V Mostě se hrálo s chutí, padlo dvanáct branek

M o s t - Přípravné utkání mezi Litvínovem a Slavií jsme hodnotili s trenéry obou mužstev - "domácím" Josefem Beránkem starším a Jiřím Kalousem. Vítězství Slavie 7:5 přihlížel i kouč národního týmu Ivan Hlinka, který tak mohl vidět první gól Vladimíra Sobotky mezi dospělými.

Trenér Litvínova Josef Beránek st. mohl být po utkání o něco méně spokojenější, především sedm inkasovaných branek si jeho mužstvo za rámeček nedá.

Josef Beránek starší: Hrát proti synovi? Nic výjimečného!

Dnešní zápas patřil do série přípravných zápasů před začátkem extraligy. Jak moc byl pro vás výsledek zápasu se Slavií důležitý?
Bereme to jako přípravu a proto výsledek pro nás není zas tak důležitý. Navíc může být pochopitelně ovlivněn začátkem sezony, nervozitou hráčů před sezonou a podobně. Myslím si ale, že Slavia byla v počátku utkání daleko sebevědomějším týmem. Je vidět, že nás čeká ještě hodně práce, musíme začít odstraňovat chyby, kterých se stále dopouštíme a musíme také zapracovat na koncovce, aby se dostavil i ten vytoužený gólový efekt.

Koučoval jste tým proti mužstvu, v němž hraje váš syn. Jak moc jste zápas prožíval?
Vnímal jsem ho jako soupeře, kterému se daří a který je nebezpečný. Ale nějakou zvýšenou pozornost jsem tomu nevěnoval, asi jako u každého jiného hráče. Není to první zápas, který jsem proti němu koučoval. V minulosti jsme proti sobě stáli už mnohokrát a při mnohem důležitějších zápasech, než byl tento. Když se například hrála mistrovská utkání, dokonce možná i o záchranu a podobně. Takže si nepřipouštím, že by to bylo něco výjimečného.

Váš kádr je poměrně široký, řada hráčů a dobrých hráčů, seděla mezi diváky. Například byl v hledišti i bývalý hráč Slavie Daniel Branda. To jste tyto hráče šetřili?
My žádné hráče nešetříme. Prostě máme dost přípravných utkání na to, aby se všichni hráči vystřídali. Dnes seděly dvě pětky ze základního kádru a dvě pětky dnes hrály. Ty pak doplnila pětka mladých hráčů, kteří přišli z juniorů. Takže takhle jsme se rozhodli. Příště zase ti hráči, kteří dnes seděli, nastoupí proti Spartě a sedět budou naopak ti, co dnes hráli. Všichni se tak v těch přípravných zápasech vystřídají, všechny hráče chceme v přípravě vyzkoušet, aby z toho vykrystalizovalo nějaké jádro, kterému bychom se v závěru přípravy více věnovali. Pak už se chceme věnovat jen určitým pětkám.

V zápase Litvínova se Slavií doslova "zazářili" Lukášové Havel s Říhou. Byli u všeho – góly počínaje a strkanicemi konče…
Já si myslím, že hráli dobře, i když se dopouštěli řady chyb. Chyběla jim i kázeň - lepší herní kázeň by byla na místě. Myslím si ale, že to byl teprve začátek přípravy. Na to, jak těžký soupeř to byl, se opravdu dokázali prosadit. Ale i oni se musí zlepšit.

Dnes celý zápas odchytal Michal Mařík. Proč jste nevyzkoušeli například i náhradního brankáře Radka Fialu (junior, ročník narození 1986), který se s týmem také připravuje?
Domluvili jsme se, že první dvě utkání odchytá Michal Mařík a proti Spartě už bude chytat Jarina. Oba to jsou vlastně brankáři, kteří vloni tvořili brankářskou dvojici.

Jiří Kalous: Bylo vidět, že si hráči chtějí zahrát hokej

S jakým cílem jste do Mostu přijeli?
Tak především s cílem zdokonalit některé herní činnosti, zdokonalit souhru formací i zdokonalit hru jednotlivců. Stále platí, že je to příprava, teprve jde o druhý zápas, takže bych z toho žádné velké závěry nedělal. Určitě to však plní tu funkci, kterou tyto "přáteláky" mají.

Takže stále je co zlepšovat?
Určitě, do začátku soutěže zbývá šest týdnů, hráči jsou v plném tréninku, trénuje se jednou až dvoufázově, hráči chodí do posilovny. I v den zápasu proběhl ráno normální plný trénink. V rámci přípravy je naplánováno dvanáct zápasů a tento byl jeden z nich.

Svým způsobem to ale bylo netradiční utkání. Diváci viděli dvanáct gólů, dvě trestná střílení, hráči místy reagovali na zákroky soupeře podrážděně...
Neřekl bych, že utkání bylo vyhecované. Hrálo se nahoru dolů a nebyl to v podstatě ani moc kontaktní hokej. Bylo vidět, že hráči si chtějí zahrát a hráli opravdu s chutí.

Nakonec jste vyzkoušeli všechny hráče, které jste do Mostu přivezli, tedy včetně náhradního brankáře - juniora Petra Bezunka. Nepřijeli ale Aleš Krátoška s Patrikem Martincem. Proč?
U Patrika ještě nechceme riskovat, aby se mu něco stalo s kolenem. Ale i on trénuje, samozřejmě naplno. Myslíme si ale, že je ještě brzo, aby naskočil do utkání. Aleš Krátoška si v pondělí na tréninku trochu pohmoždil rameno o tyčku brankové konstrukce při nájezdu, takže teď má tři dny volno.

Na příští utkání, odvetu s Litvínovem, by tedy Aleš Krátoška již měl být v pořádku?
Předpokládáme, že ano.

Počítáte s tím, že by Patrik Martinec ještě před začátkem sezony zasáhnul do přípravných zápasů?
Určitě! Nevíme ale ještě, jestli to bude hned teď v odvetě proti Litvínovu, ale samozřejmě musí nějaká utkání odehrát, aby se dostal do hry, do tempa.

Vladimír Sobotka: Prostě to tam padlo

V čase 14:35 utkání junior Slavie Vladimír Sobotka střílí svůj první gól mezi dospělými – ze dvou kroků propálil vše, co mu stálo v cestě a zužitkoval tak výbornou přihrávku Františka Kučery.

První třetina druhého přípravného utkání Slavie na novou sezonu přinesla i první “extraligový“ gól Vladimíra Sobotky v dresu dospělých. Sobotka ze dvou kroků propálil vše, co mu stálo v cestě a zužitkoval tak výbornou přihrávku Františka Kučery. “Franta Kučera mně to nahrál prakticky do prázdné brány,“ povídal zkušeně po zápase. Ač šlo pouze o přípravu, dojel si pro puk na památku. “Schoval jsem si ho,“ chlubil se. “Jsem moc rád, že jsem ho dal. Dík patří Frantovi Kučerovi, který mi to dobře hodil. Už jsem to jen v podstatě ťukl do brány. Prostě to tam padlo.“ Přitom František Kučera by mu klidně mohl dělat tátu. Oba totiž dělí téměř dvacetiletý věkový rozdíl.

Vláďa hrál celý zápas v centru druhého útoku mezi Radkem Dudou a Milanem Antošem. “S Radkem Dudou se hraje dobře a s Antym také. Docela jsme si to dávali,“ hodnotil práci celého útoku. Vláďa byl ale platným hráčem v poli i v defenzívě. Několikrát, jako například v polovině druhé třetiny, si dokázal poradit i s tak zkušeným hráčem, jakým je Vlastimil Kroupa. Při vzpomínce na atakování tak zkušeného hráče se usmívá. “Vím o tom, ale myslím si, že to nebylo zase tak vyhecované. I když pár soubojů tam bylo. Ale ani to nebolelo, se Spartou to bylo horší.“ Přesto se po úterním zápase s Litvínovem cítil unavený. “Ke konci zápasu už jsem to cítil,“ dodal před odchodem do šaten v útrobách mosteckého zimního stadionu.

Ivan Hlinka: Tak si tam něco napište…

Na souboj dvou odvěkých rivalů dorazil se zpožděním, až v průběhu utkání. Na jedné z tribun si našel místo, chvílemi se díval na hru, chvílemi “listoval“ soupiskou obou mužstev. Nakonec nevydržel ani do konce zápasu. V polovině poslední třetiny se zvedl a odkráčel směrem k východu ze stadionu. Řeč je o legendě litvínovského hokeje a nejen hokeje litvínovského – o Ivanu Hlinkovi, reprezentačním trenéru, který náš tým na olympiádě v Naganu v roce 1998 přivedl až na samý vrchol hokejového nebe. V podstatě to byla na úterním zápase Litvínova se Slavií zajímavá konstelace: Na tribuně Ivan Hlinka, dole na střídačce Slavie Vladimír Růžička, bývalý asistent u národního týmu, a Ondřej Weissmann, současný asistent u národního týmu.

Ivan Hlinka zpočátku rozhovor odmítal. “Vždyť je to jenom příprava. Tak si tam něco napište,“ namítal. Nakonec se přece jenom nechal přesvědčit a na několik sekund se zastavil. “Jaký mám dojem? Myslím si, že obě mužstva dělají dost velké chyby v obraně. Ale je to zase docela hezké pro diváky, protože padá dost gólů,“ hodnotil po skončení druhé třetiny. “Je dost šancí na obou stranách, víceméně je to, myslím si, ale zapříčiněné začátkem sezóny a také takovou tou ne příliš zodpovědnou hrou v obraně,“ dodal. Ze stadionu v Mostě odcházel ale jako divák spokojený. “Já si myslím, že jako hokej na dívání je to hezký,“ uzavřel.