Šancí bylo mnoho, gól žádný, smutnil po zápase Vondrka

Č e s k é   B u d ě j o v i c e - Slavia na ledě posledního celku předvedla velmi slušný výkon, ale nedokázala si přijít na nového jihočeského brankáře, který pochytal všech 38 jejích střel. "Kdyby dneska nezachytal Mezin, tak jsme tu určitě vyhráli," kroutil hlavou nad výborným výkonem běloruského brankáře Michal Vondrka, který se vrátil do důvěrně známých končin.

Slavia ukázala Budvar Aréně velice kompaktní výkon a jediné, co jí chybělo ke spokojenosti, byl úspěšný střelec. Možná největší šanci ke skórování měl jihočeský odchovanec ve slávistických barvách Michal Vondrka, který se na svém domovském ledě představil v jiném než budějovickém dresu vůbec poprvé. "Já jsem to bral jako normální zápas. Sice je pravda, že ze začátku to bylo trochu zvláštní, protože člověk byl zvyklý nastupovat tu jako domácí, ale snažil jsem se to brát jako každé jiné utkání," pravil evidentně zklamaný útočník. První třetina nedělního souboje se nesla zcela v duchu slávistické ofenzivy, čehož si všiml i bývalý juniorský reporezentant. "Přestříleli jsme Budějovice v první třetině jednoznačně, to určitě. Oni měli skutečně minimálně střel, ale přesto se jim podařilo dát jednu branku. My měli šancí spoustu, ale ten kýžený gól jsme nedali. Jak v první třetině, tak vlastně za celý zápas," smutně klopil zraky důrazný forvard. "Jejich gólman chytal výborně," jen smutně dodal vzápětí. "Myslím si, že kdyby dneska nezachytal, tak jsme tu určitě vyhráli, protože v těch zlomových momentech, jako byl třeba ten můj samostatný nájezd, Budějovice výrazně podržel a jsem přesvědčen, že kdyby dneska nechytal on, tak by ten výsledek vypadal jinak," nemohl Vondrka nesmeknout před výkonem běloruského "geroje" Mezina. V minulých zápasech bylo vidět hrdiny i ve slávistických dresech, což platí hlavně pro trio Hruška - Beránek - Sup, ale na jihu se ani toto komando neprosadilo. "Je to lajna zkušených hráčů, kteří táhnou manšaft, ale my se na druhou stranu nemůžeme spoléhat jen na ně, musíme hrát všichni a když to nevyjde jim, tak to musí vzít na sebe jiní," sypal si popel na hlavu i samotný Vondrka. "Je nutné si ale uvědomit, že k tomu, aby brankář vychytal nulu, je třeba mít i kopici štěstí a tu dneska měli Budějovice a příště ji zase můžeme mít my a zápas dopadne úplně opačně," neztrácí ani po nepovedeném zápase naději sveřepý křídelník, který od svých budějovických dob viditelně přidal na důrazu.

Hrdinou zápasu byl ale bezesporu hráč s číslem 30 a bílým dresem - Andrej Mezin. Po zápase z něj čišela spokojenost a úsměvy rozdával na všechny strany, ovšem zkraje utkání proti loňskému mistrovi mnoho důvodů k radosti neměl. Valil se na něj útok za útokem a maličký Bělorus se měl co ohánět. "Je pravda, že ze začátku jsme nechali jít Slávii do tlaku, musel jsem tam párkrát zasahovat, ale postupně ten tlak opadal i díky tomu, že jsme dali rychlou branku," nenechával si zásluhy zkušený brankář. "První třetina byla asi nejtěžší, ve druhé už to bylo o něčem jiném a ve třetí části už jsem moc práce neměl," hodnotil zápas v globálu. Na budějovického brankáře toho bylo skutečně hodně. Téměř rok nechytal soutěžní zápas, navíc kvůli zranění kolena musel dlouho vynechat i v tréninku a v Čechách na něj čekala hned dvě těžká utkání ve třech dnech. "Kdyby mi bylo dvacet let, tak bych to asi ani nevnímal, ale takhle to bylo skutečně docela těžké. Každopádně jsem profesionál a vím, co je třeba, zítra máme volno, tak si odpočinu a do příštího zápasu únava dávno odezní," nedělal si Mezin hlavu z ostrého startu do české extraligy. Domluva s obránci by také mohla být pro cizince v brance těžším oříškem, ne tak pro Mezina, který souhru hodnotil s uspokojením. "Obránci mi hodně pomáhali a nenechávali soupeře vůbec dorážet, což bylo důležité. Domluvím se s nimi v pohodě, to není problém. Hráli jsme hokej, nebyla to soutěž v proslovech, takže žádný problém," culil se sympatický brankář. I přes velmi dobrou obrannou práci domácího celku, i v ní se našli okénka a na Mezina byly snad tři samostatné úniky. "Pro mě už není velký rozdíl, jestli je to střela zpoza hráče nebo samostatný únik. Snažil jsem se to co nejdéle ustát a měl jsem při těch situacích i štěstí," poděkoval vyšší moci hrdina utkání. Tomu se zamlouvala i Budvar Aréna a atmosféra v ní. "Loni jsem v přípravě hrál v Karlových Varech a v pátek v Liberci a z těch tří stadiónů je tenhle jednoznačně nejkrásnější. I atmosféra byla výborná a diváci nám pomohli. V Rusku se zdaleka tolik nefandí jako tady, ale třeba v Německu to bývalo podobné," děkoval Mezin na dálku nejvěrnějším fanouškům posledního mužstva, ale vlastně to ani nebylo třeba, Mezin totiž poděkoval hlavně famózním výkonem, za nějž je první vychytaný shut out zaslouženou odměnou.