Víme, že to budeme mít ještě hodně těžké

P r a h a – Slavia má za sebou první velice důležitý zápas sezony. Navzdory nepříznivě se vyvíjejícímu skóre ale nakonec Slavia svého soupeře z jihu Čech porazila. Už od prvních minut bylo na hráčích Slavie vidět, jak moc chtějí v prvním utkání uspět a nedopustit tak opakování úvodu loňské sezony. „Letos jsme chtěli začít lépe. Není žádná legrace se pak z toho vyhrabávat,“ přiznává kapitán Josef Beránek a dodává, že letos bude Slavia mnohem „skromnějším a pokornějším“ týmem. „Chceme vyhrávat a bojovat o každý bod, ale zároveň víme, že to budeme mít hodně těžké. Proto i pro začátek bylo lepší, že jsme měli právě České Budějovice, se kterými jsme vloni v play off neuspěli a které hrají opravdu velmi dobře.“

Pepo, jste zkušeným hráčem, přesto, nebyl jste i vy před zápasem tak trochu nervózní?
Samozřejmě, určitá nervozita byla, ale spíše to byla taková ta zdravá nervozita, aby nám vyšel začátek, abychom byli lepší než loni. Úvod sezony je letos hodně specifický v tom, že jen pár zápasů hrajeme doma a zbytek venku.

Do soupeře jste se od první minuty pustili, chvílemi jste jej nemilosrdně tlačili, ale ani vyložené šance jste nedokázali proměnit. Mnozí z vás několikrát nevěřícně vzhlíželi ke stropu Areny a nechápavě kroutili hlavou, to jako důkaz jistého zmaru?
Ne, to je spíše taková ta mrzutost z toho, že něco uděláte dobře, ale ten efekt se nedostaví. To prostě k hokeji patří. I když se snažíte hrát co nejlépe, tak přesto vám to tam nepadá a jste z toho rozčarován. Mnohem důležitější ale bylo, že jsme tomuto pocitu nepodlehli, že i za nepříznivého stavu 0 : 2 jsme hráli dál svoji hru, že jsme nic neměnili a nakonec jsme v nájezdech i slavili úspěch.

Vy sám jste se dostal do mnoha šancí, dvakrát jste nastřelil tyč, ale nakonec se vám povedlo skórovat až takovým, řekněme šťastným gólem, který vás však zřejmě postavil na nohy…
Určitě, když se prohrává, jako v tomto případě, tak vás právě takový gól dokáže vrátit do hry. Kdyby naopak skórovali hosté, tak by nás to naopak mohlo srazit dolů, protože České Budějovice jsou týmem, který by si vítězství za tohoto stavu už určitě nenechal ujít. Na jednu stranu je zdrcující, když se vám nedaří dát gól, na druhou stranu víte, že děláte všechno pro to, abyste jej dal, stále věříte, že se to zlomí. Měli jsme ale i štěstí, že se nám ještě v závěru první třetiny podařilo snížit na 1 : 2 a že jsme i ve druhé třetině v tom bojovném duchu pokračovali.

Když to pak po třech třetinách směřovalo k remíze, neměli jste z konce utkání tak trochu obavy, aby se neopakovalo to, co v loni, kdy jste vyhrané zápasy v posledních minutách zbytečně ztratili?
Já si myslím, že ne. Samozřejmě, že jsme my i soupeř ke konci hráli opatrněji, nikdo nechce udělat hrubku a zbytečně soupeři nabídnout šanci ke skórování, ale nemyslím si, že bychom se strachovali o výsledek. Jednak nám to nikdo nepřipomínal, a jednak i ten projev mužstva byl úplně jiný než vloni.

Přišlo prodloužení a po něm nájezdy, věřili jste si na ně?
Určitě bylo dobře, že se hned první nájezd podařilo proměnit. Nájezdy jsou loterie, to je buď, a nebo. A i když se to třeba nepovede, tak ti hráči, kteří na nájezdy jdou, si musí věřit. Nakonec ta bilance dvou gólů ze tří nájezdů je výborná Myslím si, že většinou se na dva nájezdy budou ty zápasy vyhrávat. Proto bylo dobře, že Igor ten gól dal.

V neděli jedete do Ústí, za které hraje exslávista a vyhlášený bojovník Milan Antoš. Co od tohoto zápasu očekáváte?
Bude to určitě bojovný zápas, navíc oni nastoupí k prvnímu zápasu doma, takže předpokládám, že budou nažhavení a vyhecovaní. Určitě do extraligy nepostoupili náhodou, mají silný tým a budou jedním z našich velkých soupeřů. Ostatně nejsme už mužstvem, jakým jsme byli před pár lety, od kterého se automaticky očekávalo, že bude pořád vyhrávat. My sami musíme chtít ten zápas vyhrát a ne k němu nastupovat s tím, že se to prostě od nás očekává.

Červenka: Na trestné lavici to byly nervy

Na ledě probíhaly samostatné nájezdy a Roman Červenka stále seděl na trestné lavici. Nebýt zbytečného faulu necelé dvě minuty před koncem prodloužení, mohl se i on pokusit podruhé v zápase překonat Romana Turka. „O tom nerozhoduji já, ale trenér,“ řekl Roman Červenka po zápase. „Ale, samozřejmě, kdyby mně řekl, ať na ten samostatný nájezd jdu, tak bych ho neodmítnul.“

Romane, přiznejte, byly to nervy?
Určitě byly…

A to i přesto, že šlo „jen“ o pouhý jediný bod, nicméně bod velmi důležitý, který měl, řečeno s trochou nadsázky, pro Slavii cenu zlata?
Ten bod byl moc důležitý. Vyhráli jsme doma, což nás může do dalších zápasů psychicky zvednout.

Takže ztráta jednoho bodu vás nemrzí?
Vzhledem k vývoji zápasu, kdy jsme neustále dotahovali, se dá říct, že ani ne, i když určitě jsme měli na to vyhrát v základní hrací době.

Teď Slavii čeká série zápasů venku, je to výhoda nebo nevýhoda?
Celou loňskou sezonu jsme venku hráli lépe než doma. Uvidíme, snad tomu tak bude i letos. Půjdeme zápas od zápasu s cílem vyhrávat jak doma, tak i venku.

Trenér hostů Josef Jandač označil branku Josefa Beránka na 1 : 2 necelou minutu před koncem první třetiny jako zlomový moment zápasu, souhlasíte?
Ano, souhlasím. Určitě to byl velmi důležitý gól.

Mimochodem, nebyli jste už nervózní z toho, že vám tam nic nepadá?
Asi jsme si to nepřipouštěli, času bylo stále ještě dost na to, s tím něco udělat. Určitě nám ale ta branka na 1 : 2 velmi pomohla. Pak už se to zlomilo, vyrovnali jsme, i když jsme si nechali dát zbytečný gól, tak se nám zásluhou Radka Dudy znovu podařilo vyrovnat a ten výsledek nejen udržet, ale i v samostatných nájezdech strhnout vítězství na svou stranu. Takže určitě vládne spokojenost.