Čtyři zápasy, čtyři góly. Nová posila do útoku se hokejové Slavii nadmíru vyplácí. Marek Račuk ve čtyřech zápasech nebodoval jen v tom předposledním na ledě Přerova a ve středu byl hlavním strůjcem vítězství nad Litoměřicemi, když vstřelil dva ze tří gólů domácího týmu.

Právě díky Račukovi a vychytané nule Dominika Frodla se nyní Slavia drží ve čtyřce nejlepších klubů WSM Ligy. „Věděli jsme, že jsou Litoměřice bod za námi a že mají hodně šikovných hráčů. Takže jsem pochopil, že tenhle zápas sranda nebude. Takový tým Litoměřice nikdy předtím neměly a dost mě překvapily, hrály fakt dobře. Ale podobně jako s Kladnem jsme chtěli získat tři body a to se nakonec povedlo,“ pochvaloval si Račuk.

Pětadvacetiletý útočník šel v hokejové kariéře ve šlépějích svého otce, ovšem na rozdíl od něj nehodlal hrát v obraně a chtěl hlavně střílet góly. To se mu v juniorských kategoriích dařilo, několikrát překonal hranici dvaceti branek. Ovšem mezi seniory je jeho dosavadním maximem 13 gólů v první lize za Kadaň v sezóně 2015/2016. A ve Slavii má téměř třetinu této porce vyřešenu už po čtyřech zápasech. „Zápas mi vyšel. Ale uvidíme, jak se mi povede dál,“ zůstává nad věcí.

Jeho střelecká potence každopádně těší trenéry, kteří jeho angažováním vylepšili produktivitu týmu. „Jsme rádi, že Marek Račuk dal dvě branky. Týmu vždycky pomůže, když má lídra, který střílí góly,“ řekl po utkání s Litoměřicemi asistent trenéra Jan Srdínko. A spokojený je pochopitelně i Račuk. „Vlastně jsme ani pořádně nemluvili o tom, co ode mě trenéři očekávají. Ale předpokládám, že mě brali proto, abych pomohl týmu v útoku a vyhrávali jsme,“ nedělá si z ničeho velkou hlavu.

WSM Liga mému hokeji vyhovuje víc

Jeho příchod do Slavie se udál zhruba před dvěma týdny, kdy jej ze svých služeb uvolnilo Znojmo hrající mezinárodní EBEL Ligu. Srovnání s druhou českou nejvyšší soutěží je podle něj složité. „Já bych to vůbec nesrovnával, to je úplně jiný hokej. Hodně se tam bruslí, je to tvrdší, ale zase se hraje skoro bez taktiky. Tady je to přece jen o něco taktičtější a tenhle styl hokeje mi vyhovuje víc.“

Slavii znal z předchozího působení ve WSM Lize, kde už oblékal dresy Kadaně, Chomutova, a Kladna. „Se Slavií to před pár lety dopadlo, jak to dopadlo – spadlo se a spousta kluků v týmu z ničeho nic skončila. To se prostě stává. Potkal jsem v Edenu pár kluků, s kterými jsem už hrál - Šagáta, Kadlece, Baráka... V kolektivu se cítím dobře, vůbec jsem neměl problém se začlenit. Teď je důležité udržet se co nejvíc nahoře, abychom měli dobrou výchozí pozici do play off.“

Myšlenky na případnou baráž o extraligu jsou sice ještě předčasné, nicméně Račuk už ji několikrát zažil s Chomutovem a to jak urputný boj o sestup, tak radost z postupu. A může srovnávat nebo poradit. „Je to jiná soutěž – hlavně o bojovnosti a štěstí. Baráž je hodně o psychice. V pozici padajícího týmu máte v hlavě že musíte, zatímco u prvoligových celků je to tak, že můžou. A to je strašný rozdíl. Ukázalo se to i v minulosti, třeba u příkladů Olomouce nebo Jihlavy,“ vysvětlil na závěr Marek Račuk.