Dva góly za jedno střídání jsem snad ještě nedal

Malá nervozita byla patrná na hokejistech pražské Slavie v úvodních minutách pátečního utkání se Znojmem. Aby také ne. Poslední dva nepodařené duely se na vicemistru extraligy nějak podepsat musely. Z nejhoršího vytáhl Slavii Jaroslav Bednář, který v rozmezí pouhých třiceti vteřin vstřelil první a druhý gól zápasu. „Ty moje góly nás uklidnily. Dobře si uvědomuji, že odpovědnost teď leží na nás starších hráčích. I proto jsem rád, že se mi to proti Znojmu povedlo,“ rekapituloval zápas 48.kola Bednář.

Jardo, páteční zápas vám evidentně sedl, už dlouho jsem vás neviděl prohánět se po ledě s takovou lehkostí, jako tomu bylo proti Znojmu...
Nevím, jak to bylo vidět seshora, ale mě se hrálo velmi dobře. Vlastně už od mých třicátých narozenin se mi hraje skvěle... Ne, to si dělám srandu!(směje se) Dnešní zápas byl navíc výjimečný tím, že jsem dal dva góly v jednom střídání. Právě tyto branky nás uklidnily a byly hlavním důvodem naší jednoznačné výhry. Už dlouhodobě se cítím v pohodě a konkrétně na Znojmo si i dost věřím. Je to mužstvo, které mi z nějakého neznámého důvodu sedí. Když tak totiž vzpomínám, právě proti nim se mi nejvíce daří bodově i střelecky. Ale já bych se nerad bavil o sobě, pojďme se spíš bavit o tom, jak hraje mužstvo.

Znojmo do zápasu vstoupilo poměrně aktivně, vám naopak chvilku trvalo, než jste se dostali do optimálního tempa. Neměli jste po úvodních minutách o utkání trochu strach?
Opravdu jsme byli hodné nervózní, ale pomohly tomu právě ty mé dvě branky. Ty nám dodaly na klidu. Postupem času jsme si i více dovolili a myslím, že se na ten hokej pak dalo i dívat...

Zhruba od poloviny utkání však soupeř působil až odevzdaným dojmem...
To je ale jasný. Když prohráváš o dva tři góly, už je to těžké. Tím spíše když hrajete venku a jedete k zápasu tři hodiny v autobuse. Znojmo navíc nemá tolik hráčů, kteří by uměli zápasy rozhodovat nebo obracet. My jsme jim k tomu navíc nedali ani příležitost.

Vy jste si pocity znojemských hokejistů vyzkoušeli minulý týden v Liberci, kde jste prohráli 2:7. Oba zápasy byly poměrně rychle rozhodnuté. Dá se proti takto nepříznivému vývoji vůbec nějak bojovat?
To víte, že dá! Musíš jezdit naplno, srážet se... Prostě sklopit hlavu a makat. Přesně takhle jsme si to říkali i před dnešním zápasem. Musíš do toho dát úplně všechno, lidi pak sami uvidí, že se snažíš. Ne že to odjezdíš jako třeba my v Liberci nebo Vsetíně, kde jsme sice měli spoustu šancí, ale to nikoho neomlouvá! Ne vždy se daří, ale vždycky do toho musíš dát srdce!

Vaše branky od sebe dělilo pouhých třicet vteřin. První gól – krásná rána nad lapačku, podruhé střela mezi betony. Takhle jste to skutečně zamýšlel?
Kdo na tom hokeji byl, musel vidět, že při tom druhém gólu mi to nesedlo, puk mi sjel z hole. Nebudu nikomu nic namlouvat, chtěl jsem vystřelit znovu nahoru nad lapačku.

Mohl jste přidat i třetí gól a dosáhnout tak hattricku. Nemrzí vás to zpětně?
Chvilkami jsem na to opravdu pomyslel, protože dát takhle rychlé dva góly se mi v lize snad ještě nepovedlo. Postupně jsem se však soustředil jen a pouze na průběh zápasu, abychom průběžné vedení udrželi a neudělali z toho drama, jak to koneckonců skvěle umíme.

Nezlobíte se tedy na Romana Červenku, který vám v přečíslení 2 na 1 nenahrál a rozhodl se vystřelit sám?
Vůbec se na něj nezlobím! Jsem rád, že jsme vyhráli. Nejsem takový sobec!

Schválně. Dokážete odhadnout, kdo z vašeho týmu měl největší ice-time, tedy nejdelší čas na ledě?
Jeden z největších budu mít po dlouhé době asi já! Přesně tohle mi ale vyhovuje! Ve dvou lajnách jsem hrál již před dvěma měsíci a také se mi hrálo výborně. Jakmile hraješ míň jak patnáct minut, ztrácíš na fyzičce a musíš si přidávat na tréninku. Když tě naopak trenér často posílá na led, je to pro hráče dobré nejen z psychické, ale i z fyzické stránky.

Je páteční výhra cenná i z toho důvodu, že extraligu čeká čtrnáctidenní přestávka a Slavia tak může být o něco klidnější?
Právě je spíše škoda, že ta pauza vůbec je! Dnešní zápas totiž hromadě klukům a vlastně celému mužstvu musel psychicky hodně pomoct. Právě psychika byla podstatou těch našich posledních neúspěchů. Ještě jsou ale před námi další čtyři zápasy a není to jenom o psychické pohodě. Chce to také, abychom do zápasu dali úplně všechno, tak jako třeba v první třetině proti Znojmu, kdy jsme na soupeře vlétli a hráli naplno. Takhle by to mělo být v každém zápase!

Aby pak opět nenásledoval výsledkový i herní pád, že?
To je přesně ono, co říkám! Když budeme makat a každý z hráčů si bude plnit svou roli v mančaftu, nemáme se s takovýmhle kádrem čeho bát!

Výhrou nad Orly jste poskočili na šesté místo. Je to pro vás důležité?
Určitě ne. Do konce základní části ještě zbývají čtyři zápasy, ve hře je hromada bodů. Tabulka je vyrovnaná, záleží to jen na nás. Když budeme vyhrávat, šestí zůstaneme. Nesmíme se koukat na to, kdo jak hraje.

Je vůbec tak velkou výhodou skončit do šestého místa a vyhnout se tak předkolu play-off? Mužstva v první šestce budou mít mezi základní částí a vyřazovacími boji poměrně dlouhou pauzu, na kterou mohou svou nerozehraností v úvodních zápasech série doplatit a dostat se tak pod nemalý tlak...
To je sice fakt, ale mnohem horší je, když skončíte na sedmém až desátém fleku. Rapidně vám díky předkolu budou ubudou síly. V play-off se to navíc rychle projeví, protože zápasy jdou rychle po sobě. A že může být někdo nerozehraný? To mě nezajímá! My jsme tu placeni od toho, abychom byli připravení a play-off je vrchol sezony, do kterého musíš dát úplně všechno. Jestli nejsi připravenej, to pak ani nemá cenu, abys na ten led lezl.

Uvědomujete si, vy starší hráči, že zodpovědnost teď leží na vašich bedrech? Že právě vy byste měli být těmi tahouny mužstva?
Určitě! Určitě jo! Je to tady na nás pěti šesti starších lidech. My bychom měli ty mladé kluky k tomu dotáhnout. Ukázat jim cestu. Nemůžete po dvacetiletém klukovi chtít, aby rozhodoval zápasy a hrál třicet minut. To nejde, nemají zkušenosti. Hodně se o tom bavím s Pepíkem Beránkem a jsem rád, že nám to dneska vyšlo.

Vás nyní místo odpočinku čekají reprezentační povinnosti. Předpokládám ale, že rozhodně nelitujete.
Určitě se těším. Hokej mě nyní strašně baví a jen doufám, že konečně s reprezentací něco uhrajeme.

Do Švédska letí s národním týmem i brankář Orlů Jiří Trvaj, kterému jste v pátek na sebevědomí moc nepřidal...
Hlavně ten druhý gól ho možná zlomil, protože to byla dost smolná branka. I když, pro mě šťastná. Upřímně řečeno, kdybych to vystřelil podle svých představ, tedy nahoru, skončilo by to v lapačce. Na druhou stranu, v posledních zápasech jsem měl hromadu šancí a nedal jsem je. Když nestřílíš, tak gól prostě nedáš. Já jsem mu to tam tak „plivnul“ a nějak to tam spadlo. Ale gól platí. Ráno se už nikdo nebude ptát, jak padl. Hlavně že tam je.

Foto: © Michael Mareš