Domácí ztráty musíme napravit venku, hlásí z kabiny Vašíček

Slavia vstřelila ve třech posledních domácích zápasech pouze jednu branku. Dostat puk do sítě se zdá být v O2 aréně vskutku kardinálním problémem a navíc si ještě před zápasem s Energií zranil rameno střelec Svoboda. O problémech v koncovce jsme se netradičně bavili s bekem Jiřím Vašíčkem.

Týmu se nedaří, hráči sice padají do střel, dohrávají souboje, ale dopředu to moc nejde. Cítíte, že se herně trápíte?
Prostě nedáváme góly! Na jeden gól nevyhrajete. Doma jsme dali opět jen jeden gól a to je strašně málo. Doufám, že se chytneme v Plzni a urveme body i v Pardubicích, protože když nevyhráváme doma, musíme to napravovat venku.

Když pomineme žalostnou koncovku, tak i založení útoku je slušně řečeno hodně kostrbaté. Kde vidíte příčiny problémů v útočné fázi?
Bavíme se o tom neustále. Trénujeme různá založení, ale v zápase se nám prostě nedaří. Mužstvo se obměnilo a možná by nám pomohlo, kdybychom v letní přípravě párkrát prohráli. Je to paradox, ale příprava nám vyšla a teď se trápíme.

Proč se vám zatím daří lépe venku?
Myslím si, že zatím je to o střeleckém štěstí. I dneska jsme měli šance, které měly skončit gólem. Zápas mohl vypadat úplně jinak. Soupeř by pak musel otevřít hru a třeba bychom se bavili úplně jinak. Každá neproměněná šance nás sráží psychicky dolů. Musíme prostě začít dávat góly.

Odlehčeme trochu doposavad hodně ponurý rozhovor. Ve druhé třetině se stal jeden hodně zajímavý moment. S exslávistou Karolem Slobodou jste se u vaší střídačky začali pošťuchovat a vypadalo to, že se semele bitka. Rozhodčí vás ale včas rozdělili. Jak to celé vzniklo?
V našem oslabení jsme měli přečíslení, které nám nevyšlo a já jsem pak chtěl jít střídat. Karol mi v tom tělem bránil, tak jsem se ho snažil odstrčit. On to opětoval, párkrát jsme do sebe navzájem strčili, rozhodčí si toho všimli, a tak jsme si šli na dvě minuty odpočinout. Nic velkého to nebylo.

Na trestné lavici, jste se dlouhou dobu bavili. Co pěkného jste si řekli?
Jenom jsme se tak zdravili! Pak jsem mu říkal, že může příště jít k nám na střídačku, jestli tu má na tu svoji daleko, že musí stát u naší. Nakonec jsme se spolu nad celou situací zasmáli a hráli jsme dál.

Nebyli jste před zápasem na sebe nějak nahecovaní? Nechtěl jste se s ním prostě servat?
Ne, vůbec. On byl třikrát na trestný, mi jsme chtěli hrát hokej, dotahovali jsme, takže jsme žádný zájem něco zbytečně vyvolávat neměli.