Nešťastný Furch: Byla to moje chyba, stávat by se to nemělo

Hokejisté Slavie vedli ve třetí třetině čtvrtého semifinálového duelu nad Vítkovicemi 3:2 a soupeře prakticky k ničemu nepouštěli. Zdálo se, že Pražané v klidu dotáhnou zápas do vítězného konce, ale opak byl pravdou. Vítkovice ze dvou nenápadných akcí dvakrát udeřily a zápas nečekaně otočily. Ani jednu branku si určitě za rámeček nedá slávistický brankář Dominik Furch, který si hlavně čtvrtý gól minutu před koncem hodně vyčítal.

Jak se to celé přihodilo?
Střela od mantinelu mi vypadla z rukavice. Hráč potom objel branku a pak už to nějak dorazili.

Viděl jste dobře nebo před vámi někdo clonil?
Viděl jsem to, ale prostě mi puk vypadl z ruky.

Takže to nebylo tak, že byste chtěl rychle rozehrát?
Ne. Akorát jsem to nestihl zalehnout. Chtěl jsem si puk ještě přisunout hokejkou pod sebe, ale bohužel jsem na něj nedosáhl a byl z toho nakonec gól.

Jak dlouho budete mít tento moment v hlavě?
Musím to co nejrychleji setřást. Nemůžu se s tím pořád zobírat. Ale určitě jsem si to hodně vyčítal, protože jsme kvůli mé chybě prohráli zápas, který jsme měli jasně vyhrát.

Ale hráčům musí být jasné, že k tomuto momentu vůbec nemuselo dojít. Kdyby ve třetí třetině proměnili některou z mnoha šancí, tak by byl zápas dávno rozhodnutý.
Šance tam určitě byly. Ale tohle byla prostě moje chyba. Stát se to může, ale nemělo by.

Říká se o vás, že jste velký flegmatik. Dokáže vás právě takováto chyba rozčílit?
Teď bezprostředně po zápase jsem hodně naštvaný, protože jsme dnes opravdu měli vyhrát. Ale nedá se nic dělat. Musím se teď z toho vyspat a být připraven na další zápas, kdyby přišla šance.

Co se dá ještě dělat se semifinálovou sérií? Drží vás nad vodou loňský případ, kdy jste otočili z 1:3 na 4:3?
Loni se to obrátilo. Víme, že dokud neprohrajeme čtvrtý zápas, tak stále můžeme postoupit. Naděje pořád žije.