Jsem táta na plný úvazek, prozrazuje Petr Punčochář

Je znám jako velký bojovník, který na ledě nechá poslední zbytky sil. Petr Punčochář se ale i v osobním životě musel potýkat s velkými nepříjemnostmi. Vše ovšem překonal a nyní ho čeká další výzva. Dostat s novými spoluhráči Slavii zpět mezi tuzemskou elitu.

Petře, ve Slavii trénujete již tři týdny. Jaké jsou vaše pocity?
Zatím je vše v pohodě. Nějaké letní přípravy jsem již zažil. Akorát letos jsem první týden naskočil ve chvíli, kdy již bylo soustředění, takže to bylo o něco těžší. Teď už bude jenom líp.

Proč jste si vybral jako další působiště právě Slavii?
V Budějovicích mi skončila smlouva a nedohodli jsme se na pokračování. Tady o mě byl velký zájem. Zavolal mi pan Bukač, řekl mi jeho představy a posléze jsem mluvil i s trenéry. Po pár schůzkách jsme se dohodli, hodně mě lákalo tady být a pokusit se o návrat do extraligy.

Ještě nedávno hrál proti Slavii jako soupeř, nyní je sešívaný tým jeho nový domov

Přitom ještě nedávno jste byl v Edenu jakou soupeř v dresu Motoru. Není to zvláštní pocit?
Je pravda, že když jsem přijel poprvé na trénink, tak mi došlo, že to je pár týdnů, co jsem tady ještě hrál poslední zápas. Ale jinak to jako nějakou zvláštnost neberu.

S druhou nejvyšší soutěží máte z Budějovic čerstvé zkušenosti. Na co se mohou spoluhráči a také fanoušci těšit?
Rozhodně to není nic jednoduchého. V září se začne a de facto bez přestávky se jede až do konce února. Je tam spousta nebezpečných soupeřů, kteří se budou rvát o špičku. Ostatní týmy také hodně kousají, hrají nepříjemný hokej a chtějí se dostat do play-off.

Včetně vás přišlo hodně nových hráčů. Jak to vypadá v kabině?
Je to všechno naprosto v pohodě. Kluci nás vzali mezi sebe a ten kolektiv se postupně utváří. Jsem tady teprve třetí týden, ale během sezóny určitě ještě přijde nějaká stmelovací akce, všechno si sedne a budeme dobrá parta.

A mimo tréninky máte nějaké společné aktivity?
První týden jsme vlastně byli pořád na tréninku. Teď už trénujeme jen jednofázově, takže jezdím domů a trávím většinu času s rodinou. Mám čtyřletou dcerku a sedmiměsíčního syna, takže jsem táta na plný úvazek.

Vy jste si v minulosti prožil velké trable i mimo led, kdy jste měl problémy se srdcem...
Je to tak. Asi před třemi lety mi na to před sezónou přišli při lékařské kontrole. Měl jsem problémy se srdcem, musel jsem podstoupit operaci a celou sezonu jsem vynechal. Po zotavení a rehabilitacích jsem se dostal zpátky a pokračuji dál. Jsem rád, že to je za mnou, ale pořád musím chodit na kontroly a dávat si na to pozor. Ale musím zaklepat, že naštěstí je to zatím v pořádku.

Fanoušci i vedení by chtěli co nejrychleji zpátky do extraligy. Jak to vidíte vy?
Na Slavii se buduje tým v podstatě úplně od základů. Zatím ty kluky moc neznám, uvidí se až na ledě jak na tom budeme. Víme, že nás nečeká nic lehkého, ale všichni tady věří tomu, že se postup povede.

Včetně mnoha hráčů je nová i trenérská dvojice. Jak spolupráce s kouči probíhá?
Spolupráce s nimi je bezproblémová, jsou to zkušení trenéři. Oba se navíc perfektně doplňují. Při trénincích se střídají, jednou nás má pan Razým, jednou pan Hynek. Ale spolupráce s oběma je fajn. Na sezonu se moc těším.