Nájezd jsem jet nejdřív nechtěl, říká šťastný střelec Růžička

P r a h a - Nečekaného hrdinu mělo nakonec páté a rozhodující semifinále. Po nervydrásajícím prodloužení dospěl zápas do samostatných nájezdů, v nichž se nejprve neprosadili ostřílení střelci. Nedal například Bednář ani Vlasák. Jako třetí slávista se k penaltě překvapivě rozjel Vladimír Růžička mladší a přesnou střelou ukončil dramatický zápas.

Váš otec a zároveň trenér na tiskové konferenci říkal, že jste byl celkem překvapený, když vás určil...
To rozhodně! Řekl mi: "Jeď!" a já hned, že nejedu. Pak se na mě tak podíval a já nakonec fakt jel. Káca (Petr Kadlec) mi ještě stačil říct, ať jedu pomalu. Nějak jsem tam dojel, plácl do toho a spadlo to tam!

Měl jsi zakončení nějak promyšlené?
Podobně to jezdím na tréninku, ale určitě jsem nevěřil tomu, že to bude gól. Kluci už ví, že to tak dělám. To bylo trochu nepříjemný, protože jsem nevěděl, jestli to opravdu mám udělat. Nakonec jsem to udělal, vystřelil a padlo to tam.

To vaše kvrdlání hokejkou kolem puku vypadalo spíš jak z florbalu. Jak vás to napadlo?
Nevím, takhle to prostě dělám a nejsem asi sám. Ještě že jsem si to při tom nikam neodpálil (smích). Modlil jsem se, aby to vyšlo. Hlavně kvůli klukům, protože jsme to měli nahnutý a nechtěl jsem, abychom prohráli. Ti starší kluci tam seděli a já to prostě chtěl kvůli nim dát.

Právě ti starší před vámi nájezdy neproměnili...
Jarda nemůže dávat góly do nekonečna, stejně už to nejde ani spočítat. U Romana jsem věřil, že penaltu promění, ale měl smůlu, že mu to sjelo. Naštěstí jsem to dal a jsme ve finále.

Co se ti honilo hlavou, když jsi proměnil svůj nájezd?
Měl jsem úplně vymalováno (smích). Najednou začali kluci skákat na led a já nevěděl proč. Je konec? Co stalo? Fakt jsem nevěděl.

Takže jste neviděl puk v bráně?
Právě že jo! Jen jsem tomu nevěřil.

Do prodloužení jste nezasáhl. Kdy jste byl před tím naposledy na ledě?
Tak to ani nevím... Vlastně jo! Byl jsem na ledě v poslední vteřině třetí třetiny, když jsme dostali gól. Jinak jsem to ale samozřejmě bral, že v prodloužení nehraju. Prostor museli dostat starší a zkušenější. Seděl jsem vedle Míly Čermáka a celý prodloužení jsme komentovali, jestli už nepadl gól. Byli jsme nervózní jak blázni. Byl jsem už studenej a najednou slyším: Jeď!

Co vám říkal trenér po zápase?
Já jsem s ním ještě nemluvil osobně, ale říkal, abychom se z toho nepo...

Čeká vás doma nějaká odměna od táty nebo od mámy?
Od táty určitě ne, ten nechválí (smích). Máma je určitě strašně nadšená a doma mi něco připraví.

Jaký jste měl pocit, když hala skandovala vaše jméno poté, co jste rozhodl zápas?
Nejdřív musím říct, že jsem byl hrozně vyklepanej, protože jsem věděl, že kdybych nedal, otlučou to tátovi o hlavu. Pak jsem jel, půl haly píská, druhá půlka chce gól. Před 15 tisíci jsem ale takhle důležitej nájezd nejel. Pak to bylo úžasný.

Co jste to teď dostal od táty trenéra? (Vladimír Růžička st. přinesl synovi DVD - pozn. aut.)
Aha, tak nakonec ta odměna. To je DVD se zápasem. Přetočím si to radši až na ten konec!