajete titul!

A další vzkaz od fanynky Slavie: Ať vyhrajete titul! Je to reálné? „Určitě, semifinálová série začíná v úterý, takže to možné je.“ Vláďa ani nevyloučil, že si při podzimním zápase v Karlových Varech vzpomene na fanynku, která mu tento vzkaz právě z Karlových Varů poslala.

O samotném zranění i o dalších vyhlídkách Slavie jsme si povídali během pátého zápasu Liberce s Českými Budějovicemi. Vláďa, aniž věděl, jak se zápas v Liberci vyvíjí, prohlásil: „Myslím si, že půjdeme na Budějovice, že to dotáhnou do konce.“ V ten moment byl ale ve hře i Liberec. „Já doufám, že jen to ne,“ připomněl Vláďa okamžitě loňskou negativní čtvrtfinálovou zkušenost Slavie. Každopádně moc by si ve finále přál pražskou Spartu. „Určitě by to bylo hodně vyhecované.“

Vláďa stále touží po tom zahrát si NHL, připomeňme, že draftován byl týmem Bostonu. „Čeká se, až mi nabídnou smlouvu. Uvidíme, jak se dohodnou se Slavií.“ Jeho agentem je Petr Svoboda starší. „Na Slavii jsme se domlouvali, že tady zůstanu ještě příští rok a ten další bych, pokud by byl zájem, odešel do NHL.“ V sezoně 2006/2007 tak Vladimír Sobotka zaručeně zůstane doma. Jaké je to hrát za Slavii? „Je to super tým.“

Vzkazy na oficiální webové stránku mu psali fanynky, bývalí i současní spoluhráči, spolužáci, známí, ale i úplně cizí lidé. Vzkazy mu psali i fanouškové z jiných týmů. A dokonce pár slov na slávistický web napsaly i sestřičky z Vinohradské nemocnice, kde Vláďa od pondělního (13. 3.) večera do středečního (15. 3.) odpoledne ležel. Prozraďte, s kolika sestřičkami jste se tam seznámil? „Byly tam vlastně jenom dvě, ale chodilo jich tam ještě několik na praxi.“ Takže za vámi chodily, nebo nechodily? Rozdával jste podpisy? „Jenom mně měřily tlak a tak podobně, podpisy jsem nerozdával,“ směje se.

Vláďa Sobotka je rozhodně talentovaným hokejistou, na ledě tráví dost času, a to jak při stažení hry na tři útoky, tak i při hře v oslabení. Hraje také přesilové hry. „Jak kdy, jsem ale pochopitelně rád, že hraji.“ Pro mnohé je Vláďa největším talentem českého hokeje od dob Jágra a spol. Cítíte se na to? „Ne, ani moc ne,“ reaguje skromně. Podobně i nad dalším vzkazem ( Tvoje rychlost a dravost nám budou chybět) jen pokrčí rameny. Na ledě je bezesporu platným hráčem. Vytýká vám vůbec něco Vláďa Růžička? „Určitě, někdy jo, i když teď si nepamatuji kdy naposled.“ Při zápase ale Vladimír Růžička většinou hráče povzbuzuje, mnohdy nevypadá na to, že umí pořádně zařvat. „Hodně nás hecuje, ale také někdy umí zařvat,“ tvrdí Vláďa Sobotka. Na otázku, zda se považuje za hráče, který děsí obránce soupeřů, odpovídá stručně: „Nevím.“

I negativní zkušenost je určitě dobrá zkušenost

Říká se, že co tě nezabije, to tě posílí, cítíte se být po zákroku Tomáše Frola posilněn? „Myslím si, že určitě, i negativní zkušenost je určitě dobrá.“ „Uzdrav se, ať můžeš šířit čest našemu městu“, tak zněl další ze vzkazů, tentokrát z Třebíče. Nepozvali vás na městský úřad v Třebíči, kde byste, například jako slavné hvězdy z Hollywoodu, otiskl svoji ruku? Nebo respektive hokejku nebo brusle… „Ne (smích), tak to určitě ne.“ Přitom je docela možné, že jednou pro Třebíč bude Vladimír Sobotka něco podobného jako je Jaromír Jágr pro Kladno. „Nevím, ale je pravdou, že v Třebíči vyrostli tak dobří hráči jako například bratři Eratové, Patrik Eliáš či Leoš Čermák, Třebíč hraje první ligu.“

Byl to faul, nebo nebyl?

Hodně vzkazů se točilo kolem Frolova zákroku. Byl to faul, nebo nebyl? Byl to likvidační faul, anebo nebyl? „To je slovíčkaření, každopádně to byl nepřiměřený zákrok,“ říká sám postižený, kterého by něco podobného na ledě prý ani nenapadlo. A další vzkaz: Někdy tam rostou i stromy a ty jsi jeden dostal. ( K tomu musím poznamenat, že v přírodě nebývá zvykem, že by strom běžel naproti, ale budiž). „Tak strom to určitě nebyl,“ říká Vláďa. „Kdybych ho viděl, jak na mne najíždí, tak bych to určitě ustál. Mně to jinak nevadí, to k té hře patří.“

Zákrok Tomáše Frola na Vláďu Sobotku ale nebyl v play off ojedinělý, pomalu v každém druhém zápase došlo ke zranění nějakého hráče. Jmenujme například Josefa Straku či českobudějovického Viktora Hübla. „V případě českobudějovického hráče to byl ale takový nešťastný faul, protože nestačil dát ruce před sebe. Faul to byl, ale bylo to nechtěné. Naopak faul Trávníčka na Straku byl dost hustý. To se ale může stát každému hráči, který se u mantinelu sehne.“

V Sazka Areně je super atmosféra

Vzkaz: „Co si myslíš o tom, že na play off přijde v Praze čtyři tisíce lidí a přitom máte nejlepší stadion v lize?“ Ona opravdu ta návštěva v prvních dvou zápasech na Slavii v Sazka Areně byla tak trochu slabší. „Neřekl bych, na ten jeden zápas přišlo, tuším, 5600 diváků,“ namítá Vladimír Sobotka. Ale určitě mohlo těch diváků přijít víc, i když na druhou stranu, jak se později ukázalo, ani na ostatních stadionech, kde se čekalo, že vyprodáno bude, ten zájem nebyl tak veliký. „Zápasy běží v televizi, takže řada diváků asi zůstala doma. Když ale přijde do Sazka Areny těch šest tisíc diváků a zaplní ten spodek, tak je to super atmosféra.“ Diváckému odlivu paradoxně asi napomohlo spuštění sportovního kanálu České televize ČT 4 Sport, který přenáší i ten zápas, který by normálně televize nevysílala. Češi jsou pohodlný národ, možná že by nepřišli, ani kdybyste hráli u nich v obýváku. „To je pravda (smích)“ . Vláďa v této souvislosti přiznává, že některé výroky televizních komentátorů jej občas vyvedou z rovnováhy. „Někdy se tomu opravdu s chutí zasměji,“ dodává.

Některé dotazy-vzkazy směřovaly i na trenéra Vladimíra Růžičku. K nim se Vláďa Sobotka nechtěl moc vyjadřovat. Takzvaně „naživo“ ale hrát Vláďu Růžičku nikdy neviděl. Trenér a generální manažer Slavie skončil s aktivní kariérou dřív, než Vladimír Sobotka přišel do Slavie. Mimochodem, když Vladimír Růžička se Slavií postoupil do extraligy, bylo Vláďovi pouhých sedm let. „I když vlastně jsem ho viděl hrát v televizi na olympijských hrách v Naganu. Já jsem ale jinak jako malý kluk nějak zvlášť extraligu nesledoval, chodil jsem v Třebíči na první ligu a tehdy se Třebíč přetahovala o první místo s Jihlavou. Teprve až když jsem přišel do Slavie, tak jsem se o ten extraligový hokej začal více zajímat.“ Padl i dotaz na školu, jakou teď studuje.. „Já už mám školu hotovou, dělal jsem obor nástrojař v Dubečské ulici a už jsem vyučený,“ říká Vláďa s tím, že pokračování ve studiu ho už neláká. Živit se jinak než hokejem nehodlá. „Alespoň v to doufám.“

Vladimír Sobotka zatím v extralize vstřelil pouze jeden gól. „A to ještě si ho tam vlastně srazil Lubina,“ směje se. „Je to tak trochu o štěstí.“ „Snad už dáš v semifinále gól,“ zněl další ze vzkazů. Vlastně od zápasu s Pardubicemi, kdy vstřelil svůj první a zároveň poslední extraligový gól, Vladimír Sobotka neskóroval. „A že těch šancí bylo! Dokonce jsme jednou jeli s Hroudou (Davidem Hruškou) sami dva na brankáře, ale šlo to kousek vedle brány, asi je to o štěstí.“ Když se tak řítíte na branku, stačíte přemýšlet, kam ten puk dáte? „Podívám se a většinou vystřelím do toho místa, které ten brankář nemá pokryté.“ A co takhle mezi betony, ta díra tam někdy doslova zívá… „To jsou takové jejich pastičky, ale oni jsou strašně rychlí,“ upozorňuje. Kudy je nejsnadnější vlastně dát gól? „Já si myslím, že pod vyrážečku, alespoň se tak snažím střílet já, tedy nalevo. Jsou tady totiž pouze dva tři brankáři, kteří mají vyrážečku vlevo. Marek Schwarz, Radek Fiala a Roman Turek.“ Mají v těchto případech výhodu leváci, nebo praváci? „Praváci mají výhodu, že mohou zakončit jak do bekhendu, tak i střelou nad lapačku, a většinou to tam trefí.“ Takže jsou leváci jako vy v nevýhodě? „Ono se to říká, ale myslím si, že to vyjde stejně, i když možná přece jen o trošku tu větší výhodu praváci mají.“ Nepředěláte se kvůli tomu na praváka? „Ne (smích), i když to jde. Znám jednoho trenéra v Brně, který na trénincích hrál na obě strany.“

Sobotka: I za stavu 0 : 2 jsem věřil, že vyhrajeme

Vladimír Sobotka odpovídá na některé z dotazů a vzkazů

Drž se, buldozere dívčích a dámských srdcí všech fanynek Slavie, bez tebe by ubylo podstatně pěkných holek v hledišti a to by bylo pro nás, slávisty, škoda. Brzké uzdravení a ve finále si doufám zahraješ…
Že by chodili jen na mě, tak to asi ne, spíše na Slavii. I když, možná, že některé ano, ale nevím.

Váš největší úspěch?
Asi bronzová medaile z předloňského mistrovství světa osmnáctiletých v Bělorusku. To je můj zatím asi největší úspěch. S osmnáctkou jsem byl ještě čtvrtý a teď s dvacítkou také čtvrtý.

Jaké to je, když vám ve vzkazech přáli hodně zdaru například i sparťané? Dokonce i ze Slovenska přišel vzkaz: Slovenski fanuskovia Slavie Ti drzia palce, nech sa skoro uzdravis a zahras si v semifinale aj vo finale!!!
Určitě, je to super, moc mě to potěšilo.

Právě teď, kdy si spolu povídáme, běží v televizi pátý čtvrtfinálový zápas Liberce s Českými Budějovicemi. Nechtěl byste raději sledovat televizi?
Ne, to je dobrý, on nám trenér řekne, co by chtěl, abychom hráli a co na ně platí. Své si řeknou i starší hráči, my mladší do toho moc nemluvíme.

Už jste po tom úraze začal s posilováním?
Ještě ne, ale brzo začnu, protože posilování má určitě význam pro to, abych se udržel v kondici.

Budete teď po tom faulu opatrnější?
Ne, já si myslím že ne, budu stále hrát ten svůj hokej.

Když jsem se díval na ty první dva domácí zápasy s Třincem, působili jste jako tým dost vlažně a to i v době, kdy jste prohrávali nula dva… Čím to?
Nevím, čím to bylo, ale já jsem i za stavu 0 : 2 věřil, že vyhrajeme.

Právě to bylo na tom dost obdivuhodné, že si tak věříte. Hráli jste doslova s takovým bohorovným klidem, jako byste věřili, že jinak než vaším vítězstvím to skončit nemůže. Nebylo by tedy propříště pro vás lepší, kdyby každý zápas začínal za stavu 0 : 2?
To by nás ale mohlo mrzet. Proti takovým týmům, jako je Zlín, které mají výbornou obranu, by to nemuselo vyjít.

Díváte se často na hokej v televizi?
Jo, snažím se koukat na vše. Který hokej se mi líbí víc, tak na ten přepnu. Jedině se moc nemusím koukat na Zlín, nelíbí se mi, jak hrají.

Jak vůbec na ten Frolův zákrok reagovali vaši nejbližší? Například rodiče?
Táta na tom hokeji byl, takže to viděl na vlastní oči. Máma se dívala na televizi a prý to pro ní byl šok. Hned mi volala, chtěla pochopitelně vědět, jak jsem na tom a jak dopadly všechny ty zdravotní testy.

Teď trošku odbočím. Už jste viděl záznam toho zákroku na vás?
Viděl, ale jen tak letmo, protože v kabině jsem ještě nebyl a se spoluhráči jsem se viděl jen tak na chvíli u autobusu, když minulý týden ve středu odpoledne odjížděli do Třince. Vlastně jsem to viděl jenom na ČT 2, to byl ale jenom mžik. Takže vlastně jsem to ještě ani pořádně neviděl. To mě teprve ještě čeká.

Sledoval jste zápas svých spoluhráčů v Třinci?
Ano, a byl jsem z toho trochu nervózní, ale spoluhráči to nakonec zvládli. Nebýt těch vlastních gólů ve druhém zápase, tak to nebylo ani tak dramatické. V televizi je to určitě jiné než na ledě. Vypadá to, jako kdyby tam byla spousta místa, ale ve skutečnosti na ledě tomu tak není. Spíše naopak, je tam strašně málo místa.

Jak jste prožíval samostatné nájezdy ve třetím čtvrtfinále? Věřil byste si na ně?
To nevím, záleží na trenérech, ti hráče vybírají. A byli tam mnohem zkušenější hráči.

Když tak prohlížíte ty vzkazy, byla tam také nějaká nabídka k sňatku?
Ne, zatím ne (smích).

Jak jste se dostal k číslu jedenáct na dresu?
Už si ani nepamatuji, vím, že od vždycky jsem chtěl mít jedenáctku a tu jsem si pak vybral i tady na Slavii. (Ještě že odešel Ujčík! ).

Dovolte, abych ocitoval jeden ze vzkazů: Hodně štěstí do dalších bojů, jestli máte červenobílé srdce, bude brzo vše OK. Máte?
Myslím si, že mám.

Jak se zpětně díváte na zákrok Tomáše Žižky, který se zachoval jako takový novodobý Zoro mstitel?
Poděkoval jsem mu. On se ale za mne postavil vlastně celý tým. Jsem moc rád a myslím si, že i takováto drobnost ten tým stmelí.

A nakonec ještě básnička od „slávistky69“
Přeju Ti brzký uzdravení,
nic důležitějšího teď není.
To co se včera stalo,
s každým z nás zamávalo.
Výhru jsme pak vůbec nevnímali
a o tebe se strachovali.
Zdá se že to bude v pohodě
a budeš brzo zas stát na ledě.
Určo ještě do Play-off zasáhneš
a se Slavií za titulem vítězně potáhneš!

Líbí se vám ta básnička?
Určitě, ale já sám si na něco podobného netroufám.

Až zase příští týden nastoupíte do zápasu, vzpomenete si na ty, kteří vám poslali vzkaz a kteří vám drželi palce, když jste ležel bezvládně na ledě?
Určitě, ještě jednou jim děkuji, hodně mně ta podpora fanoušků pomohla.

Autor Michael Mareš
Nepřehlédněte
OHLASY - MLÁDEŽ 28.3.2024

Ukázali jsme naši sílu, deset gólů je jen bonus, ví Polák

Pěti body (3+2) se výrazně podílel na první výhře juniorů v semifinále proti Šumperku. I díky Vojtěchu Polákovi slávisté vyhráli úvodní zápas v Edenu 10:2. „Jsem rád, že jsem to konečně protrhnul a ...

Číst více
ZÁPASY - MLÁDEŽ 28.3.2024

Junioři ovládli první semifinále, Šumperku nastříleli deset gólů

Slávističtí junioři odstartovali v Edenu semifinálovou sérii proti Šumperku jednoznačným vítězstvím 10:2, hattricky se blýskli Vojtěch Polák a Viktor Štípek. Druhý duel je na programu v pátek od ...

Číst více
A-TÝM 27.3.2024

Defenzivní pilíř David Kajínek zůstává ve Slavii!

Slavia se dohodla na nové smlouvě s Davidem Kajínkem. Pětatřicetiletý defenzivní obránce se chystá na svoji druhou sezonu v červenobílých barvách.

Číst více
MLÁDEŽ 26.3.2024

Juniorské semifinále startuje ve čtvrtek v Edenu!

Junioři se po čtvrtfinálovém vítězství nad Porubou přiblížili svému cíli, k vytouženému postupu do extraligy je ale nutné zvládnout ještě dva důležité kroky. V semifinále, které se hraje opět na tři ...

Číst více