Svoboda: Že se hraje letní pohár, je jenom dobře

Že ho potkáte se špatnou náladou je asi tak stejně pravděpodobné, jako že ráno nevyjde slunce. Věčného smíška a pohodáře Adama Svobodu nezměnila ani náročná příprava na suchu. Když v pondělí na dopoledním tréninku projížděl kolem mantinelu, z ničeho nic upadl a skácel se na led. Smíchy vyprskl i trenér Vladimír Růžička, který zrovna s vážnou tváří udílel svým ovečkám pokyny k nacvičování herních situací.

Nedělí pro vás odstartovala závěrečná část letní přípravy – tréninky na ledě. Jaké to bylo?
Víceméně je to každý rok stejné. Staré bolesti bolí neustále, k tomu se vždycky přidá něco nového, ale to se projeví až za pár dní. Na začátku přípravy si vždy musíte osahat výstroj, zkusit si ji a nějak se s ní popracovat. Gólmani to mají možná ještě o trošku těžší – jejich pohyb je jiný než při běhaní – takže si musíme dát pozor hlavně na třísla. Prvních čtrnáct dní nás budou trenéři trápit, pak už se začíná chytat.

Začal jste se na první trénink připravovat už pár dní předem, nebo jste si do sytosti užíval dovolené?
V sobotu jsem měl rodinnou oslavu, takže o přípravě se mluvit nedá. V neděli v jednu hodinu odpoledne jsem sedl do auta a jel do Edenu, kde nejprve proběhlo fasování a poté trénink. Spíš se soustředím na to, abych si něco neudělal, postupně se pak budu zaměřovat na jednotlivé brankářské věci. Já říkám, že chytat začínám až tak za čtrnáct dní.

Máte přes léto problémy s váhou?
Tak asi jako každý. Zrovna dneska jsem se byl vážit a za dovolenou jsem přibral půl kila, kilo.

Ve Slavii jste zažil první přípravu na suchu. Jak by vypadalo vaše hodnocení, kdybyste ji srovnal s tou, kterou pamatujete ještě z působení v Pardubicích?
To zaměření je vesměs stejné. Vím, že začátek přípravy, který jsem kvůli mistrovství světa neabsolvoval, byl zaměřený na objem. Nastoupil jsem do fáze, kdy se odjelo na soustředění. Postupem času byly tréninky zaměřovány na rychlost. Oproti Pardubicím to bylo jiné v tom, že jsme nejezdili na kole. Po Praze by to asi moc dobře nešlo...

Se strečinkem vám pomáhá bývalá špičková atletka Helena Fuchsová. Soudě podle ohlasů si ji nemůžete vynachválit...
Já jsem zvyklý se protahovat, ale určitě je pro všechny ostatní kluky dobré, že se i díky ní k tomu strečinku donutí. Helena k tomu v létě přidává některé věci z atletiky, které jsou od těch hokejových trochu odlišné. Například určité rotační cviky. Pro nás je jedině dobře, když tělo bude zaměřeno všestranně.

Jaké to je, když venku panuje poměrně velké teplo, zatímco vy se potíte na ledě?
Je zvláštní, když člověk přijde na zimák, je tam tma a dýchne na něj ten led. Alespoň že to není skleněné, že zaplaťpánbůh nevidíme ven. Ale to je neustále stejné, všichni víme, že se koncem července chodí na led, a proto se na hokej maximálně soustřeďujeme. Byl jsem trochu překvapený, že hned od prvních tréninků se nacvičují herní situace, ale to je jenom dobře. Lepší si zkusit akce dva na jednoho nebo dva jen na gólmana hned teď, než to dělat až za týden.

Přípravu vyplní i letní pohár, jež se hraje po čtyřech letech. Vítáte to?
Je to jenom dobře. Nemusíme shánět jiné přípravné zápasy. Má to navíc i určitý náboj, protože to nebude jen obyčejný přátelák. Budou malinko pracovat i nervy. Pokud bude vstupné symbolické, přitáhne to i lidi. Děti ale musí jít zadarmo, abych nemusel platit za malýho...

Přípravných zápasů sehrajete jedenáct, což je poměrně vysoké číslo. Vyhovuje vám, že tréninky zpestří i mnoho zápasů?
Některé věci se dají vyzkoušet jenom v zápase. Je to lepší než jen trénovat, pracuje trochu i adrenalin. Ale potřeba je obojí. Bez toho to nejde.