Reparát zvládli červenobílí na výbornou. Ve druhém semifinálovém klání nechali na ledě českobudějovického Motoru všechno a nakonec urvali těsné vítězství 3:2. A výhra těší o to víc, že se série stěhuje do Prahy za nerozhodného stavu 1:1, a tak budou mít slávisté dobrou příležitost ujmout se vedení. „Všichni jsme až do poslední vteřiny věřili, že to uválčíme, a povedlo se,“ říkal po vítězném utkání veterán Pavel Kolařík.

Druhé semifinále odehráli Pražané mnohem lépe než to úvodní. Vědom si toho byl i veterán v červenobílém dresu Pavel Kolařík. „Ukázali jsme výborné nasazení. Takhle se hraje play-off. Hráli jsme úplně jinak než v prvním zápase. Měli jsme daleko lepší pohyb, bojovali jsme, chodili jsme do soubojů a je vidět, že to na ně platí,“ vypočítával hlavní příčiny sešívaného úspěchu.

Tvrdá hra u mantinelu k hokeji patří, snad to nebude nic vážného

V první dvacetiminutovce ale mělo velké nasazení červenobílých nepříjemný následek. Petr Tejral dostal u mantinelu naloženo od domácího Hřebejka a skončil na ledě v kaluži krve. Mladý slávista zůstal dlouho ležet a vypadalo to s ním zle. Nakonec byl odvezen na nosítkách a hosté se museli ve zbytku zápasu obejít bez něj.

„Tohle se v hokeji bohužel stává. Určitě v tom nebyla záludnost. Člověk prostě jde do souboje a někdy to dopadne takhle, to se nedá nic dělat. Ten souboj jsem sice neviděl, ale kluci říkali na střídačce, že šlo o čistý zákrok. Snad bude Tejroš v pořádku,“ litoval svého spoluhráče Kolařík.

Ještě v úvodním dějství navíc přišla pro Pražany další rána, když se dostali do téměř dvouminutového oslabení tří proti pěti, které nakonec Motor využil. „Bránit dvojnásobné oslabení je proti Budějovicím hodně těžké. Motor má hodně dobré hráče na přesilovky a ti nakonec dokázali tu dlouhou početní výhodu využít.“

Do druhé periody ovšem vlétli sešívaní jako znovuzrození a předvedli parádní obrat. „V šatně jsme se ještě trochu vyhecovali a řekli jsme si, že když budeme makat, tak to zvrátíme. Povzbuzovali jsme se, že musíme hrát naplno za jakéhokoliv stavu, protože ta série bude ještě dlouhá. Když budeme soupeře pořád dohrávat a brát jim síly, tak se to může projevit později,“ vysvětloval zkušený bek.

Na ledě musíme nechat všechno, ať už je výsledek jakýkoliv, velí Kolařík

„Nakonec se nám ta bojovnost vrátila v podobě vyrovnání, což nám hodně zvedlo sebevědomí. Uvědomili jsme si, že to prostě jde a zapnuli jsme ještě víc. S koncovkou se trápíme už delší dobu. Dáváme málo gólů a s Motorem jsme se ještě navíc moc nedostávali do šancí. Pak nám to tam ale konečně spadlo a myslím, že nás to hodně nakoplo,“ popisovala důležitost Krlišovy trefy sešívaná dvaasedmdesátka.

Závěrečných dvacet minut dalo však hostujícím borcům pořádně zabrat. Vždyť Českobudějovičtí vyslali na Frodlovu svatyni během třetí třetiny hned sedmnáct střel. Svému brankáři ovšem červenobílí notně pomáhali, když před ním obětavě padali do střel. „Vyplynulo to z našeho dnešního dobrého výkonu. Hráli jsme hodně obětavě, ale tak se prostě hraje play-off. Všichni jsme až do poslední vteřiny věřili, že to uválčíme, a povedlo se,“ říkal slávistický obránce spokojeně.

Do Edenu se tak Pražané vrací s jednou výhrou v zádech a mohou pomýšlet na to, že se do Budvar arény vrátí s mečbolem. A co je potřeba udělat pro to, aby se tak stalo a slávisté dva domácí duely zvládli? „Musíme navázat na dnešní výkon. Prostě musíme vědět, že jsme na ledě nechali všechno, ať už to potom dopadne, jak chce,“ uzavřel veterán Kolařík.