Beránek: Nikdy se nedá vytvořit to nejideálnější

Tak, a máme to za sebou – řekli si asi mnozí. Ve třetím finále hokejisté Slavie a Hamé Zlín sehráli historicky první utkání v nové Sazka Aréně. Supermoderní prostředí slibovalo velkou show, měl se hrát krásný hokej. Ten však povětšinu času chyběl, stejně jako divácká kulisa hodná finále extraligy. “Kotelnící“ se na obou stranách snažili, ale edenská atmosféra chyběla. Vítězství nakonec slavili na ledě i v hledišti Medvědi ze Zlína. “Samozřejmě to bylo jiné, ale vždycky když přijde něco dobrého, tak s tím přichází něco co se musí postrádat,“ sděloval své pocity po utkání kapitán Josef Beránek, první střelec Slavie v novém “domově”.

V honosné hale pro více než 17 tisíc diváků bylo přesto utkání v českých poměrech pro fanoušky nevšedním zážitkem. Na strmých tribunách se mohli usadit do polstrovaných sedaček, vychutnat si skvělou akustiku či novotou zářící mantinely, krásné bílé sítě od branky. Oči diváků také často mířili na obří obrazovku pod nádhernou střešní konstrukcí či na světelný pás po obvodu celého hlediště, kde probíhaly různé grafické motivy. Nejvíce slávistické symboly - plápolající vlajka či pěticípá hvězda. Slávistům také nechyběly všechny pamětní vlajky či vyvěšený dresy, který byly do Sazka Arény převezeny z Edenu. Oba fanouškovské tábory, "kotel" slávistů za bránou a žluté "moře" za zlínskou střídačkou, se snažily své miláčky povzbuzovat po celý zápas. Většinou však jejich snaha vyzněla v rozlehlé hale do prázdna. "Domácí prostředí tady úplně nebylo," přiznával David Hruška. I zásluhou "šmelinářů" nepřišla do Arény taková návštěva, jaká se očekávala - "jen" 13 700. Na fanoušky při třetím finále dýchala atmosféra podobná zámořské NHL. Tam je hokej jedno velké divadlo. Jak tomu bude v Praze? Český fanoušek si asi bude muset začít zvykat...

Petr Franěk: Musíme hrát kdekoliv, na nic se nemůže nikdo vymlouvat

Brzy děvětadvacetiletý brankář si moc v utkání nezachytal. Medvědi ho zaměstnávali především z přesilovek a z nebezpečných brejků. V novém prostředí se výhry nedočkal. Ve třetí třetině ho nejdříve překonal mistrovskou tečí jednoruč veterán Rostislav Vlach a pár minut po slávistickém vyrovnání v přesilovce tvrdou ranou obránce Martin Hamrlík. "Dobře to trefil, jak se říká do toho teploměru, a já už jsem nestačil sklapnout ruku k tělu." Petr Franěk jako vždy hodnotil všechny témata kolem zápasu s tradičním klidem.

O nové aréně, atmosféře
"Je to úplně něco jiného než když se hraje v Edenu, kde je ten zimák malý. Je tam pět tisíc lidí a udělají jinou atmosféru než tady. My ale nemůžeme být z něčeho zklamaný, jestli nám fandí pět tisíc diváků nebo pár stovek. Musíme prostě hrát na vítězství, jedno jestli venku nebo kdekoliv, a na to se nemůže nikdo vymlouvat, ani my ani Zlín. Nemůžeme se nechat rozptýlit. Musíme zkrátka hrát všude na sto procent, ať už tady, v Edenu nebo ve Zlíně."

O podmínkách v aréně pro hokej
"Tak samozřejmě byl to první zápas v hale, úplně jinak se to odráží od mantinelů. Docela to lítá zpátky, ale není čas se na to nějak soustředit, prostě jenom v zápalu boje. Led byl prý měkký. Já to nijak nepociťoval, ale kluci si stěžovali. Bylo tam velké horko. Pro obě mužstva to ale bylo stejné. V šatně ráno ještě něco dodělávali, ale řekl bych, že už tam všechno funguje."

O zápase, gólech a rozhodujícím momentu z 55.minuty v přesilovce Zlína
"Ty týmy jsou vyrovnané, bylo to o štěstí, kdo dá první gól. Končí to vždycky 2:2 nebo 3:3. První gól, viděl jsem ho, ale předemnou to tam hráč tečoval a střela změnila směr. Zapadlo to tam, štěstí pro ně, smůla pro nás. Při druhém gólu to tam dostal Hamrlík na volej, propálil mě pod rukou. Dobře to trefil, jak se říká do toho teploměru, a já už jsem nestačil sklapnout ruku k tělu. Co jsme udělali špatně? To mi nepřísluší hodnotit, musíte se zeptat trenérů. Ale určitě jsme něco špatně udělali, když jsme dostali gól."

Zlín doma začal sérii prohrou, podobně je na tom teď i Slavia. Navíc prohrává ve finále 1:2 na zápasy.
"Hlavně my si nesmíme vůbec brát, že prohráváme 1:2 na zápasy a musíme jít do každého zápasu, že ho chceme vyhrát. Může to dopadnout, že se zas bude hrát na sedm zápasů."

David Hruška: Musíme hrát to samé co na Spartě

Na ledě patřil ze Slavie k těm nejlepším. Hýřil aktivitou, Martina Altrichtera v brance Medvědů několikrát řádně provětral. Velké šance měl ve druhé třetině. Ve 37. po krásném uvolnění od Milana Antoše najížděl na gólmana HC Hamé z pravého křídla, ale puk napálil jen do něj. Pár vteřin před koncem druhého dějství se k němu dostala přihrávka Krátošky od zadního mantinelu a jeho střelu z ideální pozice Altrichter se štěstím vytěsnil ramenem nad bránu. “Škoda toho, kdybychom dali ve druhé třetině gól, tak by se to uklidnilo a bylo by to o něco lepší.“ Od třetí třetiny se David Hruška vrátil do “Vršovické letky“ k Beránkovi se Supem. V 52.minutě také stál u jediné branky Slavie, když jeho bekhendový pokus Altrichter jen vyrazil ke kapitánovi Slavie a ten měl před sebou prázdnou bránu.

O “domácím” prostředí
"Domácí prostředí tady úplně nebylo, bylo to zas něco jiného a nového. Na druhou stránku můžeme být zas spokojeni, že vůbec můžeme v této hale nastoupit a jen škoda, že jsme to dnes nezvládli."

O podmínkách pro hokej
"Bylo tady docela velké vedro, ale oba týmy to vzaly slušně, musíme se s tím vyrovnat. Síly trošku docházely, mohlo za to možná to velké hřiště, ale hlavně jak říkám, bylo tady hrozné vedro a to hokeji nepřidá. Zlín měl ty samé podmínky a nemůžeme se na to vymlouvat. Led nebyl zas tak špatný, o víkendu tu byl nějaký turnaj (Mistrovství republiky 9.tříd – pozn.aut.)"

O zápase
"První dvě třetiny to bylo takové oťukávání, je tady nová aréna, tak oba mančafty asi spíše koukaly kolem sebe. Když padl první gól, tak se začal trošku hrát hokej. Ve druhé třetině jsme měli pár dobrých šancí za stavu 0:0, neproměnili jsme je. Škoda, třeba já měl na konci v poslední minutě šanci, kdy to vyškrábl nahoru. Kdybychom dali gól, tak se to trošku uklidnilo a bylo by to o něco lepší. Po vyrovnání na 1:1 jsme mohli rozhodnout, v přesilovce kolem 53.minuty. Dát gól, tak by se to otočilo k nám. Chybělo trošku štěstí v závěru."

Vedení 2:1 už si Medvědi zkušeně pohlídali, ani nepustili Slavii k pořádné power-play
"To už je o štěstí, my jsme to měli nastřelit na brankáře, aby to musel podržet. Ale neměli jsme čas ani zformovat pětku. Bylo málo času do konce a nevyšlo to."

V Sazka Aréně mohla Slavia zapomenout na svůj styl z úzkého kluziště v Edenu
"Bylo to určitě něco jiného než v Edenu, ale jak říkám, musíme víc hrát do těla, i když to bude náročnější. Víc střílet a proměňovat šance. Musíme hrát to samé co na Spartě a budeme úspěšný (na Spartě v semifinále vyhráli slávisté tři ze čtyř utkání – pozn.aut.)"

Josef Beránek: Nedá se čekat, že dá jeden mančaft najednou pět gólů

Na první gól v Sazka Aréně se čekalo až do 49.minuty. Toto privilegium se dostalo Vlachovi, zlínskému veteránovi. I další zápis do historie bude patřit HC Hamé - vyhráli první zápas. O jediný gól Slavie se v utkání, které přítomné diváky moc nenadchlo (většina z nich se ale stejně přišla podívat spíš na Arénu), postaral symbolicky kapitán Josef Beránek. Ve 47.minutě se po úniku v oslabení ještě neradoval, ale o čtyři minuty později už dopřál slávistickým fanouškům první radost v novém "domově."

Jaké jsou první pocity z takového zápasu, celé akce?
Je supr, že se to hrálo v Sazce, je to nádherná hala, která se tady podařila postavit. Myslím si, že je dobře, když se hokej dostal do takové budovy.

Vy jste toho ve světě projezdil hodně, viděl všechny arény v zámořské NHL. Daly by se nějak porovnat právě se Sazka Arénou?
Je to stejná hala jako jsou v Americe, nedá se říct ani hezčí ani horší. Je to dělané na ten způsob, srovnatelné s Amerikou a určitě bude patřit k nejhezčím v Evropě.

Byl to obrovský nezvyk pro všechny hráče?
Já si myslím, že nezvykem bylo pro nás akorát hřiště. Zase jsme hráli třeba už na Spartě, kde jsou podobné rozměry. Ty podmínky nám byly vytvořeny maximální, takže těžko dneska říct, že pro nás bylo něco špatné. Bylo to nejlíp, jak se mohlo vše udělat a i led byl také dobře připraven.

Vlastně už od začátku celé série je finále v ústraní Sazka Arény. Jeli jste k prvním zápasům do Zlína a nemluvilo se o ničem jiném. Neodvádí to trochu od soustředění na jednotlivé zápasy?
Je dobře, když se mluví o hokeji a jestli to je o Sazce nebo o finále, to už k tomu patří.

Nechyběla vám tradiční atmosféra z Edenu, kde by sice přišlo jen pět tisíc diváků, ale byla by zaručeně bouřlivější než tady?
Samozřejmě to bylo jiné, ale vždycky když přijde něco dobré, tak s tím přichází něco co se musí postrádat. Nikdy se nedá vytvořit to nejideálnější. Já myslím, že atmosféra byla hezká. Věděli jsme, že fanoušci z Edenu nám tady fandí.

Prvního gólu se diváci dočkali až ve třetí třetině. Čím bylo způsobeno takové dlouhé čekání?
Dobře chytali brankáři, nepovedlo se dát nějaký gól. Jsou to všechno vyrovnané zápasy, nedá se čekat, že nastoupí jeden mančaft a dá najednou pět gólů. Z toho to vychází.

Byl to velký rozdíl než kdyby se hrálo v Edenu? Vypadalo to, že bylo méně střel, šancí, daleko hůře se hráčům prosazovalo před bránu….
Těžko porovnávat jaké by to bylo v Edenu. Když jsme tam s nimi hráli v základní části, tak to bylo také těsné, dvakrát 2:2, dneska 1:2, takže nevidím v tom až takový rozdíl.

V 52.minutě se Slavia dočkala vaší zásluhou vyrovnání a vůbec prvního gólu v nové aréně. Po střele Davida Hrušky jste měl před sebou odkrytou bránu, byla to lehká záležitost?
Podle mě není v takovém zápase nic lehkého.

O pár chvil poté jste měli možnost hrát přesilovku. Cítili jste velkou šanci rozhodnout zápas? Jak se nakonec ukázalo, přesně tak se stalo, ale na opačné straně, když se trefil Hamrlík.
Stalo se tak, my jsme také chtěli rozhodnout. Důležitý je každý gól, chtěli jsme ho dát od první minuty, ale nepovedlo se a ani potom. Proto jsme prohráli 1:2.

Výsledky mezi Slavií a Zlínem jsou v sezóně neobyčejně vyrovnané, vlastně dnes se poprvé neprodlužovalo (v sedmém zápase – pozn.aut.). Prohráváte teď ve finále 1:2 na zápasy, ale asi zatím není důvod věšet hlavy?
S tím se nedá nic dělat. Dneska jsme prohráli, uvidíme jak to bude vypadat dál, ale to budeme řešit až zítra.

Foto: 3x Michael Mareš