Konečně se ukázala obrovská sílá týmu, radoval se Kubica

Čtyři zápasy v sešívaném dresu má za sebou stále čerstvá posila útočných řad Zdeněk Kubica. Do gólových statistik si zatím připsal dva body, svou poslední trefou parádně korunoval výhru nad Litoměřicemi 6:2. V poslední minutě utkání tváří v tvář brankáři Pavelkovi zachoval klid a po mazácké kličce puk úspěšně zavěsil.

V zápase s Litoměřicemi Slavia konečně plně bodovala, jak se vítězství rodilo?
Na výhru za tři body se čekalo dlouho a proti Litoměřicím se to povedlo. Sice jsme nejdříve prohrávali, ale našim obratem se nám povedlo ukázat, že ten tým má obrovskou sílu. Umíme výsledek otočit a dotáhnout do vítězného konce.

Co bylo v předchozích zápasech jiné? Ta síla chyběla?
V kabině jsme si to vyříkali. Prostě jsme všichni cítili, že ta výhra už musí přijít. Předtím jsme taky hráli naplno, ale chybělo tam štěstíčko. A to se s Litoměřicemi obrátilo.

Vstup do zápasu byl vlažnější, soupeř se tak mohl dostat hned to tlaku.
Neřekl bych, že bychom do zápasu vstoupili vlažně. Ten jejich gól byl pro nás nešťastný, dvakrát se to odrazilo. Potřetí už to šlo hráči přímo na hokejku a následně do prázdné brány. A už se prohrávalo.

Zdeněk Kubica nastoupil ve třetí formaci s Juríkem a Čermákem

Nenapadlo vás, když jste hned prohrávali, že cesta za výhrou bude těžká?
V takové situaci je to celé o hlavě. My si nemůžeme připouštět, že prohráváme, to by nás srazilo. A nám se povedlo na toto nemyslet.

Vaše pěkná trefa v samotném závěru už byla takovou ozdobnou tečkou vítězného duelu.
Tam to hlavně dobře udělal Ronald Knot s Miloslavem Čermákem. Rony mi dával dlouhou nahrávku, Milo mi ji sklepnul a já už jel jeden na jednoho.

V zápase byl velký počet vyloučených, poznamenalo ho to?
Každý zápas to poznamená, ale s tím se musíme umět srovnat a hrát dál.

Hra se i hodně přiostřila, přibylo vzájemných šarvátek.
Tak hráči Litoměřic se to snažili vyprovokovat, aby s tím nepříznivým vývojem něco udělali.

K vidění bylo pár pěstních soubojů, co vy a bitky?
Když na bitku dojde, tak se nebojím, ale jinak radši vždycky všechno ukecám než umlátím.

Vzpomenete si na vaši poslední bitku?
To bylo minulý rok v Plzni s Josefem Balejem. Vyloženě jsem asi neprohrál, ale nějakou tu ránu jsem dostal.

Do třetí třetiny jste vstupovali s výsledkem 4:1, přesto to nepřineslo pro hru uklidnění.
Jakmile jsme dostali gól na 4:2, tak to už bylo nebezpečné. To pak z každé střely může padnout kontaktní gól a na to si musíme dávat pozor. Ale zvládli jsme to.

Je dnešní výhra tím potřebný impulzem, aby se tým opět zvednul?
Myslím si, že ano. Teď už je potřeba rozjet se a brát výhry za tři body.