Měli jsme na ně, litoval ztráty bodu Jan Novák

P r a h a - Po dvě třetiny se zdálo, že mají slávisté osud duelu s Třincem pevně ve svých rukou. Stačily však dvě zaváhání a Oceláři se mohli radovat z prvního bodu nové sezóny. Závěr už zase patřil Slavii, v době kdy už mnozí diváci odcházeli ze svých míst, vstřelil takřka s koncem prodloužení vítězný gól Jozef Stümpel. Velký podíl měl na brance i obránce Jan Novák, který celou akci založil dlouhým pasem: “Když si tam někdo najede, tak mu to zkouším dát.“

Začátek utkání vyšel Slavii skvěle, na rychlý gól Petra Jaroše ze 3.minuty přidal druhou pojistku ještě do konce první třetiny Josef Vašíček po dobře sehrané akci a vyhrané bully Milanem Antošem. Od druhého dějství začali Oceláři být v útoku stále nebezpečnější, zatímco slávisté své šance na zvýšení náskoku zahazovali a do jejich herního projevu se začala vkrádat laxnost. Nemohlo tak následovat nic jiného než vyrovnání. ”Přestali jsme hrát to co jsme hráli v první třetině, která byla lepší od nás všech, to bylo jasné. Ve druhé třetině jsme jim začali dávat šanci, nepovedla se nám. Do třetí jsme chtěli nastoupit tak jak jsme hráli od začátku zápasu, ale nešlo to,” těžko hledal příčiny výpadku celého týmu Jan Novák.

Třinec přijel do Sazka Arény v roli posledního týmu extraligové tabulky, který do té doby nezískal ještě ani bod. Žádné podcenění však nehrozilo, ale i tak se svěřenci Vladimíra Růžičky dočkali od Ocelářů věcí, které nečekali. ”Překvapili nás v první třetině, kdy v podstatě nic nehráli. A pak nás překvapili, že nám dali dva rychlé góly za sebou. Ale bylo to tím, že jsme sami udělali chyby a oni toho využili. Měli už šance ve druhé třetině, ale to ještě Fráňa supr pochytal.”

Když už to vypadalo, že se oby týmy rozejdou smírně i po prodloužení, přišla asi nejkrásnější akce zápasu. Novák pár vteřin před vypršením časového limitu poslal dlouhý pas na útočnou modrou Stümpelovi a zkušený centr už si s Lakosilem věděl rady. ”Já už to na něj zkoušel předtím dloubákem, ale to nevyšlo, protože když se koukal, tak byl puk nahoře a neviděl ho. Zkusil jsem to znovu, naštěstí ho tam nechal bek volného, jel sám a dal gól,” popisoval situaci ze svého pohledu Jan Novák. Nebyla to žádná náhoda, dobře věděl o svém najetém spoluhráči a mohl si tak připsat už čtvrtou gólovou asistenci v letošní sezóně. ”Když si tam někdo najede, tak mu to zkouším dát. Ve druhé třetině jsem ale zas namazal jejich útočníkovi a mohli jsme dostat gól. Někdy to vyjde a někdy ne,” potvrzuje ošidnost riskantní rozehrávky.

Po zápase ale měl ke spokojenosti daleko, věděl že Slavia tenhle zápas, jak byl rozehraný, měla dotáhnout do vítězného konce už po šedesáti minutách. ”Určitě, stoprocentně jsme na ně měli, ale ve druhé a třetí třetině jsme nehráli svojí hru a tím jsme o to přišli sami.”

Jozef Stümpel: Těším se na každý zápas

Ve čtvrtém zápase za Slavii vstřelil útočník L.A. Kings už svůj třetí gól, z toho dva byly vítězné. Ale v jeho hodnocení zápasu s Třincem, kdy slávisté promarnili dvoubrankový náskok, se nesl podtón zklamání. ”Začali jsme velmi dobře, vytvořili jsme si spoustu šancí, ale mohlo jich být ještě více. Začali jsme je pak trošku pouštět do hry a dělali jsme chyby. Vyloženě po naší chybě padl první gól, to se nemělo stát a tu druhou střelu trefil perfektně, s tím už se nedalo nic dělat. Aspoň že jsme dali gól v prodloužení a máme dva body.” Chvíle Jozefa Stümpela přišla podle oficiálního zápisu přesně v čase 64:59, tedy vteřinu před uplynutí pětiminutového prodloužení. Takové góly nepadají každý den, aréna bouřila ve chvíli, kdy už to asi nikdo nečekal. ”Už jsem to zažil jednou nebo dvakrát, ale je to supr,” usmíval se šťastný střelec, který na ledě opět vedl útok na křídlech se svým krajanem Pálffym a Michalem Supem.

Konkrétně váš útok si dnes vytvářel docela dost šancí, prosazovali jste se i individuálně. Co chybělo k větší gólové efektivitě?
Škoda toho, byli bychom rádi, kdyby nám to tam padalo častěji, ale bohužel realita je taková. Pokud jsou šance, tak je to dobré a věřím, že nám to začne padat a bude to ještě lepší.

Měl jste přehled, kolik zbývá vteřin do konce? Že by tam byla ještě jedna možnost pro brejk, což se nakonec povedlo a vstřelil jste gól…
Věděl jsem, když jsme šli na led, že zbývá asi patnáct sekund do konce a říkal jsem si, že už není co ztratit, tak jsem si najel dopředu. Honza mi to krásně hodil na modrou čáru, tušil jsem že mám ještě trošku času, tak jsem ještě s pukem popojel a pak vystřelil. Byl jsem rád, že jsem to stihnul.

Když jste jel sám na Lakosila, viděl jste místo v brance nahoře, kam jste nakonec zamířil?
Viděl jsem, že byl trošku posunutý víc do druhé strany, pak se začal vracet, tak jsem vystřelil co nejrychleji a spadlo to tam.

Odehrál jste za Slavii čtyři zápasy, můžete říct, co na vás zatím udělalo v extralize největší dojem?
Je to dobrá soutěž, je tu hodně kvalitních hráčů a hraje se dost technicky. Vyhovuje mi to, určitě to je lepší než liga, kde jsou samé srážky. Jsem rád, že tu můžu hrát.

Ve Vsetíně jste poznali spolu se Žigi Pálffym těsnou obranu soupeře. Myslíte, že je rozdíl hrát doma a venku? Přecejen když někam se Slavií přijedete, tak si vás soupeř víc všímá, dává si větší pozor…
To byl první zápas, bylo to úplně něco jiného, hnali je diváci. Vytvořili si náskok a pak už jen bránili. My jsme se do nich snažili tlačit, ale velmi dobře je Čeman podržel, takže jsme se nedovedli střelecky prosadit. Proti Spartě už to bylo lepší, v Pardubicích jsme hráli velmi dobře v obraně, vytvořili jsme si náskok a ten nám vydržel až do konce. Dneska jsme začali až moc vymýšlet, nehráli jsme svůj hokej, přizpůsobili jsme se soupeři, čehož využil a vyrovnal.

V neděli vás čeká zápas na Kladně, jak se těšíte na to hrát proti Jaromíru Jágrovi?
To je jedno, jestli Jarda hraje nebo ne. Pojedeme tam s cílem uhrát co nejlepší výsledek, tak nastupujeme do každého zápasu. Těším se na každý zápas a věřím, že to pro nás dobře dopadne.

Michal Sup: Byla chyba, že jsme to neudrželi

Kdyby Slavia první třetinu vyhrála šest nula, asi by se tomu nikdo v Sazka Aréně nedivil. Úvod zápasu Slavie s Třincem byl totiž zcela jednoznačně v režii domácích. Byli to právě slávisté, kdo pasoval třinecké hokejisty do role diváků. Utkání tak místy připomínalo spíše exhibici, chyběly jen góly. Nejvíce se co do počtu spálených šancí vyznamenal Michal Sup, páteční oslavenec a v posledních dvou sezónách nejlepší kanonýr Slavie. Ten se několikrát sám ocitnul tváří v tvář Lakosilovi, leč bez gólového efektu. “Těch šancí jsem měl dnes opravdu dost,“ přiznal po zápase hráč slavící v den zápasu jedenatřicáté narozeniny. “Na slavení není čas. Zítra s rodinou zajdeme na oběd a v neděli se znovu hraje,“ dodal. Přitom ke skórování měl několikrát opravdu velmi blízko, při jednom z jeho pokusů dokonce zazvonila tyč Lakosilovy branky. “To asi byla největší šance, dostal jsem to od Žigmunda Pálffyho přímo před bránu,“ vyprávěl po zápase Michal Sup.

Jako mávnutím kouzelného proutku se ale v polovině utkání přestalo hráčům Slavie herně dařit. Hosté začali vystrkovat růžky a nakonec ve třetí třetině dokázali z minima vytěžit maximum. Během necelých tří minut srovnali nejen krok, ale i skóre. “Bylo to asi i těmi šancemi, které jsme neproměnili. Také jsme nevyužili přesilovky, trochu jsme se dostali do útlumu a oni se naopak dostali do tlaku a z něj dali dva rychlé góly,“ hledal Michal Sup vysvětlení náhlého zvratu ve vývoji utkání. Za stavu 2:2 to byl Třinec, kdo byl na koni. Soupeř Slavie v polovině poslední třetiny si vytvářel místy až drtivý tlak. Nebýt Petra Fraňka, mohl nakonec Třinec odjet z Prahy s plným počtem bodů. “Fráňa tam vychytal několik slibných šancí soupeře. Myslím si, že nás hodně podržel.“

Co jste si mysleli za stavu dva nula po první třetině, že to bude snadná záležitost?
Ne, i za stavu dva nula jsme si říkali, že to nebude jednoduché. Třinec známe, oni hrají na brejky a ten gól umějí dát. Podle mě bylo, myslím si, rozhodující, že jsme hned nedali ještě třetí gól. Šance jsme na to měli, a hlavně jsme měli využít přesilovky. Kdybychom dali třetí gól, bylo všechno úplně jinak. Jenže na kdyby se nehraje…

Čím si vysvětluješ, že se vám nepodařilo žádnou z nabídnutých přesilovek využít?
Asi tím, že se k nám dnes nepřiklonilo štěstí. Ty šance tam byly. Kdybychom si je nevytvořili, tak bych řekl, hráli jsme špatně, ale my jsme ty šance měli, bohužel to tam nespadlo.

Přišlo prodloužení, běžely poslední sekundy zápasu, když kolem tebe doslova „profrčel“ pas od Honzy Nováka na Jozefa Stümpela. Co tě napadlo, když jsi se tak ze zadu díval na svého kolegu z útoku, jak míří k třinecké bráně?
Věřil jsem mu, věřil jsem, že to dá.

Stačil jsi při tom sledovat čas? Přece jenom, už ho moc nezbývalo…
Bál jsem se, aby to nehouklo, poněvadž jsem věděl, že je pár sekund do konce. Ale udělal to pěkně.

Přestože jsi byl několikrát velmi blízko gólu, nakonec jsi se do statistik nezapsal. Lituješ, že jsi se v den svých jedenatřicátých narozenin nezapsal mezi střelce?
Bylo by to určitě hezčí, ale mnohem lepší by bylo, kdybychom vyhráli a udělali ty tři body. Alespoň, že máme ty dva.

V útoku hraješ s Jozefem Stümpelem a Žigmundem Pálffym, jak si rozumíte?
Oba jsou to zkušení starší hráči, takže si vyhovíme.

Ty vlastně jako loňský kanonýr ses ještě letos neprosadil…
Říkám, chybí to potřebné štěstíčko, aby se to namísto od tyčky ven jednou odrazilo od tyčky dovnitř.

Čím si vysvětluješ, že minulý rok to šlo a letos zatím ne?
Nevím, fakt nevím, nechce to tam padnout…, já ale pořád věřím tomu, že to přijde. Jsem rád, že to tam padá alespoň klukům v lajně.

Dnes jste hráli celé utkání na čtyři útoky, až v poslední třetině trenéři stáhli hru na tři útoky. Vaši řadu to nepostihlo, celý zápas jste na ledě patřili k nejlepším, přesto, co kromě štěstí chybělo k zisku tří bodů?
Těžko říct, asi nás vychytal gólman. Já si myslím, že gólman chytal docela dobře. Dvakrát jsem na něj vystřelil nad lapačku přes beka, ale chytil to. Snažili jsme se co nejvíce zakončovat, ale nepadlo to tam. Prostě ta koncovka nebyla taková, jakou bychom si představovali.

V závěru utkání vás soupeř místy doslova a do písmene „masíroval“. Kvůli zranění museli z ledu rovnou do šaten odejít jak Milan Antoš tak i Žigmund Pálffy…
U Antyho tam byla zcela jednoznačně vysoká hůl. Já si myslím, že se to mohlo pískat. Rozhodující ale podle mne bylo, že oni dali ten druhý gól, že se dostali nahoru a my naopak pod tlak. To se nemělo stát.

A přitom jen ty sám jsi se ocitl v několika slibných šancích. Jen za první třetinu jsme napočítali…
Kolik jich bylo, to bych rád věděl…(úsměv)

Čtyři vyložené tutovky…
Tak to už jsem minulý rok alespoň jeden gól dal.

Vloni jste právě zápasem s Třincem načali onu smolnou sedmizápasovou sérii bez vítězství, že by třinecký komplex?
Já si myslím, že ne. Věděli jsme, že tady budou chtít vyhrát. Že byli poslední? Věděli jsme, že o to víc se budou snažit. Prostě, dostali jsme se do vedení a byla chyba, že jsme to neudrželi.

Foto: © Martin Prokop.