Už zase v pekle sudy válej

Během čtyřiadvaceti hodin se změnil projev Slavie doslova k nepoznání. Po matném výkonu z prvního duelu ani památky, vršovický soubor si počínal v osobních soubojích důrazně tak jak je jeho dobrým zvykem a ve třetí třetině konečně také přidal nějaké branky. Slávisté se nakonec radovali z vítězství 2:0 a semifinálová série je vyrovnána. Do Edenu se vrátila dobrá nálada, což bylo poznat i na výpovědích hráčů. Roman Málek vychytal další nulu, obránce Jan Hejda kromě tvrdé hry přidal gólovou asistenci a spokojen byl i zkušený bek František Kučera.

Pro Františka Kučeru je letošní semifinále něčím zvláštním. Když v létě přestoupil do Slavie, tak způsobil hokejové veřejnosti velký šok. On, dlouholetý sparťan a dá se říct klubový symbol, se najednou ocitl v týmu pražského rivala. V playoff na sebe obě mužstva narazila, Kučera to však jako svůj souboj proti Spartě nebere. Nějaká prestiž jde stranou. “Nic jsem nevnímal a už se mě na to neptejte. Sezóna je pryč, hraji už skoro rok ve Slavii. Možná první zápasy v základní části byli z mé strany nervóznější, teď je už to ale playoff. Je to jen něco jiného v tom, že hrají semifinále dvě mužstva z jednoho města.“ Hodnocení nedělního utkání bylo veskrze pozitivní. “Dneska jsme hráli výborně a z naší strany to bylo typické playoff utkání,“ znělo z úst opory zadních slávistických řad. V čem byla změna oproti nevydařenému prvnímu zápasu? “To nasazení určitě včera nebylo takové, moc jsme chtěli, ale prostě to nešlo. Možná v tom byla ta delší přestávka, trošku i zodpovědnost – první zápas doma v semifinále, nikdo nechtěl udělat chybu. Dneska jsme se vyhecovali.“ Ale možná mohlo být všechno jinak, kdyby se Sparta ujala v 9. minutě zápasu vedení. Po střele Nedvěda už sparťané slavili gól, rozhodčí si vzali na pomoc video. Po dlouhém čekání nakonec rozhodli ve prospěch Slavie. Za stavu 0:1 by to asi bylo pro slávisty těžší. “Nedýchalo by se lehce, hráli bychom třeba 2:1, ale to tak v hokeji chodí a prostě rozhodčí rozhodli takhle.“ Kučera inkriminovaný moment podle svých slov pořádně neviděl. “Já jen viděl, že se horní síťka zachvěla, ale to možná bylo z toho, že nadskočila láhev, když ta střela šla do břevna. Bohužel to byla taková rána, že to bylo těžké rozhodnout i pro videorozhodčí.“ Oba zápasy měly podobný průběh – spíše obranné partie, po dvou třetinách bez gólů a rozhodnutí přinesl začátek posledního dějství. Dá se předpokládat, že podobně vyrovnané to bude i na Spartě. “V T-Mobile Aréně to může být jiné, je tam větší hřiště. Tady na tomhle menším hřišti a s tím, jak oba týmy ovládají obranu a mají výborné brankáře, tak tady u nás asi jiné výsledky nebudou,“ zavěštil si trochu František Kučera.

Tradiční oporou a spíše hvězdou Slavie byl v obou duelech brankář Roman Málek. Podle očekávání nepadalo moc branek, což bylo především psychickou zátěží na oba brankáře. “Byly to vyrovnané dva zápasy a záleželo komu tam ten první gól spadne. Když je to po dvou třetinách 0:0, tak jeden gól většinou rozhodne. Včera se přiklonilo štěstí ke Spartě, dneska k nám.“ Po prvním utkání mohl být zklamán, předvedl skvělý výkon a přesto jeho tým prohrál. Především proto, že jeho spoluhráči zklamali v útoku. Málek jim však nic nevyčítal. “Sparta je velice kvalitní mužstvo a je strašně těžké se proti ní prosadit,“ zastával se svých kolegů z pole. Druhý den už měl úsměv ve tváři, netěšila ho ani tak moc další nula do sbírky jako spíše důležité vítězství. “Chytá se hned líp, vyhráli jsme a je úplně jedno jakým výsledkem. Máme první bod a je to 1:1.“ V deváté minutě mu ale trošku zatrnulo. “Nemohl jsem to vidět, ale myslím že to bylo břevno, podle toho jak se to odrazilo. Rozhodčí mi řekl, že to břevno bylo, takže se tím dále nezabývám.“

V semifinále je vyrovnáno, v Edenu všichni dobře vědí o co jde. Nemusí je ani motivovat výrok Vladimíra Růžičky před začátkem sezóny: V Praze nechci skončit druhý. “Každý chceme jít do finále, chceme vyhrát. Celou sezónu se vlastně dřeme jen kvůli těmhle zápasům. Dvakrát jsme skončili v semifinále a pak to člověka strašně mrzí, že prostě ten krok neudělá, když už je tak daleko.“ Roman Málek má ze série, která je také jeho velkým soubojem s Petrem Břízou, zatím dobrý pocit. “Cítím se dobře, musím to zaklepat. Baví mě to a to je hlavní. Chci vyhrát a postoupit,“ touží po finále. V neděli ho potěšila i hudební reprodukce na stadionu – často zněla nová týmová hymna od skupiny Kabát V pekle sudy válej. “Všiml jsem si toho už při rozbruslení, bylo to velice dobré. Po zápase už nám to v šatně hrálo a doufám, že si to pustíme v téhle sérii ještě třikrát a pak budu spokojený,“ usmíval se Roman Málek. Stačil pochválit i diváky, v neděli byla konečně atmosféra hodná playoff. “Byla tady dobrá kulisa a jsem zvědavej, jaké to bude na Spartě.“ Do T-Mobile Arény odjedou slávisté dobře naladěni. “Bude to hodně těžké, je to tam velké. Bude záležet na tom, jak budeme hrát celé mužstvo. Jestli jako dneska, tak to bude dobré.“ Slávisté patřili spolu s Pardubicemi k nejlepším mužstvům venku, Roman Málek se během sezóny nechal slyšet, že Slavii možná více vyhovují zápasy na ledě soupeřů. “Já osobně radši hraji venku, ale Spartu do toho nepočítám. Radši bych hrál všechno tady. Uvidíme, Sparta nás teď má dvakrát doma, my se budeme snažit minimálně jednou vyhrát.“

Ve druhém utkání přibylo strkanic a z hlediště se zdálo dění na ledě dosti vyhecované. Ze strany hokejistů Slavie bylo vidět důrazné napadání a určitě šli po svém sokovi daleko více, byli agresivnější. “Ten první zápas po pauze jsme nebyli ještě tak rozehraný, i Sparta hrála už dneska trochu jinak. Přecejenom pauza dvanáct dní od Vsetína ke Spartě byla moc dlouhá,“ vysvětloval obránce Jan Hejda. Postupem času by mohlo ubývat sil, nedá se však předpokládat, že by v derby bylo čím dál tím míň osobních soubojů. “Bude to určitě i nadále vyhecované, teď se hraje o všechno. V těch zápasech jde každý do toho naplno. Je vidět, že i mezi Pardubicemi a Třincem to bude na dlouhou sérii a myslím si, že ani u nás to neskončí jentak.“ Důrazný bek se na ledě často potkával s bývalým spoluhráčem Viktorem Ujčíkem. “Já se snažím hrát do těla všem, že tam byl Viktor, to nerozhoduje. Určitě si dáváme větší pozor na tu jejich lajnu Viktora se Šimíčkem a Havelkou, protože proti Českým Budějovicím dali spoustu gólů a asi to je nejlepší útok Sparty.“

Kromě tvrdých soubojů zvládl Hejda podporovat i útok, stál také u zrodu první branky Slavie. Jeho střelu v přesilovce tečoval Michal Sup. “Na modré je hrozně málo času, hráči jdou po mě, tak se musí co nejdříve vystřelit. Já se snažím spíš střílet na tu teč a to se také povedlo,“ popisoval vůbec první slávistickou trefu do černého v semifinále. Bříza inkasoval až po necelých 102 minutách, nějakým komplexem se však svěřenci trenéra Růžičky nezabývali. “Určitě jsme na to nemysleli, včera jsme hráli húř dopředu. Dnes se nám dařilo hrát víc útočný hokej, bylo to vidět od začátku. Bříza je dobrý gólman, ale když ho tam někdo znervózní, tak také něco pustí.“ Série se stěhuje na Spartu, jak to vidí Jan Hejda dále? “Nálada je dobrá, já doufám, že si jsou sparťané vědomi toho, že venku hrajeme líp než doma. Určitě si věříme, aspoň já ano a myslím si, že celý mančaft chce vybojovat to finále,“ posílá vzkaz do Holešovic. Doufejme, že se fanoušci v derby mají ještě nač těšit…