Když probíhala mexická vlna, všichni jsme to vnímali, děkuje fanouškům Vondrka

Bránící levé křídlo, kterému se v letošním play-off nadmíru daří. Michal Vondrka nechyběl ani v jednom zápase a připsal si skvělých deset kanadských bodů. Do šestého utkání čtvrtfinále byl přesunut do druhé formace, kde odehrál skvělý zápas. K porážce Zlína přispěl jednou brankou, ale i černou prácí, jenž lze jen těžko vyjádřit čísly.

Postoupili jste přes favorizovaný Zlín, jaké máte pocity?
Určitě skvělé. Základní část byla všelijaká, chvíli jsme vyhrávali a chvíli prohrávali a postoupit do semifinále je super. My jsme před sérií věděli, že Zlín je pro nás velice hratelný soupeř a věřili jsme si na něj a zaslouženě jsme postoupili, i když některé ty zápasy byly divoké.

Vy jste hrál ve druhé útočné řadě, jak se vám osobně hrálo?
Dobře. Nám tam trenér střídal na centra Petra Jelínka a Noaha Clarkea a na pravém křídle hrál Lukáš Havel. Všichni to jsou chytří hráči, ale všechny tři lajny byly silné.

Vy jste hrál často na puku, střílel, nahrával a především tvořil hru ve druhém útoku. Tenhle styl vám vyhovuje?
Samozřejmě, že když si člověk věří, tak s tím pukem něco vymyslí. Musím ale zaklepat (klepe na zuby), že v play-off se mi zatím daří a hraje se mi dobře, takže snažím se s tím pukem něco vymyslet, ale hlavně bránit, protože od toho tam jsem jako levé křídlo.

Přesilovky Zlína jste úspěšně bránili, hosté proměnili až tu v poslední minutě. Včas jste k nim přistupovali, byl to taktický tah?
Řekli jsme si, že to musíme změnit a pokusili jsme se je rychle napadat a jim se to moc nedařilo. Tím jsme jim ty přesilovky rozbili, a to byl klíč k našemu úspěchu. Ty zápasy před tím rozhodovaly jejich přesilovky a ty jsme eliminovali.

Do třetí třetiny se šlo za stavu 3:1, ale i když Zlín snížil, tak se do souvislejšího tlaku nedostal. Zlín s takovým útočným potenciálem nedokázal překonat střední pásmo.
Blok ve středním pásmu jsme hráli dobře. Hráli jsme pořád aktivně. Bylo strašně důležité, že v momentě, kdy Zlín snížil, tak Petr Kadlec dal ten krásný gól a my se trochu uklidnili. Pak už hráli vabank a nám to tam napadalo.

Vy jste také vstřelil branku, ale trochu kuriózní. Zpoza brány jste trefil brusle zlínského obránce a od nich se kotouč odrazil do branky. To jste pravděpodobně nechtěl.
To vůbec ne. (smích) Já jsem dostal tu nahrávku na dlouhou hůl, tak jsem naznačil střelu a on mi to vykryl a bohužel tam nezbylo místo, že bych to vystřelil do prázdný, tak jsem objel branku a hodil to před bránu, ale úmysl to určitě nebyl.

Na konci zápasu byla doslova elektrizující atmosféra, tohle jsou asi šťastné chvíle, které hokej přináší.
Přišlo necelých osm tisíc diváků a ta atmosféra byla výborná, když se rozjela mexická vlna, tak jsme to vnímali a fanoušci byli skvělí a určitě vnímali, že jsou naší oporou a fandili, co jim síly stačily.

Máte za sebou pět zápasů v předkole, teď šest se Zlínem, je cítit už větší únava?
Únava tam je, protože se hrají dva zápasy ve dvou dnech a pak jsou dva dny volna a znovu dva zápasy. Je to dost náročné, ještě když je člověk často na ledě, ale pro všechny je to stejné a snažíme se hodně regenerovat.

Soupeř do semifinále vzejde ze série Vítkovice-Sparta, který je přijatelnější?
Těžko říct, Vítkovice jsou samozřejmě nepříjemný, mají doma velké hřiště, na které jsou zvyklý a my zase malé, na kterém umíme my. Proti Spartě by zase byla větší návštěva, ale těžko si vybírat. Obě jsou to kvalitní mužstva.