Mančaft máme nabitý, je jedno s kým člověk hraje

P r a h a - Necelý měsíc čekala Slavia v extralize na svého kapitána. Koncem září prodělal Josef Beránek operaci menisku, start do letošní sezóny se tak pro něj nepříjemně posunul. Zákrok i rekonvalescence po něm se vydařila, nenastaly žádné větší komplikace a tak se mohl v utkání 16.kola proti Vsetínu vrátit do sestavy. Byla na něm znát delší pauza, ale i tak si na ledě počínal tak jak je jeho zvykem. Rval se se soupeřovou obranou, pronikal do útočného pásma, vyhrával vhazování. Na jeho návrat se těšili všichni - od trenérů až po fanoušky.

Zranění si přivodil v jednom z posledních přípravných utkání proti Berounu. Zprvu se zdálo, že nepůjde o nic vážného, nakonec nezbývalo jiné řešení než operace. Zákrok provedl v pátek 24.září MUDr.Jiří Váchal ve Vysočanské nemocnici. Předpověď lékařů zněla: standardně lze již po 2 týdnech začít s postupným zatěžováním kolena a po dalších 3 týdnech by se mohl hráč vrátit do sestavy. Na ledě v extraligovém zápase se Josef Beránek objevil ještě o nějaký ten den dříve.

Trenér a GM Slavie Vladimír Růžička určitě dobře věděl, že návrat kapitána a přirozeného vůdce týmu by nebylo dobré uspěchat. I proto dopředu hlásil, že záleží na vlastním pocitu “Beryho“. Mohl si to taky ovšem dovolit, díky výluce v NHL přišly do Slavie tři velké posily – slovenští forvardi Žigmund Pálffy, Jozef Stümpel a urostlý centr Josef Vašíček. Ztráta elitního útočníka tak nebyla tak citelná. V sestavě ale určitě chyběl, přesně to vystihl Radek Duda: ”Pro nás je to určitě citelná ztráta, jak v kabině tak i na ledě. Je to výborný hráč a parťák. Pro celou Slavii je to velká škoda, takže my se těšíme až se dá do kupy, začne co nejdříve trénovat a hrát.“

V loňské sezóně se Josef Beránek potkal se životní formou, stal se nejproduktivnějším mužem extraligy a v play-off podruhé za sebou dovedl Slavii až do finále. Sezóna byla hodně náročná, protáhla se mu navíc díky účasti v národním týmu na domácím šampionátu. Pořádný odpočinek se určitě hodil. Na konci přípravy však přišla už výše zmiňovaná smůla v podobě zranění. O jeho návratu do extraligy po operaci se mluvilo delší dobu, s mužstvem nějaký čas už normálně trénoval.

Radostný návrat přišel v utkání se Vsetínem. Oproti loňské sezóně se Slavii začátek celkem vydařil, prošla si sice několika výpadky, ale jinak může vládnout spokojenost. Slávisté jsou po odehraných patnácti kolech na třetím místě, s pětibodovým náskokem na čtvrtý Liberec. Navíc v novém domácím prostředí v Sazka Aréně ještě nepoznala Slavia hořkost porážky, do hlediště si nachází cestu spousta diváků. ”Do rozjetého vlaku se nastupuje snadno,” přikyvoval zanedlouho pětatřicetiletý útočník. V pátek si zas užíval pocitu, že místo diváka v hledišti mohl vyměnit za ledovou plochu, kde opět vedl Slavii jako kapitán.

Jak jste se cítil fyzicky v prvním utkání po delší pauze?
Ke konci jsem ani problémy neměl, ale jak bylo vidět, liga je teď hodně náročná. Moje ztráta na ledě se vynahrazuje tím, že ostatní hráči mají v nohách už několik zápasů.

Na led jste se vrátil takřka přesně měsíc po prodělané operaci, jak vypadaly první dny rekonvalescence? Jak jste se udržoval v kondici?
Prvních asi deset nebo čtrnáct dní po operaci jsem musel být úplně v klidu, s malou zátěží na kole. Potom jsem to zkusil na ledě a přidával jsi zátěž. Musím říct, že trenéři na mě začali celkem zostra (úsměv).

Trenéři už dopředu hlásili, že na vás nebudou tlačit a kdy se vrátíte na led, bude záležet především na vašem rozhodnutí. Takže už je vše v pořádku?
My jsme nejdříve byli domluvení, že začnu až v úterý proti Plzni, potom se to nějak vyvíjelo a šel jsem na led už dneska. Nebylo tam určitě, že by mě někdo do toho tlačil nebo že bych to na druhou stranu snad uspěchal. Vyplynulo to prostě ze situace.

Vladimír Růžička vás postavil do útoku s Radkem Dudou a Michalem Supem, se kterými jste tak oživil úspěšnou spolupráci z předloňské sezóny, kdy Slavia vyhrála titul. Nic lepšího jste si asi přát nemohl, že?
S nimi se hraje určitě skvěle, jsou to výborní hráči. Ale jinak je dnes celkem jedno, s kým člověk hraje, protože máme mančaft dost nabitý.

Na ledě si váš útok počínal hodně aktivně, dostávali jste se do šancí, “zařídili“ jste všechna vyloučení Slavie, Radek Duda nakonec rozhodl zápas vítězným gólem. Docela jste si tedy zahráli…
Nevím, jestli jsme se snažili zařídit tohle všechno, vyloučil nás rozhodčí. Nebylo to naše rozhodnutí jít na trestnou lavici (úsměv). Snažili jsme se, vytvořili jsme si nějaké šance, ještěže se Radkovi povedlo dát gól na 2:1. Je jen škoda, že se nám nepovedlo nějakou situaci využít gólem.

Proti Vsetínu splnila Slavia roli jasného favorita, ale nebylo to nakonec tak jednoduché, jak dokládá i těsný výsledek. Asi vás můžou mrzet především neproměněné šance, kterých bylo hodně…
Měli jsme hodně šancí, ale ty mančafty jsou dnes vyrovnané, je úplně jedno kde se kdo pohybuje v tabulce. Do ligy se hlavně díky výluce v NHL vrátila spousta dobrých hráčů, takže se nedá říct, tenhle mančaft bychom měli porazit v klidu a s tím zas prohrát.

Po svém návratu do kabiny už jste nepotkal Františka Kučeru, se kterým Slavia předčasně ukončila smlouva. Jak se díváte na ztrátu spoluhráče a kamaráda?
To jsou interní věci, ale jediné co bych k tomu chtěl říct, že je smutné, že hráči takového formátu jako je Franta Kučera dneska končí. Myslím si, že to jsou hráči, kteří se drží ve fyzické kondici a svůj um už za tu dobu ukázali. Nechtěl bych hodnotit, jestli měl zůstat nebo ne, to jsou věci klubu, jak si to řeší. Jen říkám, je škoda, že končí takový hráč. Slavia udělala tenhle krok, tak k tomu měla důvody, které jsou interní mezi Frantou a vedením. Těžko někdo do toho může z nás hráčů mluvit, je na to tisíc pohledů. Rozhodnutí tu nějaké je, mančaft musí být i do budoucna a nemůže fungovat jen letos, ale x dalších let.

Už jste si spolu stihli podat ruce a rozloučit se?
Mluvil jsem s ním včera, byl s námi ještě na tréninku. Nebyl čas, dneska se hrálo, ale ještě se určitě potkáme.

Josef Beránek opět jako kapitán na ledě.

Foto © Martin Prokop.