Petr Míka: Do Ruska bych šel!

V dresu Havířova se v Edenu představilo celkem pět hráčů, kteří v minulosti působili ve Slavii. Tři z nich se zapsali do střelecké listiny, jako první Petr Míka. Urostlý útočník začal sezónu ve slávistické sestavě, po devátém kole však byl odeslán na hostování do týmu Panterů. I jeho gól nakonec přispěl k dělbě bodů v normální hrací době.

Situace v Havířově je momentálně hodně špatná – tým měl před zápasem v Edenu na svém kontě po 18. kole pouhé tři bodíky, takže určitě nepřijel jako favorit. Po šesti zápasech v řadech bez bodového zisku Panteři proti Slavii uhráli nerozhodný výsledek po normální hrací době.“S bodem jsme určitě spokojení, my teď nemáme už co ztratit. Každý bod může znamenat psychickou vzpruhu, navíc po takové dlouhé době. S favoritem jako je Slavia je to určitě cenný výsledek.“ V úspěch začali věřit v úvodu druhé třetiny. ”Když jsme vyrovnali na 2:2, tak jsme doufali, že bychom tu mohli něco uhrát. Pak nám zase domácí utekli o dva góly a my to museli vybojovat nazpátek. Trošku se štěstím se to povedlo.” Favorizovaná Slavia nakonec získala v prodloužení druhý bod, což však hosty už tak moc nemrzelo. “My jsme byli už docela dost unavení, bylo to takové bez šťávy. Hodně sil nás stála už první třetina, když jsme hráli deset minut v oslabení. Třetí třetinu jsme vlastně jen bránili, vyhazovali puky, takže to bylo dost náročné.“

Vrať me se ale ještě tak o měsíc zpátky, Petr Míka začínal sezónu ve Slavii, nastupoval však až ve čtvrté lajně a jeho působení po boku Beránka v první řadě nemělo dlouhého trvání. V osmi utkáních vstřelil jednu branku. V útočných řadách vznikl přetlak kvalitních útočníků a jako první to “odnesl” po utkání v Plzni právě Míka. “Ráno mi bylo sděleno, že odcházím na hostování do Havířova. Sbalil jsme si nutné věci a jel jsem.“ Panteři už v té době okupovali poslední příčku tabulky, takže na první pohled to nevypadalo moc lákavě. Navíc z Prahy do Havířova je to pořádná dálka. “Takový je hokej, kdybych to měl brát tak, že bych z toho byl nějak špatnej, tak by mi to moc nepomohlo. Šel jsem do Havířova a tím to pro mě haslo. Sice je to daleko, je to určitě složitější než kdybych byl někde blíž Praze.“ Minimálně jednu pozitivní zprávu to však mělo, potkal se opět v jedné kabině se svým spoluhráčem už z dob juniorských ze Slavie, Janem Kopeckým. “My spolu kamarádíme už dlouho, teď vlastně bydlíme vedle sebe. Jsme spolu denodenně, když si povídáme třeba u oběda nebo u večeře, tak občas na společné časy ve Slavii zavzpomínáme.“

V uplynulém týdnu však málem měnil působistě, dva dny ho zkoušel ruský superligový tým Nižněkamsk. Na testech byl společně s bývalém gólmanem Havířova Michalem Maříkem a zlínským obráncem Patrikem Hučkem. A byla to docela užitečná “škola“. “Ruské tréninky a příprava se vůbec nedá s extraligou srovnat, ty dávky jsou hodně náročné a peníze co tam ti hráči dostávají, jsou podle mě zasloužené.“ Rusové nakonec projevili zájem, ale až od příští sezóny. “Kdyby řekli, že by mě vzali hned, tak bych to asi zkusil. Jenže trenér řekl, že počítají s nějakýmy Bělorusy, takže by tam měli pět cizinců a oni chtěli spíše obránce. Nicméně od 5. července příštího roku by prý zájem měli.“ Do Ruska tak zatím zamíří jen Hučko, možnost působení v tamní lize by nebylo na překážku ani Petru Míkovi. Několik let hrál v Americe a tak by určitě neměl žádné obavy z odlišného prostředí. “Strach bych asi neměl, zkusil bych to, byla by to další zkušenost.“

Vůbec další jeho budoucnost je nejasná, v Havířově je na hostování do konce listopadu tohoto roku. Pak by se měl vrátit do Slavie, ale…..“ Nevím, jestli se vrátím, zatím to vypadá, že spíš ne. Hostování mám do 30. listopadu a pak se uvidí, vše záleží na generálním manažeru Vladimíru Růžičkovi.“ Zároveň se slávistickým trenérem je v kontaktu, v otázce návratu však moc optimistický není. Kádr Slavie je hodně našlapaný, dala by v pohodě dohromady pět kvalitních útoků. “Uvidíme, mluvili jsme spolu, ale zatím to vypadá spíš že ne,“ uzavírá sympatický útočník.