MOJE KARIÉRA: Pavel Kolařík – kluk, co nikde neposeděl

10.11.2017, Michal Toman

Slavia a Pavel Kolařík. Tyhle dva pojmy k sobě neodmyslitelně patří. Vždyť čerstvě pětačtyřicetiletý zkušený obránce letos načal svou dvacátou sezonu v pražském klubu, do něhož zavítal poprvé v roce 1996. Za svou bohatou kariéru toho zažil sešívaný matador hodně. Dvakrát zvedl nad hlavu pohár pro vítěze české extraligy, zahrál si NHL v dresu bostonských Bruins a v dresu českého národního týmu zapsal i start na světovém šampionátu. Jak na svou kariéru vzpomíná sama slávistická legenda? Pojďte se podívat sami a čtěte první díl seriálu MOJE KARIÉRA, který načíná právě Pavel Kolařík.

 
 

Seriál MOJE KARIÉRA

  • Pavel Kolařík
  • Zdeněk Doležal
  • Nestává se moc často, aby člověk zahlédl Pavla Kolaříka, jak se mračí. Čerstvě pětačtyřicetiletý obránce má věčně dobrou náladu a nezkazí žádnou legraci. A pozitivní přístup neztratil ani jako člen realizačního týmu slávistického mladšího dorostu. Když dorazil po tréninku na rozhovor, měl na sobě trenérskou větrovku a na tváři svůj obvyklý úsměv.

    Starý stadion, na kterém „Koláč“ začínal (na fotce), ve Vyškově už nestojí, staví se nový. (foto: zimnistadiony.cz)

    Zkušený bek už toho ve své hokejové kariéře zažil nespočet, a tak vzpomínkami jen hýří. Za více než čtyřicet let se toho kolem sešívané legendy událo hodně. Vezměme to ale popořádku.

    „S hokejem jsem začal asi jako většina dětí. Na zimák ve Vyškově nás s bráchou přivedl táta,“ vzpomíná na svoje první krůčky na ledě. „Oba nás to na ledě bavilo, hokej si nás hned získal a já věděl, že se tomuhle sportu chci věnovat dál.“

    „My jsme byli s bráchou vůbec hodně sportovní děti. Pořád jsme byli venku. Buď jsme si za barákem kopali s balónem, nebo jsme seděli na kole. Nebavilo nás být na jednom místě a kolo nám otevřelo svět, projezdili jsme ho na něm velký kus,“ vysvětluje s úsměvem zkušený bek.

    Tituly se Slavií, NHL a mistrovství světa

    Extraligový titul slavil Pavel Kolařík dvakrát, pokaždé v červenobílém dresu.

    Z Vyškova se nakonec vyšvihl Kolařík přes několik dalších angažmá v obránce berounských Medvědů, odkud v roce 1996 přestoupil do Slavie. A v ní s několika přestávkami působí až dodnes. I přes svou věrnost jednomu klubu ale zažil a stále zažívá zkušený zadák rozmanitou kariéru, o čemž svědčí i výčet jeho nejcennějších úspěchů.

    „Dva extraligové tituly se Slavií, NHL a mistrovství světa. Díky hokeji jsem toho zažil hodně, ale těchhle tří věcí si cením nejvíc,“ chlubí se svými největšími úspěchy. „Žádnou bych ale nevyzdvihoval nad ostatní, vážím si všech stejně. Všechno jsou to pro mě skvělé zážitky a zkušenosti,“ dodává.

    V dresu Bostonu nasbíral Kolařík za dvě sezony v zámoří 23 startů, bodově se ale v NHL neprosadil.

    Přesto se nakonec rozpovídal hlavně o své štaci za oceánem. NHL je snem pro každého hokejistu, a tak není divu, že je právě tohle téma v rozhovorech nejomílanější. „NHL pro mě byla výbornou zkušeností. Bylo super zahrát si v nejlepší hokejové lize na světě s nejlepšími hráči. Po hokejové stránce jsem v Americe podle mě hodně vyrostl.“

    Kolaříka si vybral v roce 2000 Boston v devátém kole draftu. Ze Slavie si tedy odskočil na dvě sezony za oceán, kde v prvním týmu Bruins nasbíral celkem 23 startů. Na farmě v AHL ale v bezmála stovce zápasů nasbíral osm branek a deset asistencí.

    Velký problém měl ale tehdy osmadvacetiletý obránce s jazykem. „Když jsem do Ameriky přiletěl, neuměl jsem pomalu ani slovo anglicky. Začátek pro mě byl hodně těžký, byl jsem celkem dřevo, ale spoluhráči do mě postupem času nějaká ta slovíčka dostali. Moje angličtina se zlepšila a život za oceánem jsem si nakonec docela užil.“

    Zranění se mi naštěstí vyhýbala

    Jako všechno má i kariéra Pavla Kolaříka kromě kladných stránek i ty záporné. Není jich ale moc. „Nejraději bych zapomněl na zranění. Dlouhodobější se mi ale naštěstí vyhýbala. Měl jsem jen zlomené kosti a vážnější zranění mě potkalo jen jedno, když jsem měl v háji meniskus. Jsem rád, že jsem měl štěstí a zdraví mi vydrželo,“ líčí slávistická stálice, zatímco kolem prochází jeho bývalý spoluhráč a nynější trenérský kolega Josef Beránek.

    1115
    Tolik soutěžních zápasů odehrál Pavel Kolařík v dresu Slavie a ještě nekončí!

    „Pane Kolaříku, jaké je to hrát v pětapadesáti? Vždyť jste starší než ten staďák tady,“ baví se Beránek a Kolařík se smíchem odpovídá, že se ho novináři už ani na nic jiného neptají. Logicky tak přichází právě ona zmíněná otázka na věk.

    „Po každé sezoně s někým řeším, kdy už plánuju skončit. Já ale nevím, kolik let ještě budu hrát. Zatím se na ledě ještě cítím dobře a myslím, že jsem týmu platný. Uvidíme, kdy pověsím brusle na hřebík, ale teď vám to neřeknu, nechte se překvapit,“ odvětí lišácky.

    Kariéra Pavla Kolaříka je specifická i tím, že je pevně spjatá se Slavií, v níž kromě dvou sezon v Americe působí už od svých čtyřiadvaceti let. „Byl jsem na Slavii vždycky spokojený. Neměl jsem nejmenší důvod měnit klub, i když to spousta hráčů dělá. Teď bych moc rád v Edenu svou kariéru i zakončil, což už nebude dlouho trvat,“ směje se.

    Trenérská práce mě naplňuje

    Golf patří mezi Kolaříkovy velké záliby.

    Ale i v hokejovém důchodu bude mít slávistická legenda co dělat. Už teď má totiž slibně nastartovanou trenérskou kariéru. „Trenérská práce je pro mě něco nového. U mladšího dorostu jsem asistentem druhým rokem, předtím jsem trénoval šestou a osmou třídu, ale pořád se učím,“ vypráví. „Baví mě předávat mladým klukům zkušenosti. Trénování mě naplňuje. Je taky zajímavé vidět hokej ze střídačky v roli kouče,“ dodává.

    A jak to dopadlo s bratrem, který zažil s ikonou Slavie svoje první hokejové krůčky? „Brácha u hokeje nevydržel tak dlouho jako já. V juniorce musel bohužel skončit kvůli problémům se zády. O hokeji se spolu ale pořád bavíme. Občas se na mě přijede i podívat, i když to není moc často, protože bydlí v Karlových Varech.“

    Pavel Kolařík zanechal a stále zanechává ve slávistické historii nesmazatelnou stopu. Jeho jméno si budou fanoušci Slavie pamatovat hodně dlouho a ani on na ně nezapomíná. „Chtěl bych našim fanouškům poděkovat, že nás chodí podporovat. Ze začátku sezony nám to moc nešlo, ale teď jsme se zvedli, tak na nás choďte dál. Snad se nám bude dál dařit a budeme vám dělat jen a jen radost!“ uzavírá rozhovor sešívaná legenda.

    Názory FB uživatelů

     

    Partneři
     


    © 2001-2017 HC Slavia Praha & eSports.cz, s.r.o. | RSS kanál

    Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno.
    Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www.hc-slavia.cz

    Hubnutí s fitness | Olympiáda dětí a mládeže