Je to hlavně o morálních vlastnostech, hodnotí sezonu mladších dorostenců Josef Beránek

Legendární slávistická „devatenáctka“ má za sebou první rok na lavičce mladšího dorostu. Ten po skončení základní části zakotvil na sedmé příčce tabulky ELIOD extraligy, 19 bodů za hranicí play-off. Josef Beránek rekapituluje uplynulou sezonu a zároveň naznačuje, že o dalším směřování své trenérské kariéry nemá vůbec jasno.

Pane Beránku, máte za sebou první sezonu u mladšího dorostu. Jak jste si ji užil?
Samozřejmě mě to bavilo, protože je to zase trochu jiná zkušenost. Ten věk je hodně náročný hlavně pro kluky, protože tam dochází ke spoustě změn a určitému vývoji.

Jaké za ten rok tedy vidíte výsledky?
Je to hodně individuální, protože někteří kluci jsou schopní a mají předpoklady k tomu se posunout. Dneska ta odlišnost hráčů v jednom týmu je tak veliká, že je hrozně těžké házet je všechny do jednoho pytle. Někteří hráči byli zkrátka schopni se posunout více, jiní méně. Je to i trošku o fyzické výbavě každého hráče. Někdo vyroste nebo fyzicky nabude rychleji než ostatní. Nejde tak dnes úplně říci, jak ti kluci budou vypadat v budoucnu, protože se to může ještě změnit.

Vypíchl byste nějakou kostru hráčů, na které to letošní sezonu stálo?
Nemám tohle moc rád. Myslím, že se na tom snažil podílet určitou měrou každý z nich. Ale určitě jsme tady měli i hráče, kteří stabilně patří k tomu lepšímu. Nebudu tady ale někoho speciálně jmenovat, protože myslím, že v mládežnických kategoriích je to nefér k těm ostatním.

Plánujete zůstat u mladšího dorostu i příští ročník?
Já bohužel nejsem ten majitel, kdo o tom rozhoduje. Zatím vůbec nevím, jak to bude všechno vypadat.

„Není to všechno, co jsem od toho očekával,“ říká Josef Beránek.

Kdybyste přeci jen u týmu zůstal, na co se plánujete zaměřit?
To je dost těžká otázka, protože jsou to hráči, ze kterých jedna skupina odchází do staršího dorostu a druhá skupina zůstává. Těch věcí je celkově hrozně hodně. Dneska se mládežnický sport hodně zanedbává a to je hrozně vidět i na těch klucích. Jeden aspekt je, že se potřebují dobře rozvíjet v něčem novém, ale pak jsou tady i věci, které se potřebují naučit naprosto dokonale, aby mohli zvládnout ty další. A tím, že začnou růst, sílit, začne se jim měnit koordinace, je potřeba kluky naučit, jak s tím pracovat do budoucna, protože teď to všechno zvládnout nemůžou.

Mluvil jste o tom, že se mládež zanedbává, jak to myslíte?
To si nechám pro sebe (směje se).

Přes to všechno, můžete hodnotit sezonu jako úspěšnou?
Co se týče postavení v tabulce, tak trenér chce být v play-off a hráči chtějí být také samozřejmě v play-off... Takže musíme koukat na to, co jsme měli udělat lépe. Myslím si ale, že tady rozhodují hodně i morální vlastnosti, protože ty v těchto kategoriích mají kolikrát větší váhu než samotné dovednosti. Samotný hokejový um není celkově mezi těmi týmy tak rozdílný, rozhoduje hlavně morální výbava a spousta hráčů by na ní měla zapracovat.

Kdybyste již nepokračoval u mladšího dorostu, chtěl byste přesto zůstat u mládeže?
Práce s mládeží není špatná. Pro člověka je to zaprvé obohacující a za druhé se v každém týmu vždy najde pár lidí, kteří chtějí na sobě pracovat a to je pro trenéra asi nejdůležitější. Ale jestli je to úplně všechno, co jsem od téhle práce očekával, to se říci nedá.