Šanci už jsme nepustili, říká obránce Kolařík

P r a h a – Virózou zdecimovaní slávisté dokázali včera porazit lídra tabulky – HC Mountfield. Dvojnásob si úterní vítězství nad Českými Budějovicemi užíval obránce Pavel Kolařík. Přihrávkou na pátý gól domácích oslavil 34. narozeniny, přesto ve statistikách ze zápasu jeho jméno chybí. Ale jak říká, nevadí mu to. „Já jsem tu akci ani neviděl, protože jsem hned jel střídat. Hlavně, že jsme vyhráli.“

Evidentně jste soupeře v první třetině přehrávali, tlačili jste se do brány, hráli jste aktivně a do šatny nakonec odcházeli z dvougólovým vedením. Bylo to přesně to, co jste od první třetiny očekávali?
Samozřejmě, začátky zápasů nám v poslední době docela vycházejí, takže jsme chtěli hned ze začátku utkání skórovat a soupeři odskočit. To se nám podařilo.

Čím si tedy vysvětlujete ten zvrat ve druhé třetině, kdy jste aktivitu nechali v šatně a kdy soupeř po individuálních chybách vyrovnal na tři na tři a ze slibného náskoku najednou nebylo nic?
Myslím si, že hráči Českých Budějovic vstoupili do druhé třetiny mnohem aktivněji. Do té druhé prostě skočili lépe než my a s tím jsme měli tak trochu problém. Řekl bych, že od třetí třetiny jsme ale zase byli lepší my a tu šanci už jsme nepustili.

Jestli se nepletu, tak jste byl na ledě právě ve chvíli, kdy soupeř, konkrétně Ondřej Veselý, srovnal na tři tři. Byl to druhý gól soupeře během sedmnácti vteřin. Veselý obešel Davida Turoně a pod ležícím Hronkem zasunul puk do brány. Co jste si v tu chvíli pomyslel?
To byl takový pocit marnosti… Vlastně jsem se na to díval z druhé strany, puk jsem chvíli vůbec neviděl a najednou vyjel za Hróňou. Člověk hned ví, že už s tím nic neudělá. To se občas stane, v hokeji padají i takovéto góly. Ostatně, nebylo to poprvé… (úsměv).

I přes to, možno říci tak trochu nešťastné vyrovnání, jste přišli do třetí třetiny jako vyměnění. Najednou vás bylo všude plno…
Začali jsme hrát aktivněji a oni s tím evidentně měli problémy.

Během poslední třetiny jste skórovali dokonce čtyřikrát, což u Slavie je asi stav výjimečný. Čtvrtý a vlastně vítězný gól dal Roman Červenka. Věděl jste, že to byl jeho první extraligový gól?
Ne, to jsem nevěděl, docela mě to překvapilo. Myslel jsem si, že Roman už nějaký ten gól předtím dal.

Zhruba o tři minuty později přišla Beránkova trefa na 5:3. Ač v tomto případě nebyla asistence nikomu připsána, měl jste na tomto gólu lví podíl. Ten puk jste právě vy, byť v tísni, mu přihrával, nemýlím-li se…
Tu akci jsem neviděl, protože jsem jel hned střídat, ale je pravdou, že jsem mu přihrával…

Nemrzí vás, že jste tu asistenci nedostal?
Ne, vůbec, já jsem vlastně ani neviděl, jak ten gól padl.

Tou dobou chybělo do konce zápasu zhruba patnáct minut, vedli jste 5:3. Nenapadlo vás, že by se zase mohla opakovat scéna z předchozích zápasů, kdy jste v posledních třetinách ztratili slibně se vyvíjející zápas?
Ani ne, alespoň mě to rozhodně nenapadlo. Doufám, že jsme se z toho už dostali a že se nám to už nebude stávat.

Zápas jste nakonec dotáhli do vítězného konce. Dokonce jste lídra soutěže deklasovali výrazným poměrem 7:3, půjdete teď výhru, respektive vaše narozeniny oslavit?
S manželkou asi doma večer chvíli posedíme, ale na větší oslavy není čas. Zítra dopoledne máme trénink a ve čtvrtek odjíždíme do Třince. Takže ani není kdy.

S jakým cílem jedete do Třince?
Je teprve krátce po zápase s Českými Budějovicemi a zatím jsme nic nerozebírali, ale já si myslím, že tam určitě pojedeme pro body.