Bednář vstoupil do Klubu kanonýrů. Je to pro mě obrovská pocta, řekl po zápase

Byl ho znovu plný led. Útočník Jaroslav Bednář patřil k nejaktivnějším hráčům v utkání s Chomutovem a nakonec se dočkal i vstřelené branky, která pro něj byla jubilejní 250. trefou v české extralize a národním mužstvu. A dosáhl jí vskutku stylově, když po nádherném sólu propálil gólmana Martina Růžičku.

Zápas proti Pirátům slávistům zkrátka sedl. Na ledě byli jasně lepším týmem a mít vice klidu v koncovce, skončil by duel i jednoznačnějším výsledkem než 3:1. Útočná kola roztáčel hlavně Bednář, který definitivně vstoupil mezi nesmrtelné.

"Je pro mě obrovská pocta být ve společnosti hráčů jako pan Nový, Růža, Alby Reichel nebo další, kteří toho hodně dokázali. Mám respekt k těm, kteří dali tolik gólů, ačkoli dřív odehráli mnohem méně zápasů," řekl Bednář uznale.

Poté trochu překvapil novináře tvrzením, že kdysi držel v paměti každý svůj gól. Postupem času se mu však nějaké z hlavy samozřejmě vymazaly. „Dřív jsem si pamatoval všechno. Jak ty góly padly, po jakých situacích a tak. Teď už jsem ale starší a sklerotický, takže nevím. Stoprocentně si však pamatuju svůj první gól. Dal jsem ho ve Zlíně a byl takový šťastný. Zkoušel jsem žabičku a brankáři to prošlo mezi nohy,“ zavzpomínal Bednář.

To proti Pirátům o náhodu rozhodně nešlo. Ofenzivní lídr Slavie se pustil do odvážného slalomu a i díky dobré práci parťáka před bránou ukázkově skóroval pod břevno. „Vždycky jsem byl hračička, který dával hodně gólů. V průměru dvacet jsem jich nastřílel dvacet každou sezonu,“ pochlubil se.

Kdyby nehrál několik let v zahraničí, je jasné, že by v Klubu kanonýrů byl už dlouho. „Venku jsem strávil nějakých deset sezon, což je dalších 200 gólů. Takže bych celkem mohl dosáhnout zhruba na 450 branek, což už je zajímavé číslo,“ pousmál se a prozradil, že ke štědrovečerní večeři si kapra chytil sám.

„Každý rok máme nejen kapra, ale i candáta. Takovou sladkovodní klasiku,“ konstatoval náruživý rybář, kterého o čerstvé úlovky často prosí i známí nebo kamarádi. „Když si někdo řekne, rád se s ním rozdělím. Ale zase ne, že bych těch ryb tahal z vody nějak moc. Takových pytláků máme na Slapech až dost, tohle já nedělám,“ uzavřel kanonýr.