Zanedlouho odstartuje v jižní části Korejského poloostrova největší sportovní svátek letošního roku. Na olympijské hry do Pchjongčchangu odcestuje také brankář Dominik Furch, jenž dlouhá léta hájil červenobílé barvy. Po příletu z Omsku, kde momentálně působí, si v bývalém působišti s chutí zatrénoval. Na stařičký stadion v Edenu se sedmadvacetiletý hráč vždycky rád vrací a výsledky milovaného klubu neustále po očku sleduje. Teď by rád napodobil třeba Josefa Beránka, který před lety z Nagana přivezl zlato. Zůstává ale skromný. „Chtěl bych medaili,“ přeje si.

Zhruba za čtrnáct dní začnou v jihokorejském Pchjongčchangu zimní olympijské hry. Jak se na svou první akci tohoto rázu těšíte?
Těším se hrozně moc. Je to velká sportovní událost. Oproti světovým šampionátům a dalším hokejovým akcím to pro nás bude zase něco jiného.

Pod pěti kruhy se představíte úplně poprvé. Co vám problesklo hlavou ve chvíli, kdy jste se dozvěděl, že vás trenéři zařadili do svého olympijského výběru?
Pro mě nominace znamenala splnění dětského snu. Protože když si vzpomenu na dětství, tak v době olympiády v Naganu jsem s hokejem zrovna začínal a sledoval naše zápasy. A teď si na této akci sám zahraju, což je pro mě neskutečné.

Vzpomenete si na moment, ve kterém jste se o nominaci dozvěděl? Naznačili vám členové realizačního týmu něco dopředu, nebo to pro vás byla „žhavá“ novinka?
Na oznámení nominace jsem se díval přes internet. Ale s trenérem jsme si volali den dopředu, jestli je u mě všechno v pořádku. Zároveň mi řekl, že na soupisce budu. Takže jsem to vlastně těsně dopředu věděl.

Letošní olympiáda bude hodně specifická. Po dvaceti letech na ní nemohou hrát hokejisté z NHL. Myslíte si, že se tím zvyšují šance českého týmu na dobrý výsledek?
Řekl bych, že turnaj bude celkově hodně vyrovaný. Týmů, které mohou vyhrát nebo si dojít pro medaile, je víc.

Na soupiskách je hodně hráčů z KHL, v níž působíte. Proti většině z nich hrajete. Může to pro vás být výhoda?
Protože jsem na kluky z Ruska zvyklý, tak také přibližně tuším, jak se na ledě chovají. Na druhé straně to budou úplně jiné zápasy, oni budou mít jiné spoluhráče, jiné úkoly…Ale v něčem jejich znalost samozřejmě může být výhodou.

Olympiáda v Koreji? Těším se na novou kulturu, říká Furch

Přijede vás do Koreje někdo podpořit? Manželka, rodina, kamarádi...?
Tuhle věc momentálně řešíme. Ale zjistili jsme, že s dopravou a ubytováním je to trošku složitější, takže uvidíme, jestli to vyjde.

S hokejem jste toho sice už procestoval hodně. Jak se těšíte do další zajímavé destinace, kterou Jižní Korea bezpochyby je?
Těším se, že budu moct poznat jinou kulturu. Sám jsem zvědavý, jak to tam bude vypadat. I když je jasné, že se budeme pohybovat především v olympijské vesnici a na sportovištích. Uvidíme, jak moc přijdeme do styku s „okolním“ světem.

Mezi Koreou a jejím severním sousedem panuje už dlouho velké politické napětí. Nebojíte se, že by se při olympiádě mohlo něco stát?
Člověk o těch problémech ví, tomu se nejde vyhnout. Ale já osobně strach nemám a myslím si, že to bude v pohodě.

Program před OH? Slavia i fasování olympijské kolekce

V období mezi začátkem pauzy v KHL a startem přípravy s národním týmem jste se rozhodl trénovat na Slavii. Jak k takové domluvě došlo?
S národním týmem začínáme v pondělí. Já jsem přiletěl v úterý a chtěl jsem si ještě zatrénovat. Proto jsem zavolal na Slavii, kde mi dovolili jít na led s áčkem. Jsem za to moc rád. Ta pauza pro mě nebude tak dlouhá.

Jaký je to pocit vrátit se do Edenu? Na místo, kde jste před odchodem do Ruska strávil v podstatě celou kariéru.
Vždycky když se sem vrátím, vracejí se mi vzpomínky. Prožil jsem tady pěkných pár let, takže je hodně na co vzpomínat.

V závěru čtvrtečního tréninku na ledě proběhla soutěž v nájezdech, kolem které bylo hodně legrace. Dá se říct, že se tu na reprezentační sraz i skvěle naladíte?
Určitě. Byla to sranda. Akorát jsem říkal, že to není moc fér, protože jsem dva dny nebyl na ledě. A je to hrozně znát. Měl jsem toho plné kecky. Ale jak už jsem říkal, jsem moc rád, že jsem tu příležitost si zatrénovat měl.

Furch působil ve Slavii odmalička a odchytal za ni v průběhu let řadu skvělých zápasů.

I když už jste nějaký ten pátek pryč, netajíte se tím, že je pro vás Slavia srdeční záležitostí. Snažíte se sledovat i její výsledky ve WSM lize?
Sem tam se podívám na tabulku a na výsledky. Nesleduju každý zápas, protože tam jsou i velké časové posuny. Tahle sezona je kvůli olympijské pauze navíc hodně našlapaná, takže se musím přiznat, že jsem měl co dělat, abych stačil sledovat i vlastní výsledky.

V uplynulých dnech jste nafasoval olympijskou kolekci české výpravy. Jak se vám nové vybavení líbí?
Kolekce je moc pěkná. Opravdu se povedla. Byl jsem taky hodně překvapený, že tam je hrozně moc věcí. To zavadlo, které jsme dostali, je obrovské a napěchované oblečením.

Vraťme se k samotné olympiádě. Jak vidíte své šance na to, že se objevíte v brance. Řešili jste vaši roli s trenéry dopředu, nebo se teprve uvidí?
Těžko říct, jak to bude. Zatím jsme se o tomhle tématu nebavili. Uvidíme, co nám trenéři řeknou v přípravě a jak se rozhodnou. Já budu rád za každou šanci a za každý zápas.

Ať už tajným nebo netajným přáním každého hráče je zisk zlaté medaile. S jakým výsledkem byste se domů vracel spokojený?
Určitě bych chtěl medaili. To by bylo něco krásného. Uvidíme, jak to dopadne.

Dominik Furch si před olympiádou zatrénoval s A-týmem Slavie v Edenu. 🔴⚪

A post shared by HC Slavia Praha (@hcslavia) on Jan 26, 2018 at 2:50am PST