Dva zápasy, dva góly a jedna asistence k tomu. Marek Račuk zažívá v novém působišti snový start. Důrazný útočník po gólu v Karlových Varech v domácím klání s kladenskými Rytíři nejprve nahrál Nedvídkovi na vyrovnávací branku a v poslední minutě potom sám pečetil výhru Slavie do prázdné hostující klece. Přečtěte si, jak hodnotila posila ze Znojma po zápase svůj výkon.

Ve druhém zápase v červenobílém dresu jste zaznamenal už třetí kanadský bod. Jak se povedlo, že jste se v novém týmu tak rychle ujal?
Nevím. Dostávám hlavně hodně času na ledě. Jsem hodně vytěžovaný a to mi hodně pomohlo. Měl jsem v prvních zápasech i štěstí, že jsem byl ve správný čas na správném místě. Uvidíme, jak mi to půjde dál. Nejdůležitější ale je, že jsme Kladno porazili.

Jak se vám proti Rytířům hrálo?
Bylo to těžké. Sám jsem se na ledě necítil moc dobře. Měl jsem špatný pohyb, moc mi to nešlo. Začínat ve tři hodiny je pro mě nezvyk. Naposledy jsem takhle brzo hrál asi v juniorech, takže se na mě ten brzký začátek trochu podepsal. Hlavní je ale výsledek a nám se podařilo vyhrát.

Proti Kladnu jste po první třetině prohrávali, ale dokázali jste skóre během jedenácti sekund otočit. Jak jste tuhle chvilku vnímal vy?
Pro vývoj zápasu bylo ohromně důležité, že nám to tam takhle dvakrát za sebou padlo. Soupeř nehrál špatně, ale těmihle dvěma slepenými brankami jsme ho podle mě potopili. V první třetině byli hosté možná i lepší, ale jak jsme se dostali do vedení, tak se jim tolik nedařilo a my jsme si potom už vítězství ubojovali.

Co bylo jiné oproti minulému zápasu v Karlových Varech?
Měli jsme jiný přístup a celkově vypadala naše týmová hra jinak. Dokázali jsme se na ledě najít a dostávali jsme se do kombinací, i když jsme nakonec výhru museli ubojovat, ale i to se počítá.

Vy jste vstřelil do prázdné branky uklidňující poslední branku. Jak vypadal závěr utkání z vašeho pohledu? Byl jste nervózní?
Když se nám povedlo dát gól na 3:1, tak jsme se na střídačce uklidňovali a hned vzápětí jsme inkasovali. Máme v týmu ale zkušené kluky. Řekli jsme si, že se nic neděje. Pořád jsme drželi jednobrankové vedení, snažili jsme se pokračovat ve stejné hře a hodit to za hlavu. Nakonec to pro nás dopadlo dobře.

Šli po mně tři, tak jsem zavřel oči a padlo to tam

Přemýšlíte při soupeřově hře bez brankáře, že zkusíte přes celé hřiště trefit prázdnou branku, nebo se spíš snažíte posouvat puky do středního pásma a neriskovat zakázané uvolnění a vhazování ve vlastním pásmu?
Ve hře proti šesti bruslařům nejde o to, abychom dali gól, ale abychom ho nedostali. Musíme hlavně bránit a vyhazovat puky ven z pásma na jistotu. Já jsem vyvezl puk z naší třetiny, byli na mně nalepení tři hráči, tak jsem do toho plácl a padlo to tam. Vyjížděl jsem z pásma jako první hráč a neměl jsem moc, komu bych nahrál. Navíc jsem byl v tísni. Proto jsem zkusil branku trefit a nic nevymýšlel.

Jak jste vnímal kladenské fanoušky, kteří vaši branku také náležitě „oslavili“ a křičeli na vás?
Bylo to zajímavé. Dva roky zpátky jsem za Kladno hrál, byl jsem tam na výpomoc a vrátilo se mi to takhle. Nevím, jak to mám brát. (smích)

Vulgarity fanoušků se teď v médiích hodně řešily, mužstva za ně dostávají pokuty. Myslíte, že tohle k hokeji patří, a nebo je správně, že jsou týmy pokutovány?
Mně je jedno, co fanoušci v hledišti křičí. Nadávky si nijak neberu. Na tribuně je totiž každý trenér, ale kdyby měl jít na led a hrát, tak zmlkne. Proto je mi to jedno. Ať si každý křičí, co chce.

Příští utkání hrajete v Přerově. Jak se na něj těšíte a co očekáváte?
Těším se moc. V Přerově se mi hraje dobře. Jedeme si tam pro tři body. Snad se nám povede navázat na zápas s Kladnem.