Kolektivně jsme prohráli, říká Ondřej Weissmann

P r a h a - Možná zklamání, možná i únava, nikoliv však bezradnost se včera večer zračily ve tváři asistenta Ondřeje Weissmanna po prohraném utkání s Třincem. „Podali jsme nejhorší výkon této sezóny, utkání jsme vysloveně odflákli,“ nechodil daleko pro slova. „Blahopřeji soupeři k vítězství,“ dodal s tím, že by byl ale nerad, kdyby se v souvislosti s výkonem mluvilo o krizi. „Hrajeme hodně komplikovaně, hodně držíme kotouč, vymýšlíme hru až do prázdné branky, ale ono to tak, bohužel, nefunguje,“ míní.

Výkon mužstva byl až mátožný, hráči nebruslili, nedokázali udržet puk na svých hokejkách, jejich výkon byl místy až křečovitý, mnozí působili, jakoby jim chyběla chuť do hokeje. Bylo to únavou, nebo spíše tím, že se jim hlavou honily myšlenky na nadcházející reprezentační přestávku?
Těžko říct, ale asi to bude jeden z aspektů. Samozřejmě, kdybychom viděli do hlav hráčů, tak bychom jim pochopitelně naordinovali něco jiného. To, že hráči vypadali unaveně, to je pravda, ale já nemohu říct, jak se cítí hráči, v té pozici nejsem. O únavu ale pochopitelně jít mohlo, sehráli jsme v posledních dnech v rychlém sledu hodně těžkých zápasů, hráči mají za sebou hodně cestování, to je jedna z věcí, které se samozřejmě mohly na výkonu mužstva projevit.

Tradiční opory jako Josef Beránek, Radek Duda, David Hruška, Jaroslav Bednář i jiní hráči jako kdyby ten nedělní zápas odbruslili, respektive nebyli dost nažhavení. Soupeř složený z méně známých jmen je mnohokrát v zápase přebruslil…
Přesně tak, já si myslím, že nám trošku v posledních zápasech chybělo srdíčko, bojovnost, důraz. My se znovu musíme vrátit k takové té naší poctivé hře, musíme hrát zodpovědně odzadu, musíme hráče obsazovat, musíme dohrávat, to jsou věci, které momentálně v našem hokeji chybí.

Marně si lámali hráči Slavie hlavu tím, jak přelstít Radovana Biegla v brance Třince.

Jaroslav Bednář na ledě…

a na střídačce.

Vy jste v tom nedělním zápase se sestavou ani moc neexperimentovali. Na to, že jste od první třetiny prohrávali, jste v podstatě k žádným radikálním změnám ani nesáhli a když už, tak až v době, kdy jste museli, například když kapitán Josef Beránek dostal osobní desetiminutový trest.
Když jsme se podívali na led, tak tam se něco pozitivního v naší hře těžko dalo najít. Všechny lajny hrály v podstatě stejně. Neviděli jsme žádné východisko, nevěřili jsme tomu, že by to nějaké změny přineslo.

Takže jste neměli na lavičce hráče, který by vás zaujal a mohl svým výkonem strhnout ostatní?
Já si myslím, že jsme v nedělním zápase s Třincem kolektivně prohráli.

Prohráli jste i předposlední zápas v Liberci, ale tam se ten výkon od toho nedělního zápasu, myslím si, diametrálně lišil. Nechtělo by to nějaký nový impuls?
Samozřejmě, od toho je tady reprezentační přestávka. Je pravdou, že jsme v Liberci odehráli dobré utkání, že jsme zejména ve druhé třetině Liberec hodně tlačili a měli i šance, ale, bohužel, ty jsme neproměnili. Možná, že právě tam se kluci vydali z posledních sil. Nevím, těžko říct, nebo zda je to tím, že v nedělním zápase nás soupeř k ničemu nepustil.

V nedělním zápase s Třincem opět nehrál Tomáš Divíšek. Znamená to, že se mu znovu ozval nastřelený kotník?
Bohužel ano, ale druhý kotník. Tomáš má nějakou lehkou distorzi a teď s tím půjde na vyšetření.

Divíšek nyní do reprezentace povolán není, to znamená, že teď jako tým máte šanci se dát dohromady? To se týká i Vladimíra Sobotky…
Se Sobotkou už to trvá delší dobu, ten má problémy se zády. Proto jsme ho ze sestavy vypustili v podstatě už deset dní před reprezentační přestávkou. Teď by už měl začít posilovat, dělat speciální cviky na záda.

¨ Je možné, že se oba zranění hráči po reprezentační pauze vrátí do sestavy?
Uvidíme, těžko říct, záleží na momentálním zdravotním stavu. Vladimír Sobotka měl ta záda opravdu hodně bloklá, já ale věřím, že ano.

Neležela na hráčích přece jenom nějaká psychická deka, že si třeba mysleli, že jim to půjde samo, že teď ty všechny soupeře budou přehrávat?
Nevím, nám ten začátek soutěže dokonale vyšel, řadu zápasů jsme drželi výkonnost a docela jednoduše jsme dávali branky, i když samozřejmě nechci říct, že by nám to tam padalo zadarmo či samo. Ale přehrávali jsme soupeře, vypracovali jsme si šance a ty šance jsme dokázali proměnit. S tím už teď máme problém a samozřejmě nás to stojí více sil. Druhá věc je, že máme docela dost vylučovaných hráčů, to znamená, že jsou poměrně vytížené čtveřice zkušených obránců a útočníků a to všechno se na té hře musí dříve či později pochopitelně projevit. Navíc soupeři, kteří do Sazka Areny přijíždějí, ať je to kdokoliv, sem jezdí s tím, že budou hrát zodpovědně odzadu, důrazně a to se pak mužstvu samozřejmě obtížně hraje.

Lze říct, že je Slavie v krizi?
Já bych tak silné slovo nepoužil. Určitě máme výpadek, ale ten během sezóny asi postihne každé mužstvo. Je lepší, když k tomu došlo teď a ne až před play-off. Je potřeba se vrátit k naší hře. Nyní je přestávka, hráči si odpočinou, vyříkáme si to a znovu se dáme do práce. Mluvit o krizi bych tedy nechtěl.

Možná že nejen mně jako divákovi připadalo, že Třinec byl až zaskočen tím, jak to jde samo...
Nejen Třinec, překvapeni z toho jsme byli i my.

Ještě dovolte poslední otázku. Někteří hráči vypadali, jako kdyby měli před sebou dovolenou. Čeká je tedy volno?
Určitě volno dostanou, ale ještě nevím, zda tak dlouhé, jak měli slíbeno (poprvé smích). Určitě si ale musí odpočinout a pak v klidu zase začít trénovat.

Jakoby Vladimír Růžička říkal: Najde se někdo, kdo pozvedne tým?

Už aby byla reprezentační přestávka, si možná myslí i kouč Vladimír Růžička.

Otec a syn – Vladimír Růžička senior a Vladimír Růžička junior.

Foto: © Michael Mareš