Bednář: Věřím, že fyzičku doženu. Mám na to měsíc a půl.

Zatímco drtivá většina jeho spoluhráčů po skončení minulého ročníku extraligy užívala volna, on měl program pořádně našlapaný. V květnu se podruhé v řadě zúčastnil mistrovství světa, turnaj by však raději vymazal ze své hlavy. Stejně tak operace ramene a kolena, které musel bezprostředně po šampionátu absolvovat. Právě tyto dva chirurgické zákroky Jaroslavu Bednářovi notně zkomplikovaly přípravu na nadcházející sezónu. „Celou letní přípravu jsem de facto vynechal. Teď už se cítím v pohodě, fyzička mi ale chybí. Musím to během měsíce a půl dohnat,“ přiznává vášnivý milovník lovu zvěře.

Ihned po květnovém mistrovství světa v Moskvě jste se podrobil operacím ramene a kolene. Jak moc tyto nepříjemnosti ovlivnily vaši přípravu na novou sezónu?
Problémy byly dlouhodobého rázu, postupem času to už bylo chronické. Doktoři mi nakonec řekli, že by bylo lepší podstoupit operace. Na bruslích bolest moc cítit nebyla, horší to bylo při přípravě na suchu nebo když člověk chvíli seděl a noha mu vytuhla. To je jako kdybyste v ní měl bodnutou kudlu nebo zašitý kámen. Celou letní přípravu jsem de facto vynechal. Jak po operaci ramene, tak kolene jsem nemohl měsíc a půl nic dělat. Chodil jsem potom sice cvičit, ale to se moc na kondici neprojeví. Teď už se cítím v pohodě, až na tu fyzičku, která u mě nyní vůbec není. Potřebuji pořádně zamakat, abych se dal dohromady. Mám na to zhruba měsíc a půl.

Proto jste si tedy na konci tréninku přidával, kdy jste měl na popruhu kolem pasu zavěšenou pneumatiku, která navíc ještě byla zatížena činkou?
To jsme testovali s Jirkou Kalousem (asistentem trenéra – pozn.aut.), protože přesně na tomto principu jsme trénovali, když jsem hrál v Rusku. Jirka vyzvídal, jakou jsme tam měli zátěž a tak. Na Slavii to tedy je jako novinka. Nevím, jak to tady mají trenéři promyšlené, jezdili jsme s tím zatím po pětkách.

Doháníte ztracenou fyzičku i nějak sám?
Trochu si dávám navíc po večerech, ale jelikož se v těchto dnech trénuje dvakrát třikrát denně, sil na nějaké přidávání si už moc nebude.

Nepřipadáte si tak trochu jako smolař? Před loňským ročníkem vás postihl těžký zápal plic, nyní dva chirurgické zákroky...
No jo... To jsem měl vlastně měsíc před ligou. Je to prostě osud. Celý život jsem neměl žádné zranění a teď se to nahromadilo. Je to na mně, fyzičku mi nikdo nedá. Musím se kousnout a k mužstvu se připojit.

Jak to snášíte po psychické stránce?
Stále si říkám, že na to mám ještě měsíc a půl. Nebojím se toho. Trénování mi nikdy nevadilo. Doufám, že dvoufázové tréninky budou natolik kvalitní, že to brzy doženu.

Těšil jste se během individuální přípravy i na srandu, kterou zažijete při přípravě na ledě se spoluhráči?
Musím říct, že mi to chybělo. Pauza už byla docela dlouhá. Navíc když člověk trénuje sám nebo ve dvou, nekousne se tolik, jako když ho táhne celé mužstvo.

Jak moc vítáte přípravné zápasy před sezónu? Ať už jde o přátelská střetnutí nebo Tipsport Hockey Cup.
Když bych měl říct svůj názor, tak ty zápasy nemají takovou úroveň, jakou má pořádný kondiční trénink. Byť třeba jen půlhodinový nebo čtyřicetiminutový. Zápasy nejsou v takovém tempu a nasazení jako v lize. Já bych radši trénoval, na druhou stranu je potřeba, aby se mužstvo sehrálo. Takže i tohle je nevyhnutelné.

Kádr Slavie doznal přes léto značných změn. Jakou úlohu může podle vás v nadcházejícím ročníku Slavia hrát?
To je spíš otázka pro management nebo pro trenéry. Hlavně musíme dobře potrénovat. Mužstvo není tak kvalitní, nemáme takové hráče, jaké jsme měli v dřívějších letech, ale je to jen na nás. Musí se hrát srdíčkem.

Vnímáte, že větší odpovědnost tím pádem bude ležet i na vás?
Určitě, je nás tady pár hráčů, kteří mají vyšší smlouvy a nějaký věk. Mladým klukům, kteří přišli z juniorů, je potřeba pomoct. Dotáhnout je k tomu, aby byli schopni, neříkám letos, ale třeba za rok za dva, ligu hrát a táhnout další mladé kluky. I já, když jsem ve Slavii začínal, jsem se od starších hráčů učil.

Probírali jste již s Vladimírem Růžičkou cíle, se kterými do sezóny půjdete?
Zatím ne. Já osobně si dávám cíle vždy co nejvyšší. Jsem sebekritický a nároky na sebe mám hodně vysoké.

Když se ještě vrátíme zpátky ke květnovému mistrovství světa – asi to oproti loňskému roku bylo velké zklamání, že?
Určitě to bylo zklamání. Mně to nevyšlo vůbec, za což jsem si taky dost vyslechl. Snažím se na to nemyslet. Dnes už mi je v podstatě jedno, kdo si co o mých výkonech říká. Prostě se to stalo, život jde dál. Je to minulost.

Zároveň vás to ale motivuje k tomu, abyste lidem dokázal, že hokej hrát umíte, ne?
Určitě. Je to motivace vůči lidem, kteří tam sedí, a jednou týdně si za pár korun napíší článek do Sportu. Ukázat jim, že formu mám v extralize stabilní. I přesto, že si myslí, že liga není tak kvalitní, že hráči tu nejsou tak dobří. Nevím, kde jinde bych to měl dokázat.

Nemyslíte, že oněm „hokejovým expertům“ to stejně nebude stačit? Že je to naopak v jejich názoru ještě více utvrdí? Řeknou si: „No jo, Bednář... Podívejte se, jak v lize září, zatímco na mezinárodní scéně je tragický.“...
Ale já jsem na mistrovství přijel jako náhradník! Když sečtete můj icetime dohromady, vyjde vám, že jsem odehrál všehovšudy jeden zápas. Když se pak hodnotilo vystoupení jednotlivých hráčů na šampionátu, já s Petrem Sýkorou jsme dostali nejhorší známky! Zrovna tady od těch chytráků... Byl jsem zticha, nic jsem neřekl. Jdu si svojí cestou. Tyhle lidi mě nezajímají. Mají svoje problémy, které řeší přes média. Já chci hrát svůj hokej, odehrát dobrou sezónu a pomoci mužstvu, aby na tom nebylo hůř jak loni.

V průběhu sezóny loňské i před startem té letošní se kuloáry nesly „zaručené informace“, že byste se mohl stát obětí výměny a ze Slavie tak odejít. Doneslo se to i k vám?
Spekulace, že tu nejsou peníze, že proto musel odejít i Petr Kadlec, se občas ke mně dostanou. Nebo že jsem teď na řadě já, respektive že už jsem měl být pryč během sezóny... Nevím. Mně nikdo neřekl ani slovo a dokud se to nedozvím přímo od majitelů, nebudu na to brát zřetel. Smlouvu tu mám ještě na dva roky.

Ambice asi nebudou tak velké, to by nám ale mohlo vyhovovat, říká Bednář