Adam Svoboda: Duda? Správný blázen, zapadne k nám!

Nebýt jeho, odcházela by Slavia ze zápasu s českobudějovickým Mountfildem poražena. V prodloužení při oslabení tří proti čtyřem Adam Svoboda svůj tým podržel dvěma exkluzivními zákroky proti střelám z bezprostřední blízkosti. V následujících samostatných nájezdech, i s přispěním tyčky, dotáhl Slavii k výhře. Svou roli však přeceňovat nechtěl. „Hlavně Radek Duda odehrál skvělý zápas. Je na něm vidět, že má do hokeje obrovskou chuť,“ chválil navrátilce do sešívaného dresu slávistický brankář.

Adame, po sérii přípravných zápasů konečně začala sezóna. Je asi zbytečné se ptát, zda-li jste to přivítal, že?
Já mám za to, že vloni se začínalo ještě později (v loňské sezóně ve skutečnosti začala extraliga ještě o pár dní dříve – pozn.aut.). Příprava ale byla dlouhá, takže start soutěže přivítalo celé mužstvo. Kádr prošel v létě velkou obměnou, potřebovali jsme se přizpůsobit novému hernímu systému a v závěru i navyknout si na užší kluziště v Sazka Areně. Myslím, že se to povedlo. Budeme hrát bojovný hokej. Stejné jako s Českými Budějovicemi to bude i v příštích zápasech. Se dvěma body jsem strašně spokojenej, trošku z nás spadla i ta malá dečka z přípravných zápasů. Věřím, že už je to pryč.

Pro Slavii to ale jednoduchý zápas rozhodně nebyl. Jak moc důležitý byl gól z konce úvodní třetiny, kterým jste se soupeři opět rychle přiblížili na rozdíl jediné branky?
Ukázalo se, že budeme bojovat do poslední minuty. Půjdeme-li tomu naproti, i to štěstí se k nám obrátí čelem. To se potvrdilo i v nájezdech, kdy mě v poslední sérii zachránila tyčka.

Nevyčítal jste si třetí budějovický gól, kdy vás Hřebejk překvapil střelou na bližší tyč?
Já jsem u té tyče byl, ale Štěpán mi naznačil, že chce objet bránu, pak však vystřelil do tyče a mě se to od zadku odrazilo do brány. Tohle by se samozřejmě chytat mělo! Alespoň jsem to odčinil dvěma zákroky v závěru prodloužení.

Zápasy s Mountfieldem poměrně často dospějí až k samostatným nájezdům. Přehrával jste si před nimi v hlavě, co by ten který střelec na vás mohl zkusit vymyslet?
Vesměs ty kluky znám. Hrajeme proti sobě už dlouho, některé vídám i v nároďáku. Vím, že pro dobrého exekutora mohou sáhnout do kterékoliv lajny. My na tom ale jsme podobně. Penalty jsou ale loterie a tím, že je dobrý led, se navíc smazává brankářova výhoda v nich.

Jak hodnotíte návrat Radka Dudy? Jak ho kabina přijala?
Dudlík je správnej blázen! Sem do toho blázince proto zapadne! Z mého působení v Pardubicích jsem ho zažil i jako soupeře a můžu říct, že je to velice nepříjemný hráč. Má výbornou střelu, furt otravuje, nebojí se. Myslím, že je to výborný nákup, s čímž určitě souhlasí i spoluhráči.

Znáte Radka Dudu trochu více?
Byli jsme spolu na MS dvacítek, potkali jsme se i v seniorském nároďáku, navíc se známe jako soupeři. Ani jeden z nás nemá problém se zapadnutím do kolektivu. V kabině už spolu začínáme dělat srandičky. Jen se musíme dohodnout, koho si vezmeme na paškál (úsměv).

Žádný konflikt jste tedy, ještě coby protihráči, neměli?
Myslím, že nálepku, co Radek má, je nesmysl! Vzpomeňte si na finále Slavia – Pardubice ze sezóny 2002/03, kdy dostal Michal Mikeska ránu golfákem přímo do krku. První byl u něj Radek, aby mu vytáhl zapadlý jazyk.

Nepřipomínal jste mu situaci právě ze sedmého zápasu této série, kdy právě on nahrál Michalu Supovi na jediný gól utkání, který rozhodl o zisku titulu pro Slavii?
To se spíš handrkujeme se Supínem (Michalem Supem – pozn.aut.). On říká, ě to dal přímo, já zase, že to nešťastně tečoval Ota Janecký. Říkám mu: „Ty bys to takhle v životě netrefil! Jsi dřevák!“

Ještě zpátky k Dudovi. Po zápase jste ho tahal na děkovačku s fanoušky. Musel jste ho dlouho přemlouvat?
Ne, nemusel. On má popularitu rád. Hrál skvěle, zaslouží si to. Bylo na něm vidět, že má do hokeje obrovskou chuť.

Slavia před startem soutěže zúžila v Sazka Areně kluziště. Je to speciálně pro brankáře velký rozdíl?
Pro mě je to lepší, protože se neustále něco děje. Puk se může hned někde odrazit a je z z toho gól. To ale proti vám nesmí stát dvoumetrová chobotnice (naráží na postavu Romana Turka, brankaře Mountfieldu – pozn.aut.)! Já to vítám. Hlavně doma chceme hrát nátlakový hokej, z něhož budou pramenit soupeřovy chyby a naše šance.