Titul? To je nejhezčí rozloučení, jaké mohlo být

P r a h a - Když se řekne Slavia, je to to samé, jako kdyby se řeklo Michal Sup. Když se řekne Michal Sup, rozumí se Slavia. Spojení Sup – Slavia funguje už léta. Michal Sup – slávistická ikona – teď ale ve Slavii končí, na konci léta se už bude hlásit u trenéra Karla Langa v německém Duisburgu. „Přiznám se, že pocity mám smíšené,“ říká Michal Sup dojatě.

Michale, jaké to je odejít po tolika letech ve Slavii?
Prožil jsem tady krásná léta. Chtěl bych především poděkovat fanouškům za podporu. Byli perfektní, po celou dobu nám fandili a drželi nám palce. Ale jednou to přijít muselo. Určitě jsem si nemohl myslet, že tady zůstanu dvacet let.

Ve svých čtyřiatřiceti letech tedy odcházíte na své druhé zahraniční angažmá. Jak k tomu došlo? Tu smlouvu v Duisburgu vám pomohl sehnat váš agent?
Až poslední dva roky mám smlouvu s agentem. To kvůli tomu, že jsem před dvěma roky měl nějaké nabídky z Ruska a přítomnost agenta byla nutná pro spolupráci se zahraničím. Takže s ním stále spolupracuji a protože mi ve Slavii končila smlouva, začal kontaktovat týmy z okolí. Nakonec z toho byl Duisburg…

Ještě se vrátím o ty dva roky zpátky, takže tehdy z Ruska sešlo?
Ano, protože jsem dal přednost Slavii.

Teď je ta situace trochu jiná. Ale proč právě Duisburg?
Oslovili mě, měli o mě eminentní zájem. Trenérem Duisburgu je Čech, Karel Lang, hlavně on o mě měl zájem, tak jsem na tu nabídku kývnul.

Léta hrajete levé bránící křídlo, asi nic jiného vás tam nečeká?
Určitě, i proto si mě Karel Lang vybral, právě speciálně pro tu defenzívu.

Odcházíte od Slavie v době, kdy je na vrcholu, nemrzí vás to?
Tak to je to nejhezčí rozloučení, jaké mohlo být. Jsem rád, že se to povedlo: udělat titul a rozloučit se se spoluhráči.

Některým vašim předchůdcům, kteří léta za Slavii hráli, byla v minulosti u klubu nabídnuta nějaká místa, to není váš případ?
Ne, není, ale většinou to byli kluci, kteří končili s hokejem. Já jsem ve čtyřiatřiceti končit nechtěl, ještě nějakou sezonu bych hokej chtěl hrát.

Existuje nějaká, byť teoretická, možnost, že vás slávističtí příznivci ještě uvidí ve slávistickém dresu?
Určitě, ta možnost je vždycky. Na Slavii jsem nezanevřel, prožil jsem tady hodně let. Prožil jsem tady krásná léta, oba tituly, ale i dobu, kdy se týmu tolik nedařilo. Ale roky jdou dál a jsou znát.

Čtyři roky jste hrál ve Spartě, třináct ve Slavii, takže předpokládám, že se cítíte spíše slávistou?
Samozřejmě, jsem, jak se říká, tělem i duší slávista.

Vzpomenete si občas na Slavii i za hranicemi? Budete sledovat, co se ve Slavii děje?
Určitě, minimálně budu v kontaktu s hráči. Mám tady hodně kamarádů, určitě žádné kontakty nepřeruším.

Předpokládám, že se patrně v Duisburgu na čas usadíte…
Určitě se tam s celou rodinou přestěhujeme. Smlouvu mám na rok s následnou oboustrannou opcí. Záleží nejen na tom, jak budu spokojený já, ale hlavně klub.

Česká média německou ligu příliš nesledují, měl jste vůbec příležitost poohlédnout se, jak to tam chodí?
My jsme tam se Slavií jezdili vždycky na začátku sezony, na ty turnaje, takže asi vím, do čeho jdu. Hraje tam hodně Kanaďanů. Myslím si, že se tam hraje podobným stylem jako u nás.

Kanaďanů, nebude to tam více bolet?
Myslím si, že úroveň hokeje je obecně silovější a tvrdší. Takže to bude podobné jako tady...

Ještě teď zdobí váš úsměv stehy... To je památka na sedmý finálový zápas?
Ano, to je památka na moje první střídání v mém posledním utkání za Slavii. V rohu jsem dostal pukem do obličeje.

Sedmý duel jste ale nakonec skvěle zvládli a na řadu přišly oslavy. Jak jste je prožíval vy sám?
S kluky jsme nejprve šli do Rudolfina, kde jsme byli celou noc, až do rána. A pak se to různě rozprchlo po Praze, jak toho měl kdo dost... (úsměv).

A konkrétně vy?
Já jsem kolem šesté hodiny už byl doma. Měli jsme na pátek dopoledne naplánováno focení, tak jsem musel odpoledne dojet pro malého Míšu na školu v přírodě, na které teď je u Strakonic, a ještě včera večer (ve čtvrtek) jsem ho přivezl do Prahy. Dneska ho tam zase vrátím.

Michale, přeji vám hodně úspěchů v Německu a děkuji za rozhovor.

S rodinou a s pohárem pro vítěze ELH 2007/2008.

Se spoluhráči...

... a s paní Soldánovou.