Hokejový agent Petr Svoboda o něm prohlásil: „Viděl jsem super bruslaře, kterému nikdo v lize neujel. Chlapa se silnýma nohama, co se nebojí a řeže to hlava nehlava.“ Jeho oblíbeným číslem je 72, což je rok jeho narození. A teď Pavel Kolařík, oblíbenec slávistického publika, zastupuje Slavii v anketě Sympaťák WSM Ligy.

Anketa probíhá na facebookovém účtu Hokej.cz, skončí 28. ledna o půlnoci. Hlasovat můžete na tomto odkazu

Po zadání všech tří hlasů se zobrazí průběžné pořadí v anketě. Z technických důvodů nejde hlasovat z mobilu.

Nominováno bylo kromě Pavla Kolaříka dalších patnáct hráčů. Čtrnáct na základě voleb klubových redakcí, další dva dostali divokou kartu od serveru Hokej.cz a také od Mitchella Fillmana, jakožto předchozího vítěze. Fanoušci mají možnost podpořit hned tři hráče.

Čím by mohl u fanoušku zabodovat sešívaná legenda Pavel Kolařík? Sympaticky přiznal, že jeho největší neřestí je lenost, zamilované jídlo je steak a pivo. A jen málokdo nemá rád televizní seriál Okresní přebor a film Pelíšky – oblíbená díla slávistického srdcaře.

Jeho největším fanouškem je rodina. A oblíbená knížka? Slabikář. A co si pouští v autě cestou do Edenu? Populární Elány. Jsou dny, kdy si pustí „Čaba (dnes) neblázni“ a místo mezi mantinely zamíří na golf. Třeba se svým kamarádem Janem Novákem.

Kariéra Pavla Kolaříka, to je „americký sen“ po Česku

Červenobílá legenda má za sebou kariéru, která je inspirací pro mladé hokejisty. S hokejem začínal ve Vyškově, poté se usadil v Berouně. Odtud si ho občas jako nadějného mladíka vytáhlo do nejvyšší soutěže Kladno či slovenský Poprad. A pak to přišlo...

Do pražské Slavie si ho v roce 1996 vytáhl exberounský Jiří Kalous. „Ze začátků ve Slavii si asi nejvíce vybavuji moment, když jsem přišel do kabiny a byli tam kluci jako Růžička, Látal a další. Měl jsem k nim velký respekt,“ zavzpomínal Kolařík na první okamžiky v kabině Pražanů.

Po čtyřech sezónách od štace u Berounských medvědů byl poctivý defenzivní zadák draftován do NHL. S klubem Boston Bruins se domluvil na dvouleté spolupráci. „Pro mě bylo největším zážitkem setkání s Paulem Coffeym. I když to byla hvězda, choval se úplně normálně. Několikrát jsme spolu pokecali. V začátcích mi pomáhal,“ zavzpomínal na legendárního zadáka.

Po návratu z NHL zamířil „domů“ – plácl si opět se Slavií. Volba to byla rozhodně povedená. Hned v první sezóně se vyhrál v Edenu historicky první titul a slávistická dvaasedmdesátka byla důležitou částí mozaiky vítězného týmu.

Pohár z české extraligy a zkušenosti v dresu s medvědem na prsou (nikoli s tím berounským, ale s tím bostonským) otevřely říznému obránci dveře i do reprezentace. V roce 2003 si tak 183 centimetrů vysoký bek zahrál na mistrovství světa ve Finsku. „Je to mistrovství světa, nic víc už není. Jsou to krásné zážitky. Mám vzpomínky na celý život,“ netajil se důrazný zadák.

Od návratu z NHL je spojen s jediným klubem. Pro sešívané je cenný nejen pro vůdčí schopnosti, a to i ve věku, kdy jiní na kariéru již jen vzpomínají. Se Slavií vybojoval sedm extraligových medailí včetně dvou titulů. Po sestupu zůstal červenobílým barvám věrný i nadále.

„Chuť do hokeje mám pořád a zdraví také drží. Začátky sezony jsou sice krušné, všichni mají plno energie a jsou nalítaní, teď už to ale nějak uklohním,“ uzavřela sympaticky legenda Slavie, která touží na sklonku kariéry dovést sešívané zpět mezi elitu. Aktuálně má již více než tisícovkou startů v nejvyšší soutěži a devadesát devět kanadských bodů.