Ladislav Blažek: Rozpočet budeme mít vyšší

P r a h a - Bývalý vynikající brankář a dnes neméně schopný manažer Mgr. Ladislav Blažek patří mezi muže v ústraní, kteří stojí za největšími úspěchy Slavie v její dosavadní historii. Paradoxně přitom v klubu nemusel vůbec být. Poté, co před lety Karlovy Vary odkoupily extraligovou licenci od milované Olomouce, chtěl její tehdejší gólman definitivně seknout s kariérou. Jenže nakonec se rozhodl pokračovat a záhy přišla nabídka od Vladimíra Růžičky, zda by jeho týmu na měsíc nepomohl. A z měsíce se stala doslova doživotní záležitost...

Po sportovní stránce Slavia prožila vynikající sezonu, kterou okořenila samotným titulem. Když vezmeme stránku ekonomickou, byl uplynulý ročník vůbec nejlepší v historii klubu?
Za mého sedmiletého působení ve funkci ředitele určitě ano. Sportovní stránka jde ruku v ruce s tou obchodní, takže i ekonomicky to pro nás byla nejúspěšnější sezona.

Před jejím začátkem jste však snížili rozpočet na 116 milionů korun, čímž jste roli favorita přenechali jiným. Čekal jste, že i přes tento krok dopadne sezona tak dobře?
Ono je potřeba uchovat si pokoru, nedělat velkohubá prohlášení a spíše postupovat postupnými kroky. Po snížení rozpočtu jsme si za cíl vytkli postup do play-off, což pro nás vždy musí být povinnost. Hranice úspěchu a neúspěchu se pak láme postupem do semifinále. Když jsme tohle splnili, i klukům se podle mě hodně ulevilo. Pak je to o hokejovém umu i o štěstí, slabé celky v semifinále už nejsou a všechno je otevřené.

Jak se snížení rozpočtu projevilo v sezoně?
Myslím, že se nijak neprojevilo. Říká se, že za hodně peněz - hodně muziky, ale my jsme ukázali, že to tak být ani nemusí. Podívejte se na Spartu nebo Pardubice, ty mají vyšší rozpočet než my, žádný úspěch jim to ale nepřineslo. My, po změně vlastnické struktury, hospodaříme s opravdu vyrovnaným rozpočtem a děláme jen věci, na které vidíme. Pokud bychom přestřelili - klub by nebyl zdravý, a mohl by se tak dostat do velkých problémů. Tomuto se nám ale daří v pohodě předcházet.

Můžete prosím prozradit, s jakým rozpočtem půjdete do příští sezony?
Rozpočet určitě půjde nahoru. Konkrétnější být teď ale nemůžu.

Jistě vás musí těšit fakt, že vzrostla návštěvnost 0₂ Areny. A to nejen v play-off, ale během celé sezony. Prozraďte, jakou část rozpočtu tvoří příjmy právě ze vstupného?
Tuto sezonu to byla zhruba jedna čtvrtina.

To je velmi slušná položka, mám pravdu?
Je to určitě nad očekávání, v normálních sezonách to takhle dobré není. V tom je velký rozdíl mezi námi a NHL. Tam je na vstupném hokej prakticky postavený, kluby mají čisté dresy i čistou ledovou plochu. U nás je tohle nemyslitelné, kluby živí jejich sponzoři a partneři.

Kvůli přilákání více fanoušků jste ve Slavii před sezonou přivítali novou tvář, marketingového manažera Jana Kratochvíla. Zdá se, že šlo o hodně prozíravý tah…
S Honzou jsem určitě spokojený, přišel se spoustou nových nápadů. Je to ostřílený manažer, jenž velký kus práce odvedl už v Pardubicích. Ovšem tam je to podle mě o něčem jiném, tahle práce se tam dělá snáz a lépe. On sám čekal, že se nám návštěvnost zvedne ještě víc, ale uklidňoval jsem ho, že v Praze to je těžké. Je tu obrovská konkurence muzikálů, multikin, čtyř fotbalových lig a dvou hokejových… V Pardubicích se jednou ročně projedou koně a motorky, jinak tam není vůbec nic. Lidé tam chodí na hokej automaticky, v Praze je tohle dost specifické.

Přesto se vám fanoušky na hokej přivádět daří, jak se vám ale komunikuje s vlastníkem 0₂ Areny? Jsou ta jednání složitá?
Že jsou složitá, to bych ani neřekl.Ale myslel jsem si, že podepsáním dlouhodobé smlouvy toho víceméně nebudeme muset moc řešit, jenže tak to úplně není. Všechno má svůj vývoj. Samozřejmě převládá to dobré, ovšem občas se naskytnou problémy, o nichž je potřeba podrobněji jednat. Ty závažnější se řeší na výročním jednání, které nás nyní ostatně nyní čeká, ty méně závažnější řešíme během sezony.

Pokud fanouškům v O₂ Areně něco chybí, je to klubová výzdoba uvnitř stadionu. Probíhají na toto téma nějaká jednání?
Tohle není možné, je to příliš náročné na lidi i manipulaci. V Edenu nemáme problém nechat ty věci viset celý rok, jenže v O₂ Areně platíme denní nájem. Halu si pronajmeme od rána do noci a pak náš čas končí. Jestli tam bude Madonna nebo motokros, to je jedno, naše věci musí zmizet. V Areně je navíc i omezení výzdoby stěn. My máme krásně vyzdobený VIP prostor, ale výzdoba interiérů přímo v hale je prostě složitá. Časově i finančně.

Říkalo se, že by se jeden zápas v sezoně mohl přesunout na zimní stadion v Edenu. Je to stále reálné?
Podle mě to reálné není. Není to ani náš cíl, protože jednoznačně by to byl krok zpátky. Lidé se naučili chodit do určitého prostředí na úrovni, tak je teď přece nemůžeme postavit na schody, aby se polévali pivem a kecali hořčicí (usmívá se). Myslím si, že spousta lidí by ani nepřišla.

Ikony Slavie: Vladimír Růžička a Ladislav Blažek.

Pojďme teď k něčemu jinému. Kdysi jste v jednom rozhovoru řekl, že na stadioně trávíte 12 až 14 hodin denně. Je to už alespoň trochu lepší?
Mezi šestým a sedmým finálovým zápasem jsem tu byl patnáct a půl hodiny denně… Sám jsem se někdy divil, že jsem to tu tak dlouho vydržel sám ( před příchodem mark. manažera Jana Kratochvíla – pozn. redakce). Musím zabezpečit klub finančně a věnovat se partnerům, jenže den má jen 24 hodin, a já tak už neměl čas na fanklub ani na marketing. Jsem rád, že dnes je ta práce rozdělená. A je to vidět – já mám více času na partnery a Honza se dobře stará o marketing. A co se týče toho času, tak dvanáct hodin už na stadioně asi netrávím, to je pravda. Ale zase jezdím na zápasy ven, což je pro mě taky důležité, protože doma ten hokej moc nevidím. Takže práce je sice pořád dost, ale baví mě to. I když někdy to je opravdu hektické…

Před sedmi roky jste z role hokejového brankáře plynule přešel do křesla obchodního ředitele. Náhle jste si musel zvykat na zcela novou náplň práce…
Nové to pro mě nebylo. Podnikal jsem už v době, kdy jsem ještě chytal - měl jsem reklamní agenturu outdoor/indoor. Od revoluce jsem věděl, o co jde, a měl jsem tak velký náskok. Hokejové prostředí jsem navíc dobře znal, takže s tímhle jsem žádný problém neměl.

Co je podle vás vlastně těžší – čelit střelám soupeře, nebo vytvářet smlouvy a zajišťovat chod klubu?
Těžší je určitě to, co dělám nyní. Když jsem ještě chytal, bývalí hráči mi říkali: Hraj, co můžeš! Na to ostatní pak budeš mít dost času… A měli pravdu. Víte, tahle je práce o něčem úplně jiném. V bráně sice máte velkou zodpovědnost, ale pořád je to jenom sport. Tady je ta zodpovědnost mnohem větší, musíte naplnit rozpočet! Kdyby se to nepovedlo, víceméně za to můžu jenom já.

A neláká vás někdy si ještě jednou navléknout brankářskou výstroj a postavit se do brány?
Ne, určitě ne. Protože jsem přehraný - hrál jsem 20 sezon v Áčku, z toho 14 extraligových. Těsně poté, co jsem skončil, mě to na led samozřejmě táhlo, ale třeba hokej typu Old Boys, který má svá vlastní upravená pravidla, to mě nebavilo. Už mě to na led opravdu ani neláká, spíš si občas hezky zavzpomínám. Jednou jsem skončil, tak jsem skončil.

Tak úplně ovšem ne, gólmany Slavie trénujete. Dá se to časově skloubit s funkcí ředitele?
Bohužel nedá. Ještě zhruba do poloviny uplynulé sezony jsem na led chodil, ale pak už k Áčku přišel Pepa Hronek (trenér gólmanů a vedoucí mužstva dorostu – pozn. redakce). Já jsem to z časových důvodů už nestíhal a dá se říct, že mě to docela mrzí. Tréninky byly v častějších intervalech, ale většinou netrvaly dlouho, tak čtvrt nebo půl hodiny. A pro mě to vždy znamenalo příjemné odreagování. Ale nedá se nic dělat, Pepa na to má mnohem více času a od příští sezony se navíc stane i vedoucím mužstva, takže s týmem by byl stejně. Já už jen občas něco konzultuju s Adamem Svobodou.

Adam platí za vyhlášeného šprýmaře, vybavíte si s ním nějakou humornou historku?
To jsou interní věci (směje se). Samozřejmě s Adamem je velká sranda, je to šoumen, což je jen dobře. Ale spíš spolu řešíme gólmanské záležitosti. Něco jiného to bylo dřív, když jsme proti sobě ještě chytali, a něco jiného je to teď, když jsem jeho manažer. Už to není o srandě, nemůžeme spolu jít třeba na pivo, to nejde.

Vedle Adama herně roste Dominik Furch, mladá hvězda Slavie. Jakou mu předpovídáte budoucnost?
Pokud u toho vydrží, tak velkou. Ale zažil jsem hodně talentů, kteří do dvaceti zářili a chytali za reprezentaci, jenže po dvacítce přišel útlum. Tenhle věk je totiž kritický, není lehké si to srovnat v hlavě. Dominik mě ovšem překvapuje velkým klidem i vyzrálým chováním, a pokud se bude dál rozvíjet, bude z něho skvělý gólman.

S pohárem (zleva) Obchodní ředitel Ladislav Blažek, trenér a generální manažer Vladimír Růžička, prezident Miroslav Tvrdý.