Trenér Růžička: Že bych opustil Slavii? To si neumím ani představit

Fanoušci Slavie neprožívají v těchto měsících zrovna dvakrát dobré časy, aspoň jedna pozitivní zpráva k nim však v minulých dnech přiletěla. Kouč a generální manažer Vladimír Růžička se dohodl s klubem na dlouhodobé smlouvě a zůstane v Edenu ještě několik dalších let. "Jít do ciziny mě zatím moc neláká a v Česku bych na jinou střídačku prostě nešel. Třeba Spartu nepovedu na milion procent, to vím jistě," říká uznávaný lodivod.

Kapitán zlaté družiny z Nagana trénuje Slavii už od roku 2000 a prvního prosince se na zasedání představenstva definitivně dohodl na prodloužení spolupráce. "Podepsáno to ještě není, ale smlouva se připravuje a bude dlouhodobá. Jestli bude na čtyři, nebo pět let, je celkem jedno, podstatné je, že jsem se rozhodl zůstat. Samozřejmě k tomu přispěla i naše situace, že se teď nedaří. Neodešel jsem v době, kdy jsme hráli finále, tak rozhodně neodejdu ani teď," zdůrazňuje Růžička.

Kontrakt na několik příštích sezon chtěl i proto, aby od sebe nemusel znovu odhánět řadu zájemců z Ruska. "S tou myšlenkou přišel ještě Tomáš Rosen. Prakticky každé léto jsme řešili, jestli se rozhodnu jít pryč, to se opakovalo rok co rok. Tak teď už to je jasné. Budu mít na práci svatý klid a zůstanu věrný Slavii, nic jiného jsem nikdy ani nechtěl," konstatuje Růžička a dodává: "Kdyby přišla nějaká fakt super nabídka, asi bych se na svém uvolnění domluvit dokázal, ale teď o tom absolutně nepřemýšlím. Tohle není o penězích. Já jsem tu maximálně spokojený a nemám zapotřebí někde honit nějaké extra lukrativní smlouvy."

Aby ho klub z ciziny mohl něčím oslovit, musel by mu nabídnout podobné pravomoci jako ve Slavii. "Dělám si tu A-mužstvo i mládež, starám se o veškerou sportovní stránku a to mě naplňuje. Asi potřebuji být dost vytížený. Nejsem totiž přesvědčený, že by mě bavilo dělat jen trenéra u áčka a nic dalšího," potvrzuje zkušený kouč, jenž hned dvakrát dovedl českou hokejovou reprezentaci k titulu světových šampionů.

Že by snad mohl v budoucnu zakotvit u jiného extraligového týmu, taktéž nepřichází v úvahu. "To fakt nejde, to si neumím ani představit. Než vzít kupříkladu Spartu, to bych šel radši někam ke třetí třídě," směje se Růžička, který k soupeři z Holešovic jinak chová zdravý respekt.

"Po sportovní stránce jsou naše zápasy se Spartou nejlepší v extralize. Je tam cítit obrovská rivalita nejen u hráčů, ale také mezi fanoušky. Asi hodně slávistů těšilo, když na tom byli loni sparťani špatně, teď jsou zase na koni oni a mají radost z toho, že jsme dole my. Je to takový velký boj, ovšem férový z obou stran. A to se mi hodně líbí," říká osmačtyřicetiletý kouč, který si před každou sezonou klade za cíl umístit se lépe než městský rival. "Není to o tom, že bych měl s těmi lidmi nějaký problém. Mám tam kamarády jako Pepu Jandače či Petra Břízu, ale jisté věci jsou u mě prostě dané. Na milion procent zkrátka vím, že Spartu nikdy nepovedu," tvrdí přesvědčivě.

Že je se svým klubismem mezi českými trenéry de facto osamocený, bere s nadhledem. "Vůbec neodsuzuji někoho, kdo trénuje tři roky jedno mužstvo a pak jde automaticky jinam. Trenéřina je práce jako každá jiná, ale já už jsem tu hodně dlouho a koukám se na to trochu jinak. Hrozně mě těší, že i když na tom nyní nejsme vůbec dobře, ze všech stran cítím maximální podporu. Mezi majiteli a akcionáři klubu máme super partu, která drží při sobě. Jsem moc rád, že jsme toho dosáhli," kvituje Růžička, který se za dlouhodobou smlouvu ničím neobdaroval. "Ale manželce jsem objednal auto," prozradil na závěr rozhovoru.