Krenželok táhne Slavii. Stojí za tím i syn Denis?

Do konce základní části Tipsport extraligy zbývá Slavii odehrát jedenáct duelů, které rozhodnou o tom, zda a z jakého místa postoupí do play-off. Dobře si je toho vědom také útočník Lukáš Krenželok, který svými góly drží mužstvo nahoře. V následujícím rozhovoru se dozvíte, v čem tkví recept jeho úspěchu.

Lukáši, v posledních zápasech máte velmi slušnou formu. Cítíte se vůbec nejlépe od začátku sezony?
Těžko říct. Přišlo mi, že v úvodu ročníku jsem na tom byl lépe fyzicky, ale herně se mi nedařilo. Naštěstí to náš tým tolik nebolelo, protože jsme celkem vítězili. Každý měl ještě v hlavě play-out. Snažili jsme se tedy hlavně zbytečně neinkasovat a hrát zodpovědně zezadu. Nikdo moc neřešil, kdo ty góly dává. Teď mi tom párkrát napadalo, především v Plzni, ale že bych něco změnil nebo tak, to říct nemůžu.

Po odchodu Sobotky s Bednářem ale dostáváte více prostoru, nebo ne?
Jak se to vezme. Třeba na přesilovky teď chodím trochu víc než předtím, jenže gól jsme v nich dali jen jednou. Spíš bych řekl, že toho prostoru dostávám zhruba stejně.

A co narození syna Denise? Skoro se zdá, že od té doby šly vaše výkony jednoznačně nahoru. Že by se pohoda doma projevila i na ledě?
Něco na tom může být. Jde o to, že člověk přemýšlí jinak než dřív. Když se mi předtím nedařilo, přišel jsem domů a někdy ani nemohl usnout. V hlavě se mi přehrávalo, co dělám špatně, v čem může být chyba. Když se v tom takhle utápíte, tak to nikdy není dobře. Teď musím doma běhat kolem malého a večer jsem někdy unavený víc než po zápase. Což má jisté výhody, protože druhý den jdete na led a máte zcela čistou hlavu. Kdybych ale věděl, že za zlepšením stojí určitě jen Denis, udělám si přes rok ihned dalšího (směje se).

Takové ty rodičovské práce zvládáte na jedničku?
Samozřejmě. Dokonce mnohem lépe než přítelkyně! Ale to si dělám jen srandu, Terka teď přišla do pokoje, tak ji trochu zlobím. O Denise se samozřejmě staráme oba a všechno je v pohodě. Musím říct, že z miminka jsem měl zprvu trochu obavy, ale samotného mě překvapilo, jak to zatím zvládám.

Najde se přesto něco, co vás vyloženě nebaví, co necháváte na přítelkyni?
Tak nebaví mě kojení, to nechávám opravdu na Terku (směje se). Jinak mě baví snad úplně všechno. Chodím s Denisem na procházky, přebaluju ho... Navíc mám výhodu, že mě v noci nebudí. To kolem něj skáče Terka, to přiznávám.

Pojďme zpátky k hokeji. V Litvínovu jste dostali facku v podobě prohry 1:7. Jak moc bylo důležité vrátit se na vítěznou vlnu už v úterý proti Vítkovicím?
Určitě moc. Ale nejen po psychické stránce, taky kvůli tabulce. Byla to dohrávka a týmy za námi už nás začaly hodně dohánět. Teď jsme jim aspoň zase o kousek odskočili. Přitom jsme ten zápas vůbec nezačali dobře, Vítkovice nás přehrávaly a my byli nervózní. Naštěstí se to pak otočilo a my nakonec zvítězili. Teď je každý bod fakt cenný.

Na to, že šlo o vaše bývalé spoluhráče, jste je moc nešetřil…
(usmívá se) Mně se proti nim celkem dařilo i loni, kdy jsem jim dal snad tři góly. To v téhle sezoně to byla zatím bída. Nejdřív nás porazily 3:0, pak 1:0. Až teď jsme konečně zabrali. Je dobře, že to přišlo ve chvíli, kdy jsme to tak potřebovali.

Jak vlastně berete zápasy proti Vítkovicím? Je to pro vás pořád trochu prestižnější?
Tak kluků tam znám pořád dost. Nejen třeba Ujčíka s Burgrem, ale i ty mladé. Občas se pořád hecujeme, ovšem teď nic takového. Na nějaké blbiny je prostor, když je jeden tým třeba čtvrtý a ten druhý pátý, ale teď se hraje o všechno a každá porážka mrzí dvojnásob. Žerty tak šly stranou. Plně chápu, že se kluci nechtěli po zápase příliš vybavovat.

V tabulce jste momentálně čtvrtí. Berete to tak, že bojujete o první šestku, nebo hlavním cílem zůstává postup do play-off, a to klidně z předkola?
Prvořadým cílem musí být postup do play-off. Loni jsme hráli o záchranu, takže už tohle by byl menší úspěch. Navíc play-off je úplně jiná soutěž, v níž může každý porazit každého. Na druhou stranu by samozřejmě byla škoda, kdybychom tu šestku pustili. Držíme ji už docela dlouho. Pokud ji opustíme, bude to jen naše vina. Musíme teď zkrátka sbírat každý bod.

Nejlépe už v pátek proti Kometě. To asi bude zase pěkná divočina, co myslíte?
Teď se jí moc nedaří, tak uvidíme, kolik fanoušků z Moravy se do Prahy vlastně vypraví. Ale nejspíš to zase bude hodně veselé. Oni tu vždycky dělají trochu bordel, na to už jsme zvyklí. Podstatné je, ať ten zápas zvládneme a zvítězíme.