Milan Antoš: Byli jsme zakřiknutí

Velká očekávání provázela start semifinálové série obou pražských S. Souboj, který v médií získal přízvisko “Válka o Prahu“, v prvním utkání diváky v Edenu i u televizních obrazovek musel zklamat. Žádná lítá řež a hokejová paráda se nekonala. Nepovedený zápas to byl především ze strany Slavie a tak před brankou nebezpečnější Sparta zaslouženě vyhrála 2:0. V domácí kabině vládla po utkání chmurná nálada, mezi stěnami neburácela nová hymna V pekle sudy válej od skupiny Kabát, ale bylo ticho jak v kostele. Zklamání bylo možné vyčíst i z tváří a slov dvou zpovídaných aktérů – útočníka Milana Antoše a obránce Petra Kadlece.

Od semifinálové souboje Slavie se Spartou čekal asi jen snílek útočnou podívanou s kupou branek. Oba týmy spoléhají především na perfektně propracovanou obranu a své největší hvězdy – brankáře. Taktická a obranná bitva na úvod série tak slávistického beka Petra Kadlece rozhodně nepřekvapila. “Já myslím, že jsme to čekali, minulé playoff to bylo to samé. Oni čekali na nás, jestli uděláme chyby, z čehož jsme se možná poučili. Bylo to vyloženě o tom, kdo dá první gól a pak to zavře úplně.“ Co se týče slávistického plánu hry, hráči jej skoro do puntíku splnili. “Porážka nás mrzí, ale v podstatě až na nějaké detaily jsme splnili to co jsme chtěli hrát. Ale myslím si, že jsme byli dvě třetiny zbytečně zakřiknutí, nevytvořili si žádné šance a vlastně jen bránili,“ viděl hlavní rezervy ve výkonu Slavie Milan Antoš. Ve hře soupeře nic nového nenašel, takže nějaký moment překvapení ze strany Sparty zcela vyloučil. “Co oni hrají, s tím jsme počítali a ničím nás nepřekvapili. Já myslím, že to bylo vidět i na hře. Sparta měla dvě velké šance a pak v podstatě dala odražený gól, to se stává. Chybou bylo, že jsme podobný gól nedali taky,“ hledal příčinu porážky bojovník s osmnáctkou na drese. Loni doplatili slávisté v semifinále se Spartou na vlastní útočné choutky, kdy otevírali soupeři okna do své obrany a sparťané nabízené přečíslení využívali. Podle prvního duelu letošního repete se zdá, že se výběr Vladimíra Růžičky poučil a nehnal se bezhlavě do útoku. ”Určitě, obě dvě mužstva perfektně brání a opravdu záleží na detailech. My jsme prostě dneska ten jeden detail udělali špatně,“ rozebíral odehraných šedesát minut boje Milan Antoš. Bohužel pro Slavii, jednalo se o hodně závažný detail – góly.

Vítěznou branku vstřelili sparťané na začátku třetí třetiny z přesilové hry, zásluhou svého nejproduktivnějšího útoku vedeném Romanem Šimíčkem. Šťastným střelcem bylo levé křídlo Petr Havelka. Slavii alespoň na vyrovnání zbývalo ještě dost času, podle průběhu předchozích minut však hráči věděli, že otočit zápas bude hodně těžké. “Když je to dvě třetiny 0:0, tak to nevypadá, že by to mohlo skončit třeba pět jedna. Věděli jsme, že budou rozhodovat jeden-dva góly. Za stavu 0:1 nám určitě blesklo hlavou, že bychom měli začít hrát a trošku víc se cpát do brány a střílet na gólmana. Tenhle zápas se nám moc nepovedl s tím, že jsme ho prakticky neohrozili,“ správně pojmenoval hlavní důvod prohry Petr Kadlec. V ofenzivní aktivitě slávisté zklamali, Petr Bříza nemusel čelit mnoha nebezpečným střelám a v bráně se spíše nudil. To sparťané si počínali o něco aktivněji, Slavii držel ve hře sám osamocený voják v poli – miláček vršovických tribun, brankář Roman Málek. Proč se nedařilo Beránkovi a spol. soupeře zatlačit? Na to hledal Petr Kadlec odpověď jen ztěžka. ”Dobře bránili a my jsme si s tím chvílemi nevěděli rady. Možná jsme měli více napadat, ale za stavu 0:0 zase těžko se někam hnát, když víte, že jeden gól může rozhodnout.“ Na ledě byste sebevědomé borce v bílých dresech hledali jen marně, vypadalo to, že semifinále a navíc s pražským rivalem nepřineslo do sešívaných řad takové vyhecovaní, jaké se čekalo. Zvláště po mediální masáži během posledních dní. Nervozitu v tom útočník Milan Antoš nespatřoval. “Já si spíš myslím, že jsme nebyli buď správně nabuzení nebo se trošku projevila ta dlouhá pauza, dvanáct dní na nás bylo asi moc.“

Poslední soutěžní duel sehráli slávisté 10. března ve Vsetíně, po dni volna následovala jen každodenní porce tréninků, kterou okořenila společná návštěva celého mužstva bowlingové herny. Jenže na tohle se borci z Edenu určitě vymlouvat nemohou, sparťané na tom byli po hladkém vítězství nad Českými Budějovicemi úplně stejně. Zarážející byla spíše myšlenka o ne zrovna ideální nabuzenosti týmu, kterou Milan Antoš vyslovil. Proč slávistům chyběla ta správná šťáva ve hře? “Právě, to je co nás všechny překvapilo. Pak jsme o tom mluvili v kabině a shodli se na tom, že to nebyl zrovna ten pravý začátek série,“ přednesl hlas z celé kabiny útočník druhé slávistické řady. Dění na ledě podstatně korespondovalo i s atmosférou v hledišti – zimní stadion v Edenu se sice docela zaplnil, ale bouřlivá kulisa či snad vřící “kotel“ se nekonal. Podle loňské zkušenosti se zdá, že ani letos Prahu (zatím) hokejová horečka nezasáhla, i když dva městští rivalové spolu zápolí o postup do finále. Jakoby průběh utkání diváky spíše zmrazil.

V neděli se hraje druhý zápas, na nějaké zabývání se předchozího duelu čas rozhodně není a opět se bude začínat od nuly. Jeden prohraný zápas zas tak moc ještě neznamená, je nutno udělat do finále kroky čtyři. Fanoušci Slavie si jen můžou přát, aby to pro jejich barvy dopadlo lépe. I když obrázek hry se asi nezmění, což potvrdil i Petr Kadlec. “Začátek bude vypadat podobně, tam rozhodne jestli padne gól už v první třetině třeba v prvních pěti minutách, pak by se ta hra mohla otevřít. Mám ale pocit, že to bude vypadat jako v celém playoff. Vše vychází ze zabezpečené obrany, což jsme dnes my i Sparta vlastně předváděli. Jak je vidět, tak jeden gól na výhru stačí,“ naznačil “agent 007“ ze slávistické defenzivy, kudy se bude ubírat druhé semifinále. A nutno říci hodně důležité, v případě další výhry Sparty by bylo psychické rozložení sil jasně dané. Předbíhat však v souboji dvou vyrovnaných soků rozhodně nelze. Další mač začíná v neděli od 17:00.