Permanentky Dárkové poukazy Informace o vstupenkách Vstupenky online
A-TÝM
17. července 2005

Na co se bude vzpomínat...

P r a h a - Jedenáctá extraligová sezóna Slavie mezi českou hokejovou smetánkou byla bohatá na události. Fanoušci červenobílých si mohli užívat kouzla hvězd z NHL v nové domovské hale svého klubu, moderní Sazka Areně ve Vysočanech. Slavia patřila ke spolufavoritům soutěže, svou roli po většinu sezóny také plnila, nakonec ale vypadla už ve čtvrtfinále s Bílými Tygry z Liberce. Na konci se přesto slavilo, když českou reprezentaci na MS ve Vídni dovedl zpátky na světový trůn trenér a GM Slavie Vladimír Růžička. Pojďme se nyní ohlédnout za uplynulou sezónou!

  • TOP TEN slávistické sezóny 2004/05 - 1.část


  • VI. Návrat odchovance Tomáše Vlasáka
  • Na začátku sezóny políčila Slavia na velkou posilu. Hned poté, co v tisku proskočily zprávy, že se trojnásobný mistr světa Tomáš Vlasák chystá na návrat domů z nepovedeného angažmá v ruské Kazani, postavila se do okruhu zájemců o jeho služby. ”Máme zájem, jsem v kontaktu s jeho agentem Alešem Volkem, který je teď na dovolené na Floridě. Určitě máme zájem, pokud se bude vracet a bude volný, tak ho chceme,“ nechal se slyšet GM a hlavní kouč Slavie Vladimír Růžička. Slávistický odchovanec si nakonec vybral z řad nabídek právě tu ze Slavie a do klubu, kde hokejově vyrůstal, se vrátil po jedenácti letech.

    Pět let strávil v Litvínově, poté hrál šest roků v zahraničí – působil ve finské Hämeenlinně, L.A. Kings, na farmě v Lowellu, rok ve švýcarském Ambri-Piotta a další dva roky v ruském Omsku. Ve druhém roce získal s Avangardem titul a už se chystal na návrat domů, nakonec se nechal zlákat nabídkou z Kazaně, kde mu však pšenka nekvetla. Na ledě nedostával prakticky žádný prostor a po odvolání trenéra Vůjtka od týmu odešel i vyhlášený hračička. Více v profilu.

    Po příletu do Prahy hned druhý den absolvoval první trénink s týmem a o den později už se představil na domácím ledě v Sazka Areně proti Litvínovu. Byl to pro ně souboj s pikantní příchutí, barvy “Chemiků“ totiž předtím oblékal jako jediného klubu v extralize a ze severu Čech se vydal do světa. Při své extraligové premiéře před slávistickými fanoušky si asi lepší výsledek přát nemohl. Slavia excelovala a vyhrála 7:1. Do statistik se zapsal jen dvěma trestnými minutami, ale tak si zápas užíval. ”Jsem strašně šťastný, ale určitě jste viděli, že jsem ještě v zápasovém manku. Jsem ale rád, že jsem nastoupil a čím rychleji se do toho dostanu, tím pro mě jen lépe. Věřím, že budu podávat výkony, jaké se ode mě očekávají.”

    Do Slavie se vrátil po dlouhých jedenácti letech, z té doby zbyl v týmu jen srdcař Milan Antoš, ale s většinou z hráčů se znal z reprezentace či z předchozího společného působení. ”Kluci mě přijali skvěle, v kabině je supr atmosféra a jsem jen rád, že můžu ve Slavii být,” vyznával se ze svých pocitů. Šťastný byl také proto, že doma se mohl začít více věnovat své rodině a kromě hokeje si užívat i rodinného života. Na první zápas Tomáše Vlasáka se přišlo do Sazka Areny podívat víc než jedenáct tisíc diváků, kteří zápasu vytvořili důstojnou atmosféru a nezapomněli ani přivítat novou posilu. “Cítil jsem se skvěle, vždycky to potěší. Budu se snažit odvádět co nejlepší práci,” vzkázal fanouškům.

    Za další dva dny odjel s týmem k prvnímu zápas na hřišti soupeře - do Vítkovic. Na led se opět postavil do jedné řady vedle slovenských hvězd Pálffyho se Stümpelem, po bok bývalých spoluhráčů z L.A. Útočná trojice šikovných techniků rozjela na ledě ČEZ Areny střelecký koncert, když se postarala o všech pět branek a Slavia vyhrála 5:3. Tomáš Vlasák si připsal tři asistence a v závěru se dočkal i svého prvního gólu ve Slavii při power-play Vítkovic střelou do prázdné brány.

    Ve Slavii se uvedl ve výborné formě, dlouho si udržovat průměr bodu na zápas a po boku slovenských střelců zářil. Spolu představovali útok snů, před kterým se třásly všechny obrany soupeřů. Po čase ale došlo ke změnám ve složení útočných řad, z velké části také proto, že Žigmund Pálffy odešel hrát na měsíc do své rodné Skalice. Vlasákovi se po několika zápasech přestalo dařit, na ledě se chvílemi hledal a hlavně přestaly naskakovat na jeho konto body za góly a nahrávky. V tisku se hned začalo spekulovat o jeho výměně do jiného klubu, ale to Vladimír Růžička rázně odmítl se slovy, že Tomáše Vlasáka považuje za jednoho z klíčových hráčů Slavie.

    Důvěra se vyplatila, obrat k lepšímu přišel v utkání 44.kola proti Pardubicím. Skvělý zápas před téměř vyprodanou Sazka Arenou došel do prodloužení a v něm přišla chvíle třicetiletého útočníka. Po faulu na Žižku dostala Slavia možnost trestného střílení. K němu se nemohl rozjet nikdo jiný než penaltový specialista Tomáš Vlasák, jak ukázal na turnaji Euro Hockey Tour. Se slovenským brankářem Lašákem si poradil bravurním blafákem a díky jeho gólu vyhráli slávisté 5:4 v prodloužení.

    V závěru sezóny se dostal opět do formy a základní část zakončil jako pátý nejproduktivnější hráč Slavie. Svou užitečnost pro tým dokázal především ve chvílích, kdy se lámal chleba – celkem si připsal sedm vítězných branek. Ve čtvrtfinále play-off proti Liberci pak patřil k nejlepším hráčům na ledě. V prvním zápase se na vítězství 5:2 podílel dvěma góly a dvěma asistencemi. Nakonec ale ani jeho čtyři branky a čtyři nahrávky na postup Slavii nestačily a červenobílí vypadli s Bílými Tygry po sedmizápasové bitvě. Po sezóně čekal české hokejisty vrchol na MS ve Vídni, kam však Tomáš Vlasák neodjel, i když Vladimír Růžička ho plánoval vzít do přípravného kempu. Nakonec slávistický útočník zvolil jako přednější zdraví a pár dní po vypadnutí z play-off extraligy podstoupil operaci lokte.

    Během letní přípravy probleskly tiskem zprávy o zájmu zahraničních klubů, ale Tomáš Vlasák má ve Slavii podepsanou platnou smlouvu a nakonec neměl důvod změnit působiště. V příští sezóně bude chtít slávistickým fanouškům předvést ještě více ze svého hokejového umění.


  • VII. Příchod Jaroslava Špačka a další hráčské trejdy
  • Fanoušci Slavie už si za poslední roky zvykli, že každou sezónu jim Vladimír Růžička připraví během rozehrané soutěže jednu přestupovou “bombu“. Letos si jí schoval na poslední den v roce 2004 a nebyl to žádný silvestrovský žertík. Do Slavie přišel na hostování do konce sezóny výměnou za útočníka Radka Dudu olympijský šampion a člen zlaté generace z náorodního týmu Jaroslav Špaček. Zkušený bek, v NHL opora týmu Columbus Blue Jackets, se během výluky v NHL vrátil do Plzně, odkud se rokycanský rodák před lety dostal do velkého hokeje. Za Plzeň odehrál 29 zápasů a ač byl nejproduktivnějším obráncem týmu, vedení klubu nebylo úplně spokojeno s jeho výkony a tak přišlo s nabídkou trejdu za Slavií. Vladimír Růžička neváhal a obránce, kterého dobře znal z reprezentace, rád přivítal ve svém týmu jako velkou posilu. ”Z obrany všechno vychází, potřebovali jsme jí posílit. Jarda je zkušený hráč, zná se s kluky z NHL nebo z reprezentace, nebude problém aby zapadnul do mužstva a věřím, že nám hodně pomůže,” řekl k trejdu Vladimír Růžička.

    Hokejový rebel Radek Duda přišel do Slavie v listopadu 2002 spolu s Alešem Krátoškou výměnou za Viktora Ujčíkaa výrazně pomohl Slavii k historickému titulu. Po sezóně odešel do ruské Kazaně. Do Slavie se po roce vrátil a podepsal s klubem víceletou smlouvu. V loňské sezóně však během výluky v NHL posílila Slavii trojice útočníků ze zámoří Vašíček, Pálffy, Stümpel a na Radka Dudu tak zbylo místo až ve třetí či čtvrté lajně. Ve 32 zápasech získal 10 bodů a byl s 51 minutami nejtrestanějším hráčem týmu. Plzeň, odkud před léty odcházel v poněkud napjaté atmosféře, o něho projevila sama zájem a Vladimír Růžičky se ho rozhodl uvolnit. ”Radkovi to moc nešlo, prostor na ledě dostal ze začátku, pak čím dál míň, v posledních zápasech už ani nehrál. Ve čtvrté lajně chci, aby hráli mladí a momentálně na tom není Radek tak, aby mohl hrát třeba v prvním útoku místo Žigmunda Pálffyho,“ vysvětloval slávistický kouč. Výluka v NHL se nakonec protáhla a tak zůstali Špaček ve Slavii resp. Duda v Plzni až do konce extraligové sezóny.

    Jaroslav Špaček odjel hned na Nový rok se s svým novým týmem k zápasu do Zlína, kde si odbyl premiéru v červenobílém dresu porážkou 0:2. Po vítězné domácí premiéře s Litvínovem se nechal slyšet: "řekl bych, že už jsem si docela rychle zvykl, kluci mi pomáhají ve všem. Bude to šlapat." Ve Slavii brzy herně ožil a dostal se do své obvyklé formy, v jaké ho znali všichni fanoušci z MS či z olympiády v Naganu. Světem protřelý zadák vyztužil slávistickou defenzívu, která byla během sezóny někdy propustná více než bylo zdrávo a stal se jejím pilířem. Nastupoval na přesilovky a oslabení, v základní části nasbíral v 17 zápasech velice solidních 12 bodů (4+8). Zajímavým byl pro něj zápas 41.kola v Sazka Areně. Poprvé nastoupil v extralize proti Plzni a musel nakonec spolnout hořkou pilulku v podobě debaklu 3:7. "Určitě ze začátku to bylo zvláštní, vidět kluky se kterými jsem hrál na druhé straně. Ale už jsem teď slávista, cítím se slávistou a doufám, že se se Slavií probijeme co nejdál v play-off, nejlépe až o titul," hovořil po utkání.

    Fanoušky si získal nejen výkony na ledě, ale i důležitou rolí, kterou sehrál při děkovačkách po vítězných zápasech. Z Plzně zvyklý na tradiční oslavy s diváky inicioval i něco podobného ve Slavii a věrní fanoušci se tak brzy dočkali “rybiček“, které si asi nejvíce vychutnávali po vítězstvích v pražském derby nad Spartou. V play-off přišlo zklamání v podobě vyřazení Bílými Tygry z Liberce už ve čtvrtfinále, ale to si “Špágr“ vynahradil na MS ve Vídni, kde pod vedením Vladimíra Růžičky získal svůj třetí titul mistra světa.

    Další posílení obrany - Tomáš Žižka

    Koncem listopadu loňského roku získala Slavia atraktivní posilu do obrany. Z ruského Spartaku Moskva se předčasně vrátil bek s reprezentančními zkušenosmi Tomáš Žižka a z boje o jeho služby vyšel úspěšně GM Slavie Vladimír Růžička. Se Slavií podepsal urostlý zadák smlouvu do konce sezóny plus na další dva roky, z mateřského klubu ze Zlína ho slávisté získali za tabulkovou hodnotu.

    Tomáš Žižka naskočil do české extraligy poprvé v roce 1997, ve svých osmnácti letech, a absolvoval 33 zápasů. V roce 1998 byl draftován týmem Los Angeles Kings, na jehož farmu do Manchesteru, hrajícího atlantickou divizi AHL, se vypravil v roce 2001. V sezóně další byl již povolán do týmu Kings, kde odehrál deset zápasů, většinu sezóny 2002/03 ale strávil na farmě, kde zaznamenal úctyhodných 43 bodů v 61 zápasech. Také poslední sezónu hrál převážně na farmě, kde byl druhým nejproduktivnějším bekem, v NHL se objevil v patnácti utkáních.

    V létě roku 2004 se rozhodl pro ruské angažmá, ale Spartaku Moskva se příliš nedařilo a po 26 zápasech se s vedením klubu dohodl na předčasném ukončení smlouvy. ”Slavia každým rokem bojuje o příčky nejvyšší a já chci mít také nejvyšší ambice,” mluvil zlínský odchovanec v našem rozhovoru o důvodech, proč zamířil do Slavie. Do Prahy se na své nové angažmá těšil. ”Chtěl bych podávat na Slavii výborné výkony, třeba někdy přijde reprezentační pozvánka, ale to teď neřeším. Chci se znovu vrátit do českého hokeje a extraligy.” V základní části odehrál nakonec za Slavii 26 utkání s bilancí 2 góly + 4 asistence a rozhodně nezklamal. Potvrdil pověts důrazného beka, přes kterého se jen těžko přechází a uukázal, že se neztratí ani směrem dopředu. V play-off pak přidal už jen dva zápasy, než ho vyřadilo ze hry bolestivé zranění ramene.

    Mládí za zkušenost - Havel z Litvínova za Martince

    V lednu, týden po výměně s Plzní (Duda za Špačka), udělal Vladimír Růžička další trejd, tentokrát pro oživení ofenzívy. Z Litvínova přišel mladý útočník Lukáš Havel místo zkušeného centra Patrika Martince. Výměna měla pomoci oběma hráčům i oběma týmům. Litvínov potřeboval při Brandově zranění kvalitního středního útočníka, Vladimíru Růžičkovi se zase mladý a talentovaný Havel hodil do čtvrtého útoku “mladých pušek”.

    Třiadvacetiletý útočník byl sezónu předtím nejlepším střelcem “Chemiků“, ale po příchodu hráčů z NHL už nedostával tolik prostoru na ledě a to se odrazilo i na jeho výkonech. Po příchodu do Slavie ožil a svěží vítr vnesl i do slávistické ofenzívy. ”Chci hrát co nejlíp a vyhrávat, udělat se Slavií co nejlepší výsledek, dostat se co nejdál. Po dlouhé době bych si mohl zahrát play-off, tak se na to těším a doufám, že to bude dobré,“ říkal po své domácí premiéře v utkání s Karlovými Vary. Talent z Vysočiny si nakonec v patnácti zápasech základní části připsal ve Slavii pět gólů a čtyři nahrávky, když zářil především v závěru, kdy se blýskl dvěma góly do branky Vítkovic.

    Po sezóně mu skončilo ve Slavii hostování, ale stejně tak i smlouva na severu Čech. Vladimíru Růžičkovi se zalíbil natolik, že se Slavia rozhodla nabídnout juniorskému mistrovi z roku 2001 novou smlouvu a Lukáš Havel se tak stal hráčem Slavie.

    Nezbylo na ně místo - Klouček, Krátoška, mladíci

    Na začátku sezóny byl jednou z posil z NHL slávistický odchovanec Tomáš Klouček. Urostlý bek odehrál za Slavii 29 zápasů (1+1), v nichž však trenéry příliš nepřesvědčil a v polovině sezóny byl odeslán na hostování do Třince. Před play-off pak posílil defenzivní řady Bílých Tygrů z Liberce, se kterými pak slavil ve čtvrtfinále postup paradoxně právě přes Slavii.

    Přetlak v útočných řadách odnesli nejvíce dva forvardi - Aleš Krátoška a Petr Jaroš. Krátoška odehrál za Slavii jen šest zápasů, v nichž nebodoval, a zbytek sezóny strávil na hostování v Karlových Varech, kde ho v závěru potkalo nepříjemné zranění. Jaroš nastoupil v extralize také jen do šesti zápasů, jednou se gólově prosadil, ale jinak trávil sezónu na hostování v prvoligové Mladé Boleslavi a v play-off už šanci ve Slavii nedostal.

    Na hostování v 1.lize působili i další mladíci - obránce Petr Braniš a útočník Petr Kukla v Berouně, útočník Roman Červenka v Hradci Králové, obránce Ondřej Staněk v Kadani...


  • VIII. Zápasy s rivalem z Pardubic = reklama na hokej
  • SLAVIA VS. PARDUBICE
    1.zápas: PCE-SLA  1:2  8.485 diváků
    2.zápas SLA-PCE  4:6  13.511 diváků
    3.zápas: PCE-SLA  3:2P  9.173 diváků
    4.zápas: SLA-PCE  5:4P  14.902 diváků
    
    

    Zápasy mezi Slavií a Pardubicemi dostaly v posledních letech punc červenobílého derby. Mezi oběma kluby je znát velká rivalita, která se datuje od čtvrtfinále v sezóně 2001/02 a především pak finále o rok později, kdy slávisté v ohromné sedmizápasové bitvě uzmuli mistrovský titul “Perníkářům” z rukou na jejich ledě v Duhové Aréně památným gólem Michala Supa. V zápasech obou klubů vyznávajících červenobílé barvy je vždy vidět skvělá podívaná před výbornou diváckou kulisu. Oba týmy patří v posledních letech ke špičce extraligy a na ledě je tak vždy na co se dívat.

    V loňské sezóně se oba týmy poprvé potkaly v úterý 21.září v Pardubicích. Domácí jen navázali na nevydařený úvod sezóny a se Slavií prohráli 1:2. Špatný start do sezóny také o něco později odnesl hlavní kouč František Výborný, který u týmu sám skončil. Slavia vyhrála v Duhové Aréně v základní části poprvé po pěti letech, o góly se zasloužily slovenské hěvzdy Pálffy – Stümpel. Po povedených kombinacích využily dvě přesilové hry a především spolupráce při druhém gólu stála za to. A když v brance podal spolehlivý výkon Petr Franěk, vezla si Slavia domů zasloužené vítězství. ”Stále se dá něco vylepšovat, ale začalo se nám dařit, hrajeme dobře a věřím, že to tak půjde dále,” uvedl po zápase k souhře se svým slovenským parťákem Jozef Stümpel.

    Krásný zápas se spoustou šancí a dramatickou zápletkou viděli diváci v Sazka Areně v utkání 18.kola. Slavia už v deváté minutě vedla o tři góly, nakonec však mohla jen sklopit hlavy. Hala se otřásala radostí pardubických fanoušků, kteří oslavovali vítězství svého týmu v poměru 6:4. Východočeši tak připravili Slavii první domácí porážku sezóny v Sazka Areně. ”V první třetině jsme obdrželi dva zbytečné góly a to myslím hodně ovlivnilo celý zápas,” litoval zpětně slávistický útočník Milan Antoš. Jak snadné, řekli si asi hráči Slavie po třetím gólu v Lašákově kleci. Možná, že se sami divili, jak je to jednoduché. Vést nad Pardubicemi po osmi minutách hry tři nula, to se opravdu jen tak nevidí. Ideálně rozehranou partii však hráči Slavie nakonec ztratili. Po snížení Pardubic na rozdíl jednoho gólu se na začátku druhé třetiny postarala o čtvrtý nádherný gól Slavie řada důrazných chlapíků Hruška - Vašíček - Antoš. Třetí dějství už ale patřilo Pardubicím, slávisté tak prohráli takřka už vyhraný zápas.”Přestali jsme hrát naši hru,” hledal po zápase vysvětlení brankář Petr Franěk. Ani on tentokrát neměl svůj den. ”Asi jsem mohl chytat lépe,” připustil. Pětkrát v zápase kapituloval, šestý gól padl do prázdné branky při slávistické závěrečné hře bez brankáře.

    11.ledna se oba týmy potkaly v dohrávce 31.kola v Duhové Aréně. Slavia vyrukovala proti svému rivalovi s překvapením v brance. Zraněnou jedničku Petra Fraňka nahradil nezkušený mladík Lukáš Musil, který nastoupil teprve ke svému druhému utkání v extralize. Dvacetiletý gólman se však bouřícího “kotle“ ve vyprodané Aréně nezalekl a hlavně díky jeho výkonu si slávisté odvezli jeden bod. V normální hrací době vždy stačili slávisté odpovědět na gól domácích – ve druhé třetině se to povedlo Pálffymu a ve třetí Antošovi. Bonusový druhý bod vystřelil Pardubicím v prodloužení při přesilové hře Jan Bulis.”Jsem spokojený s tím, jak jsme hráli. Hodnotím to strašně kladně, byli jsme fakt dobrý,“ pochvaloval si týmový výkon a zisk bodu Lukáš Musil. K sobě už však byl spíš kritický: ”První gól byl můj. Střela od modré čáry, byl jsem zalezlý. Třetí gól byl taky vyloženě můj. I když to bylo v oslabení, byl jsem taky hodně zalezlý a když šel puk k tyči, neměl jsem proti němu šanci. V Pardubicích jsou sice střelecká esa, ale přesto si myslím, že jsem ty dva góly mohl mít.“ Jeho protějšek, pardubický gólman Ján Lašák, měl ale pro něj jen slova chvály: ”Bylo vidět, že není žádný zelenáč. Počínal si zkušeně.“

    Strhující zápas nabídl šlágr 44.kola mezi Slavií a Pardubicemi. Nikdo z necelé patnáctitisícovky diváků nemusel návštěvy Sazka Areny litovat. Utkání nechyběl náboj, obrovské nasazení, krásné akce i góly, tvrdé souboje a v neposlední řadě skvělá atmosféra. Oba rivalové se přetahovali ve vedení. Jednu z hlavních rolí sehrál ve třetí třetině slávistický kapitán Josef Beránek. Nejdříve dostal Slavii poprvé v utkání do vedení a pak začal akci před čtvrtým gólem. Ani pak však nebyl ještě konec, rozhodovat muselo prodloužení. V něm dostala Slavia šanci trestného střílení, kterou bravurně využil penaltový specialista Tomáš Vlasák. Slavia díky jeho trefě vyhrála 5:4 a oplatila Pardubicím porážku v prodloužení z předchozího duelu. “Tato utkání se hrají o sebevědomí do play-off,“ byl nakonec spokojen po “houpačce“, kterou se slávistům povedlo dotáhnout do vítězného konce, kapitán Josef Beránek.


  • IX. Brankářská otázka
  • V předešlé sezóně neměl Petr Franěk ve Slavii lehkou pozici. Přišel těsně před play-off a byl srovnáván se svým předchůdcem a hrdinou na cestě za titulem Romanem Málkem. Navíc ho trápila zraněná třísla. Zkušený gólman si s tím poradil se svým pověstným klidem, jen tak nic ho totiž nerozhází, a dovedl Slavii do finále. Další sezóna se pro něj stala premiérovou celou ve Slavii. Mnozí mu vyčítají jeho brankářský styl, že často jen vyráží puky před sebe. On na to říká: “Chytám tak, abych zabránil puku v cestě do sítě.“ Jak velkou oporou je, to poznali slávisté v poslední čtvrtině základní části, kdy kvůli zranění chyběl několik zápasů. Tým nabitý hvězdami v sezóně často zapomínal na zadní vrátka a nad vodou držel Slavii právě “Fráňa.“ Vladimír Růžička o něm říká: “Je to pan brankář.“

    V play-off už se mu po návratu po zranění tolik nedařilo, chybělo mu něco do bývalé jistoty a v souboji gólmanů ve čtvrtfinále s Libercem byl nakonec úspěšnější strážce klece Bílých Tygrů Milan Hnilička. V posledním sedmém zápase dostal Franěk v první třetině do 12.minuty tři góly a zbytek zápasu už dokoukal jen ze střídačky. Bílí Tygři ukázali skvělou efektivitu střelby, měli ale také trochu štěstí - v podstatě do čeho praštili hokejkou, to spadlo do brány. "Petr Franěk je zkušený brankář, nemyslím si, že by to bylo o psychice, zkrátka mu to tam napadalo. Prostě někdy se to stát může, i brankář je přece jenom člověk. Tak jako třeba hráči nevyjde jeden zápas, tak nevyjde i tomu brankáři, jenže je to víc vidět. Myslím si, že to ale k tomu hokeji patří a musíme se s tím smířit," podržel gólmana svého týmu Vladimír Růžička. Petr Franěk tak bude v příští sezóně opět chtít dosáhnout svého cíle - vyhrát poslední zápas v play-off, což by znamenalo vyhrát se Slavií mistrovský titul.

    Zdeněk Šmíd už loni ve Slavii hostoval a v podobné situaci se ocitl i letos před play-off. V době, kdy byl na marodce zraněný Petr Franěk, ukázal na juniorského mistra světa Vladimír Růžička a ten se tak stěhoval do Slavie na hostování do konce sezóny z Karlových Varů. V pětadvaceti letech už má řadu zkušeností, i ze zahraniční ligy, ale nikdy se mu nepodařilo získat ve extralize na delší dobu post jedničky. V době "zástupu" za Fraňka si ale vysloužil od trenérů pochvalu, vychytal např. vítězství v derby na Spartě. V play-off se dostal do brány jen jednou, v rozhodujícím sedmém čtvrtfinále s Libercem střídal za stavu 0:3 Fraňka. Byl to nakonec hořký konec pro Slavii i pro něj. Po sezóně mu skončilo hostování, momentálně je bez angažmá a uvažuje o konci hokejové kariéry.

    Nejmladší člen brankářského týmu ve Slavii, dvacetiletý Lukáš Musil, nabíral v sezóně první zkušenosti v extralize. Premiéra mu pořádně zhořkla na ledě outsidera celé soutěže, od Jihlavy dostal šest branek. Talentovaný mladík však v dalších zápasech, kdy dostal příležitost, obstál a zazářil především v pardubické Duhové Aréně, kde vychytal v normální hrací době remízu 2:2. Pracovitý gólman má ještě celou svou kariéru před sebou a záleží jen na něm, jak s ní naloží. Potenciál na to, aby třeba jednou ve Slavii chytal jako jednička, rozhodně má. Příští sezónu by měl strávit na hostování v 1.lize.

    Lukáš Hronek strávil většinu sezóny na hostování v Dukle Jihlava, kde nakonec zažil sestup do 1.ligy, byť ne přímo v brance na ledě. Před koncem základní části si však odskočil krátce na zpět do Slavie, v době, kdy byla zraněná slávistická jednička Franěk. První zápas za mateřský klub po delší době mu ale hodně zhořkl, spoluhráči mu příliš nepomohli a v zápase s Plzní utržila Slavia nejtěžší debakl v Sazka Areně 3:7. Potom se ještě Hronek podíval do branky v dalším zápase se Vsetínem, kdy naopak střídal po první třetině Šmída a tím jeho působení ve Slavii v loňské sezóně skončilo. V té další ale už opět bude dělat brankářského partnera Petru Fraňkovi.


  • X. Konec kariéry Františka Kučery
  • Po domluvě s Vladimírem Růžičkou rozvázal obránce František Kučera předčasně smlouvu se Slavií, která měla platnost ještě jeden rok. V loňské sezóně však zkušený bek nedostával příliš prostoru na ledě. Rozhodoval se, co dál. V úvahu přicházela buď Sparta nebo konec, z Prahy se Kučerovi nechtělo. "Končím," uzavřel svou bohatou kariéru 26.října šestatřicetiletý obránce. Rozloučila se tak jedna z největších osobností českého hokeje, která posbírala řadu trofejí - olympijský vítěz z Nagana, dvojnásobný mistr světa, dvojnásobný mistr extraligy - tím vším se může pochlubit.

    Bývalý hráč české reprezentace, Chicaga, Hartfordu, Vancouveru, Philadelphie, Columbusu, Pittsburghu či Washingtonu, hrál v domácí soutěži zejména za Spartu, v roce 2002 však odešel do konkurenční Slavie. V průběhu dvou sezon však Kučera odehrál i kvůli zdravotním problémům jen 77 zápasů. V sezóně 2002/03 přesto vydatně Slavii pomohl k prvnímu mistrovskému titulu v historii klubu. V loňské sezóně přidal dalších 8 utkání, naposledy nastoupil v 11.kole proti Litvínovu.

    Sám hráč se k ukončení kariéry vyjádřil velmi stručně. "Letos se mi moc nedařilo, pak přišel konec angažmá ve Slavii. Pokud bych chtěl pomýšlet na nějaký velký comeback, musel bych mít do hokeje stoprocentní chuť. A tu nemám, takže končím kariéru. Budu pomáhat na Spartě s třetí třídou, kde hraje můj nejmladší syn. A také se budu věnovat mládeži v mojí hale v Leťnanech," uvedl František Kučera. Právě hokejový komplex v Letňanech vlastní spolu s bratrem Vojtěchem a nyní bude mít více času na vše dohlídnout.


    Slavia připravila Františku Kučerovi důstojnou rozlučku: v utkání Slavia - Kladno v Sazka Areně před téměř 16-ti tisícovkami diváků!


  • Bonus: dorost Slavie aneb obhajoba titulu
  • "Áčko" Slavie vypadlo už ve čtvrtfinále, ale i tak se v Edenu dočkali mistrovského titulu. Postarali se o něj dorostenci, kteří tak navíc obhájili prvenství z předešlé sezóny. Svěřenci trenéra Martina Pešouta po celou dobu základní části dokazovali, že budou patřit k favoritům soutěže. Poprvé prohráli až v 21.kole se Vsetínem, celkem našli přemožitele v základní části jen šestkrát. V play-off si pak poradili nejdříve ve čtvrtfinále se Vsetínem, v semifinále s pražským rivalem ze Sparty - v obou případech stačily slávistům k postupu dva zápasy. Až ve finále musely mladé slávistické naděje vydat více sil, mistrovský pohár pozvedli nad svá ramena ve třetím rozhodujícím utkání na třineckém ledě po vítězných samostatných nájezdech.

    Souhrn mládeže

    Autor Miroslav Votava
  • Nepřehlédněte
    A-TÝM 27.3.2024

    Defenzivní pilíř David Kajínek zůstává ve Slavii!

    Slavia se dohodla na nové smlouvě s Davidem Kajínkem. Pětatřicetiletý defenzivní obránce se chystá na svoji druhou sezonu v červenobílých barvách.

    Číst více
    OHLASY - MLÁDEŽ 28.3.2024

    Volno navíc je naše výhoda, pochvaluje si před semifinále Vosmík

    V poslední minutě třetího čtvrtfinále svým gólem využil přesilovku, čímž poslal juniory do čtvrtfinále. Útočník Adam Vosmík tak výraznou měrou přispěl k tomu, že slávisté Porubu vyřadili v ...

    Číst více
    MLÁDEŽ 26.3.2024

    Juniorské semifinále startuje ve čtvrtek v Edenu!

    Junioři se po čtvrtfinálovém vítězství nad Porubou přiblížili svému cíli, k vytouženému postupu do extraligy je ale nutné zvládnout ještě dva důležité kroky. V semifinále, které se hraje opět na tři ...

    Číst více
    ROZHOVORY 26.3.2024

    Když se nedařilo, fanoušci nás podrželi, oceňuje kapitán Knotek

    Podobně jako celý tým i kapitán Slavie Tomáš Knotek zažil turbulentní sezónu. Do přípravy se sice zapojil až na konci, na začátku ročníku ale byl mezi nejlepšími střelci ligy. „Takovou zkušenost jsem ...

    Číst více