Permanentky Dárkové poukazy Informace o vstupenkách Vstupenky online
FANOUŠCI
29. července 2015

POHLEDEM ŽENY: Přemluvila jsem manžela a na hokej chodíme spolu, říká Jana Kafková

Na první pohled obyčejná žena středního věku. To ale ještě o Janě Kafkové nevíte, že ji můžete potkávat prakticky na každém zápase sešívaných. Do kotle nechodí, ten navštěvuje jen při výjezdech. Přesto je jednou z nejvěrnějších fanynek Slavie, s níž je spjata po většinu svého života. „To se nedá vysvětlit, to vás popadne a prostě tam jste," popisuje svou lásku ke klubu.

Fandím Slavii, protože táta fandil Spartě

Vzpomenete si na vaše první setkání s hokejem?
K hokeji jako takovému jsem se dostala díky tátovi, protože táta hokej hrál. Nehrál ale v žádném velkoklubu, prostě se sešla parta a šli hrát. Pocházím ze Žatce a nejbližší hokej zde byl hokej v Chomutově (tenkrát VTŽ Chomutov), tak jsem ze začátku čas od času jezdila fandit jim.

Jana Kafková (druhá řada, druhá zleva) na výjezdu v DRFG areně v Brně.

Proč fandíte nyní právě Slavii?
Slavii fandím proto, že táta je sparťan. Nijak jinak to zkrátka dohromady nešlo. Táta stále mluvil o Spartě, jak je úžasná a železná Sparta a všechno kolem, naopak slávisti pro něj byli intelektuálové, kteří v jeho očích nikdy nic nedokážou. Já jsem byla takový typ, že jsem mu v podobných věcech oponovala, a tak jsem se stala slávistkou. Když jsem se přestěhovala do Prahy, tak jsem se o to začala zajímat víc a u Slavie jsem zůstala. To se nedá vysvětlit, to vás popadne a prostě tam jste.

Jak táta vnímal vaše rozhodnutí?
Táta z toho měl srandu. My jsme se tenkrát popichovali, což nám zůstalo do dnes. Samozřejmě to vrcholilo vždy, když Slavia vyhrála ligu, to jsem se mohla prsit. Když to ale bylo naopak, tak si mě zase vychutnával taťka, pochopitelně ale všechno v dobrém.

4
Již čtyři roky jezdí Jana Kafková pravidelně na výjezdy s fanklubem. „Předtím na to nebyl čas, který si nyní vysloveně pro Slavii dělám," vysvětluje.

Prohloubil se váš vztah ke Slavii, když jste přišla do Prahy?
Ano, poznala jsem nové lidi a dokonce jsem se byla podívat i na Spartě. Ten klub mě ale vůbec neoslovil, jak jsem říkala, ono se to moc nedá vysvětlit. Mně se líbily Vršovice, líbil se mi stadion, vyhovovali mi lidi, líbily se mi dresy, jako mladá holka jsem to vzala i po té estetické stránce. Slavia mě oslovila a zůstala jsem u ní.

Vzpomenete si na první zápas Slavie, který jste navštívila?
Na první zápas si nevzpomenu. Když jsem přišla do Prahy, tak jsem chodila nahodile. Prostě když byl čas, tak jsem přišla do Edenu a fandila jsem, nechodila jsem do kotle, seděla jsem na druhé straně. Když se ale přešlo do O2 areny, chodila jsem už pravidelně na domácí zápasy. Před čtyřmi lety jsem začala jezdit i na výjezdy. Na to předtím nebyl čas, který si nyní vysloveně pro Slavii dělám.

Jsme taková opačná rodina

Čím se vám hokej líbí z ženského pohledu? Přece jen jde spíše o mužskou doménu...
Ani bych neřekla. Když se koukám na sestavu, která se účastní výjezdů, tak holek a žen je tam poměrně dost. Mně se na hokeji líbí, že je rychlý, i když třeba nepadají góly, tak mám pocit, že se pořád něco děje. Hra se oproti fotbalu, na který také někdy chodím, přelévá z jedné strany na druhou. Já mám ráda prostě dynamiku a rychlost.

Je to tedy u vás v rodině naopak než „obvykle“ v tom smyslu, že se vy snažíte přesvědčit manžela, že fandění a sledování sportu je skvělá zábava?
Ano, u nás je to přesně naopak (usmívá se). Ne, že by manžel nesportoval, on sám byl aktivním sportovcem. Hokej ani fotbal mu ale nic neříkal, tak jsem ho tam začala tahat já. Původně jsem chodila sama, on nechodil, že ho to nezajímá, pak ale řekl, že to vyzkouší a hokej se mu docela zalíbil. Na domácí zápasy tak, protože máme permanentky, chodíme skoro vždy spolu. Když náhodou nemůže, zastoupí ho syn.

„Hned na začátku našeho vztahu mi Jana sdělila, že má dvě velké lásky, Slavii a psy. Nevadilo mi to, ale upozornil ji, že v naší domácnosti bude pes pouze přes mou mrtvolu a na Slavii že bude chodit sama, protože mě hokej ani fotbal neberou. Taková byla moje představa. Realita je taková, že již po pár letech jsme měli psy dva a dodnes jezdíme na tréninky a závody po různých cvičácích a jako by to nestačilo, už léta dostávám s potutelným úsměvem dárek v podobě hokejové permice, a tak chodím na všechny domácí zápasy. Předloni jsem se nechal zlákat na "gurmánský výjezd" na klobásku do Litvínova a od té doby na výjezdy jezdím častěji. Loni jsem byl poprvé naživo v Edenu na fotbale. Zjevně jsem podcenil soužití s červenobílým bláznem a pejskařkou v jedné osobě a od té doby je u mě všechno jinak."
- manžel Jany Kafkové

Jak jste vůbec zvládala kloubit hokej a mateřské povinnosti?
Já jsem tahala syna s sebou. On byl taky sportovní, sice nehrál hokej, ale hrál za Slavii vodní pólo poměrně dlouho, takže jsme to často dělali tak, že jsme rovnou z bazénu šli na hokej. Já jsem ho tahala v podstatě všude, dělala jsem různé sporty i sama a syn chodil většinou se mnou.

Co na vás jakožto fanynku říká vaše nehokejové okolí?
Že jsem pako (usmívá se). Ale samozřejmě v dobrém. Už si na to zvykli i v práci, když přijdou ke mně do kanceláře, tak je prostě jasné, že jsem slávistka. Všechny možné slávistické propriety na stěnách, Maxe tam mám postaveného... Když přijdou nějací sparťané, tak řeknou: „Ježišmarja!“, zavřou a odejdou. Samozřejmě všechno ale ve srandě. Opravdu jsem od nikoho nikdy nezažila žádnou zlou reakci.

Pojedeme do Popradu, chceme poznat mladé hráče

Jaký je váš největší zážitek se Slavií?
Tituly, to je jasné. Dál se mi ale třeba také líbí, že když to vypadalo špatně, byli jsme na dně, tak se kluci dokázali zmobilizovat a zvednout. Škoda jen loňského roku. Na druhou stranu jednu chvíli nikdo nevěděl, co bude dál a vypadalo to, že už nebude nic, tak jsem ráda, že to dopadlo alespoň takhle. A věřím tomu, že se časem vrátíme, protože Slavia prostě do extraligy patří.

Kromě červenobílých jsou velkou láskou Jany Kafkové také psi. S nimi jezdí po závodech, na fotografii je vlevo.

Je pro vás alespoň takovou mírnou satisfakcí, že se Slavia vrací do Edenu?
Já tím lidi docela štvu, ale mně se v O2 areně docela líbilo. Já věřím tomu, že se tam nelíbilo hráčům, že tam bylo teplo, a že usínali. Pro fanouška to ale podle mě bylo příjemnější, alespoň pro rodiny s dětmi. Největší rozdíl je v zimě, kdy v O2 areně člověk ani nepoznal, že je zima, kdežto v Edenu jsou zimy hodně kruté. Nemyslím si ale, že je stěžejní kde se hraje, důležité je, že hraje Slavia, za ní já totiž půjdu kamkoliv!

Co máte v nejbližší době jako fanynka v plánu?
Jako parta asi třinácti lidí se chystáme do Popradu, už máme všichni domluvené dovolené, pojedeme tam klukům fandit. Ty výjezdy mají výhodu v tom, že se k těm hráčům dostanete opravdu blízko a poznáváte je i z jiného pohledu. Už se na to těšíme, chtěli bychom hlavně poznat ty nové mladé kluky. Jsem ráda, že tu jsou hráči, kteří ve Slavii chtějí být a chtějí za ni hrát, v tom vidím obrovský potenciál.

Jak jste sledovala letní změny v kádru?
Mně osobně na začátku mrzely početné odchody hráčů, zejména odchod Sklendy, toho jsem měla hrozně ráda, i jeho dres jsem si vydražila. Ale stalo se. Potom následovala už samá milá překvapení. Začalo to manažerem panem Bukačem, pokračovalo to přes trenéry a hráče. Mně se ten tým líbí, samozřejmě se ale až v sezóně ukáže, jak je poskládaný.

Rodinu nezanedbávám, Slavia je ale na první místě

Je Slavie váš život, nebo jedna z jeho součástí?
Všechno si plánuju a podřizuju tak, abych mohla navštěvovat zápasy Slavie. Samozřejmě se to nepodaří úplně vždy. Zabývám se sportovní kynologií, mám dva pejsky, takže s nimi jezdím na závody, někdy do toho vstoupí práce, takže se to všechno snažím skloubit, Slavia je ale určitě na prvním místě. Ne, že bych zanedbávala rodinu, to by manžel nerad slyšel. Ale tím, že se do toho dal i on, tak je to teď mnohem jednodušší.


„Je to prostě neskutečně sympatický člověk, opravdu se snaží a já věřím, že letos už tu zůstane na celou sezónu." - Jana Kafková (na fotce vpravo) na adresu Tomáše Micky, jejího nejoblíbenějšího hráče

Vy jste říkala, že nelze odůvodnit, proč právě Slavia. Přesto, dá se to nějak vyjádřit?
Mně přijde Slavia svým způsobem prostě na úrovni. Jen mě trochu mrzí, že se neumíme lépe prodat. Loni se mi moc líbilo, když jsem občas u silnice viděla na billboardech Dominika, jak zve na zápasy. Takovýchto upoutávek by dle mého názoru mohlo být klidně mnohem víc, věřím, že by to i lidi nalákalo.

Přijde vám Slavia více „domácká“ než jiné kluby?
Nejsem si úplně jistá. Myslím, že je to všude podobné v tom, že záleží na tom fanouškovském jádru, kolem kterého se to pak kumuluje. Ve Slavii se tu sešli skvělí lidé jako Karlos například a já jim hrozně ráda pomáhám. Líbí se mi také, že i přes určité výměny názorů, které loni ve fanklubu proběhly, nám jde všem o to samé, a to aby Slavia dobře fungovala a brzy se zase vrátila, kam patří.

Autor Adam Kolář
Nepřehlédněte
OHLASY - MLÁDEŽ 28.3.2024

Ukázali jsme naši sílu, deset gólů je jen bonus, ví Polák

Pěti body (3+2) se výrazně podílel na první výhře juniorů v semifinále proti Šumperku. I díky Vojtěchu Polákovi slávisté vyhráli úvodní zápas v Edenu 10:2. „Jsem rád, že jsem to konečně protrhnul a ...

Číst více
ZÁPASY - MLÁDEŽ 28.3.2024

Junioři ovládli první semifinále, Šumperku nastříleli deset gólů

Slávističtí junioři odstartovali v Edenu semifinálovou sérii proti Šumperku jednoznačným vítězstvím 10:2, hattricky se blýskli Vojtěch Polák a Viktor Štípek. Druhý duel je na programu v pátek od ...

Číst více
A-TÝM 27.3.2024

Defenzivní pilíř David Kajínek zůstává ve Slavii!

Slavia se dohodla na nové smlouvě s Davidem Kajínkem. Pětatřicetiletý defenzivní obránce se chystá na svoji druhou sezonu v červenobílých barvách.

Číst více
MLÁDEŽ 26.3.2024

Juniorské semifinále startuje ve čtvrtek v Edenu!

Junioři se po čtvrtfinálovém vítězství nad Porubou přiblížili svému cíli, k vytouženému postupu do extraligy je ale nutné zvládnout ještě dva důležité kroky. V semifinále, které se hraje opět na tři ...

Číst více