Akademie zkvalitní přípravu hráčů i trenérů, tvrdí sekretář mládeže František Pomahač

Ve výchově mládeže patří Slavia dlouhodobě mezi elitní tuzemské celky, od nynějška se navíc nově může pyšnit titulem Akademie ČSLH. V rámci toho by mělo dojít k dalšímu zkvalitnění práce s mladými hokejisty. „Chceme, aby sem děti chodily rády, aby je to bavilo, ale na druhou stranu to není jen kroužek a my se musíme snažit dostat z nich maximum. Akademií je na hráče vyvíjen výchovný i vzdělávací tlak. Nejde jen o to honit se za pukem, ale být na hokej i společensky připraven,“ vysvětluje sekretář mládeže a asistent trenéra juniorů František Pomahač.

Slavia získala statut Akademie ČSLH, jaké výhody to klubu přinese?
Akademie určitě zkvalitní služby našeho hokejového oddílu. Díky svazu, který tyto akademie vymyslel, tak hokej není jenom sport, ale výchovně vzdělávací proces, kterého se účastní nejen hráči, ale i trenéři a další činovníci klubu.

Finanční výpomoc je jedna věc, druhá věc je spolupráce se školou. Když některý hráč nebude mít požadované výsledky nebo tam nebude chodit, tak dostane podle pravidel akademie určitou sankci. V současné době je v tomhle projektu 11 mančaftů a mně se líbí myšlenka, že nejsou hlídaní jen hráči, ale i trenéři, dělají se pravidelné schůzky, diskutuje se a oni si předávají zkušenosti a dávají své know-how ku prospěchu českého hokeje.

K tomu, aby se klub stal akademií, je potřeba splnit řadu podmínek, bylo to pro Slavii náročné?
Na svazových stránkách existují pravidla, která akademie musí splnit. My jsme o to zažádali na podzim a postupně jsme vše konzultovali s panem Přerostem, který to má na starost. Probíhaly tady nějaké rekonstrukce zázemí, ať už vzduchotechniky, kabin nebo rozcvičovny, vyráběli jsme prezentaci, kde jsme představili naše tělocvičny, školy, materiální zabezpečení, zabezpečení lidské síly. K tomu, abyste získali statut akademie, je potřeba mít trenéry s určitým vzděláním, člověka, co se stará o spolupráci se školou, fungující realizační tým, mezinárodní spolupráci.

Neměli jsme práci s tím, že bychom museli nějak extra věci měnit, spíš učesat. Kdyby nám teď zavolali ze svazu, že přijedou na kontrolu, tak jsme připraveni, nechtěli jsme být v pozici, že budeme něco honit na poslední chvíli, proto jsme se do akademie přihlásili až nyní. A proto i ta komise rozhodla, že máme nárok a výkonný výbor to schválil. Patříme mezi špičkové oddíly v republice, soustředíme se na to, abychom hráče vychovávali, což si myslím, že se nám daří, ale musíme pracovat ještě víc a dál.

Jednou z podmínek akademie je mít nastavenou také mezinárodní spolupráci, jak to bude fungovat v případě Slavie?
Navázali jsme díky Aleši Kratochvílovi kontakty s AIK Stockholm a s Farjestadem, teď to spíše vypadá na druhou variantu. Chceme to uchopit ve třech rovinách. Jednou je vzdělávání trenérů, pak bychom tam rádi poslali hráče za odměnu na tréninkový kemp a poslední věcí jsou samozřejmě mezinárodní utkání. Je to určitě krok dopředu, já sám jsem měl čest pracovat několik let u mládežnických nároďáků, takže jsem hodně okoukal, jak se to dělá ve Finsku nebo ve Švédsku, ať už co se týká vybavení, tréninků nebo celé organizace. Snažím se z toho teď čerpat, ale člověk se učí celý život.

Myslíte si, že svaz v současné době dělá v mládežnickém hokeji krok správným směrem?
Určitě, líbí se mi práce pana Lenera, který postupně nabral zkušenosti s mládežnickým hokejem, jezdí se dívat na zápasy, zeptá se i lidí, kteří se v tom pohybují, hodně se o tom diskutuje. Postupně se dělají věci, které se musejí vyzkoušet. Kritika je jedna věc, ale vy musíte dělat spoustu rozhodnutí a až po čase, třeba po roce po dvou, se zjistí, jestli to bylo správné. Líbí se mi také například smlouvy s reprezentanty. My jsme byli vůbec jedni z prvních, kteří měli smlouvy s mládežníky, přičemž nejde o to, že bychom je chtěli nějak perzekuovat, ale když tady do hráčů vkládáme několikanásobně vyšší investice, než je pak jejich tabulková hodnota, nechceme, aby nám pak utekli, protože my jsme se vždycky snažili, abychom tu měli dobrou mládež a reprezentanty, kteří budou jednou hrát za nároďák a budou se tím živit. Líbí se mi, že svaz tyto smlouvy udělal a ti kluci teď musí přemýšlet, jestli se jim vyplatí nebo nevyplatí jít ven.

Jaký máte pohled na časté odchody mládežníků do zahraničí?
Je to těžké, určitě je na to několik pohledů, ať už ze strany rodičů, nebo mě jako činovníka klubu. Z téhle pozice se mi to samozřejmě nelíbí, ale vývoj se nedá zastavit. Měli by tam chodit hráči, kteří mají už opravdu fyzickou a psychickou kvalitu. Problém je, že vy tady hráče pipláte od malička, snažíte se, aby hráli co nejlépe, dáváte jim prostor, přičemž ti nejlepší ho dostanou nejvíc, a oni pak odejdou pryč, takže pro klub je to obrovská finanční újma. Každopádně je dobré, aby se hráč, pokud chce odejít, nějak dohodl s vedením a klubu to nějak splatil. Ti hráči se vždycky vrátí do Česka, ať už jako slavní, nebo méně slavní.

Naši hráči se hodně tlačí do Evropy i do zámoří, někdy jim to vyjde, ale znám spoustu takových, kteří pak s hokejem skončí. Ale situace se mění, třeba ve Švédsku brali před pár lety všechny, ale teď už tam chtějí jen ty nejlepší a ostatní si to musí zaplatit, protože pochopili, že když se tam všichni nacpou, nebudou obehrávat svoje hráče. K nám se zas hlásí Slováci nebo hráči z východu, ale my bysme měli dávat především šanci našim hráčům.

Hodně se teď probíral odchod Tomáše Hertla…
Tomáš Hertl tady byl od malička, prošel si tady od první třídy rukama několika trenérů, všichni se mu věnovali naplno, ale samozřejmě tak jako ostatním, a nakonec je z toho pouhých 240 tisíc dolarů. Podobně to vnímají i ti trenéři, když to třeba srovnáte s fotbalem, tak to je strašný nepoměr. Ten hráč je v 19ti letech draftovaný, má velkou naději hrát a my mu to všichni přejeme. Ale když se takový hráč povede, měl by z toho klub profitovat a získat prostředky, aby mohl vychovávat další hráče a připravit jim co nejlepší podmínky.

Juniorům Slavie se loňská sezona příliš nepovedla, jak probíhá letošní příprava, aby se výsledky zlepšily?
Otázka je, kdo si co výsledkem představuje. Samozřejmě loni to nebyla dobrá sezona, hrálo se o záchranu, ale je potřeba si uvědomit, že některé ročníky jsou povedenější a některé méně, spousta hráčů juniorského věku už nám loni hrála za áčko. Vždycky nám šlo o koncepční práci. Je příjemné vyhrávat a být první, ale důležitější je vychovat a vyhrávat, to je deviza současné Slavie.

Momentálně máme v kádru juniorů 36 kluků, hlásí se nám sem hodně hráčů, ať už kmenoví, nebo ti, kteří to chtějí vyzkoušet. A i my jsme oslovili asi 4 hráče, kteří se nám líbili, abychom vytvořili konkurenci a ti hráči se rvali o výsledek. Na tom pracujeme i v letní přípravě. Růža to napsal velmi dobře, že současným hráčům chybí pokora a pracovitost. Oni musí nejdřív udělat maximum, aby se zpotili a až pak o tom diskutovat, u dnešní generace je to bohužel často obráceně. My se snažíme, aby se naučili vyhrávat, a to v jakékoli činnosti, ať už je to běhání nebo jiná hra. Když chce dnes někdo něco dokázat, musí udělat férově maximum pro to, aby vyhrál.

V kádru pro příští sezonu tak může získat místo i horší hokejista, který je ale lepší morálně, protože se sčítají všechny vlastnosti dohromady, nepočítá se jen výkon na ledě. V týmu chceme mít 25 hráčů, což je pět pětek, a 4 gólmany, kteří budou na tréninku makat a pracovat. Chtěli bychom do nich dostat pracovitost a zdravou agresivitu tím, že tady bude konkurenční prostředí, každý si to musí zasloužit výkonem na ledě, mimo led, i ve škole.

Jak se vybíralo trenérské obsazení v mládežnických kategoriích pro nadcházející sezonu?
Kromě těch, kteří se v minulých letech osvědčili, jsme oslovili především lidi, kteří na Slavii hráli nebo k ní mají vztah. První a druhou třídu bude trénovat Láďa Slížek mladší, který je odchovancem Slavie, podobně jako Petr Macek, který mu pomáhá. Třetí a čtvrtou třídu má nově na starosti Tomáš Kucharčík, který tady také strávil krásná léta a má ke Slavii vztah. Oslovili jsme dále například Petra Tejrala, jehož děti tady hrají a jeho brácha za Slavii také hrál. Prostě lidi, kteří mají klub rádi, kteří to tady znají a nemusejí si zvykat na nové prostředí. Úplně nově je tu akorát Leoš Zajíc, dlouholetý trenér Znojma nebo Brna, který má řadu zkušeností a mohl by poradit ať už Jirkovi Novákovi nebo dalším trenérům, v rozhodujících krocích. Základem je, aby tady byli lidi, kteří mají rádi Slavii, vzájemně si nezávidí a komunikují. Ta atmosféra mezi trenéry je velmi důležitá. Když je nějaký problém, tak se o tom pobavíme a společně odsouhlasíme. Když to rozhodne jeden, tak se pak na něj můžou sesypat rodiče, takhle si poradíme, jsou tu trenéři, kteří hráli extraligu nebo mají zkušenosti s dětma, s jejich chováním, s pedagogickou činností. Všichni tu chtějí být, a to je důležité.