Za posledních pár měsíců toho hokejová Slavia zažila tolik, co jiné kluby nepotká za dlouhé roky. Sešívané mužstvo se kvůli finančním trablům takřka rozuteklo a v Edenu se muselo začít odznova. Nově sestavená parta se však dokázala semknout a znovu dělá červenobílým příznivcům radost. Ve Vršovicích zůstal i dvaadvacetiletý obránce Ronald Knot. A slávistickému odchovanci se za věrné služby dostalo velké pocty. Od začátku října totiž nastupuje do zápasů s kapitánským céčkem, za což je velice rád. Závěr roku hodnotí vcelku kladně a do nového chce se svým mužstvem vstoupit co nejlépe.

Rok 2016 je minulostí a na začátku toho nového se otevírá prostor pro bilancování. Jak byste uplynulé období z pohledu hokeje na Slavii zhodnotil?
Pokud mám hodnotit tuhle sezonu, určitě bych ji rozdělil do dvou částí. Na začátku ligy jsme tu byli v původním složení kádru, který se dal dohromady přes léto. Docela nám to šlapalo, nehráli jsme špatně. Samozřejmě, že jsme tam měli pár špatných výsledků, ale myslím si, že i hra, jakou jsme předváděli, byla slušná. Potom, co přišli noví kluci, jsme se toho chopili a na začátku se nám podařilo udělat spoustu bodů. I když to nikdo nečekal. Takže jsme se docela dostali do pohody a začalo nám to jít. Je jasné, že nemůžeme vyhrávat pořád, ale myslím si, že se snažíme si udržet nějaký standard a sbírat body, co nejvíc můžeme.

Co byste z herního pohledu vyzdvihl u nově složeného týmu, který po říjnových událostech vznikl doslova přes noc a postupně se různě měnil?
Přišla spousta nových kluků, takže hrát hokej na jeden dotek nešlo, protože jsme na sebe nebyli zvyklí. Proto jsme se snažili bojovat a hrát úplně jednoduchý hokej – vlastně v podstatě jen střílet a dávat góly. Docela nám to tam padalo a na ostatní týmy to platilo. Kdybych měl vyzdvihnout jednu věc, která nám opravdu jde, tak bych řekl asi prodloužení nebo nájezdy. Protože v těchhle fázích hry jsme posbírali hodně bodů. A právě body navíc za takové výhry pak mohou být znát. Za to, že v takových situacích často urveme bod navíc, jsem moc rád.

Jaká byla na začátku velkých změn atmosféra v kabině? A jak byste popsal náladu v sestavě áčka teď?
Atmosféra v kabině je super, i když byla dobrá i předtím. Ale chvilku to trvalo, než si to sedlo. Přicházeli noví hráči, staří odcházeli. Člověk nikdy nevěděl, jestli tady ten nebo ten bude nebo nebude. V posledních týdnech se to ustálilo, jsou tady stejní kluci a máme super partu. Všichni si dobře rozumíme a já jsem absolutně spokojený.

Céčko? Přišel jsem k němu jak slepý k houslím, směje se Knot

Z vás se před takřka třemi měsíci stal kapitán. Jak volba probíhala a co pro vás tato prestižní pozice znamená?
Abych řekl pravdu, přišel jsem ke kapitánskému céčku trochu jako slepý k houslím. Všichni starší nebo zkušenější hráči odtud odešli a moc nás tady nezbylo. Z těch starších jen Pavel Kolařík. A potom se vrátil Honza Novák. Moc kluků, kteří jsou ze Slavie nebo tady zažili minulé sezony, tu opravdu není. Proto to trenéři asi dali mně. Ale samozřejmě jsem za to byl rád, protože za určitá léta, která jsem tady strávil, je to pro mě, nechci říct zadostiučinění, ale spíš pocta, že ta volba padla rovnou na mě. Snažím se kluky motivovat, abychom to nezabalili a uhráli toho co nejvíc. Doufám, že se mi to zatím daří.

V prvním zápase sezony proti Motoru byl Knot ještě „řadovým“ obráncem, později se jeho pozice změnila, stejně jako celý kádr.

Jaký typ kapitána jste? Spíš pověstná klidná síla, nebo ten, kdo spoluhráče dokáže takzvaně seřvat na dvě doby?
Zažil jsem různé kapitány a sám vím, co mi třeba vadilo. Proto se pokouším i z vlastních zkušeností poučit. Ale snažím se být spíš klidnější, protože je tady spousta mladých kluků a právě z vlastní zkušenosti vím, že v tomhle věku nikdy nikomu nepomůže, když se na něj bude křičet. Protože nikdo, když něco udělá špatně, tak rozhodně ne naschvál. Proto se je snažím spíš povzbudit a myslím si, že jsou za tenhle přístup radši. Samozřejmě je někdy potřeba zvednout hlas, ale to je spíš výjimečné.

Všímáte si třeba i víc toho, jestli ze sebe vaši spoluhráči vydávají při zápase či tréninku maximum a nesnaží se něco třeba odfláknout?
Určitě si toho všímám víc, protože s tou pozicí to jde ruku v ruce.

Jak funguje spolupráce s matadory Novákem a Kolaříkem? Snaží se vám třeba nějak pomoct nebo poradit?
Já jsem strašně rád, že tady jsou a pomáhají mi. Oba si takovou pozicí prošli a mají ledacos odehráno, takže je v kabině mám po ruce. Na druhou stranu jsem rád, že i přesto, že jsou starší a zkušenější, mě jako kapitána respektují. Ale je víc kluků, kteří se mi snaží pomoct. Jak jsem říkal, je tu spousta mladých hráčů, takže zatím nebylo potřeba řešit nějaký větší konflikt. Všichni si sedli a není nutné na sebe zvedat hlas.

Kapitán si pochvaluje pohodu, tým toho chce uhrát co nejvíc

Nově sestavené mužstvo už spolu funguje nějaký ten pátek. Mohl byste prozradit pár NEJ ze slávistické kabiny? Kdo nejvíc udržuje pohodu vtípky, kdo je nenapravitelný bordelář…?
Největší vtipálek? To by asi byli všichni, protože v šatně panuje pohoda a každý se o ni nějakým způsobem vždycky zasadí. Největší bordelář je Kvéra (Jaromír Kverka – pozn. redakce). V kabině sedím vedle něj, takže jeho věci mám absolutně všude. Teď tady sice není kvůli zranění, ale nepořádek tady má, i když tu není. (směje se) A třeba největším módemanem je Honza Schleiss. Ten si na to hodně potrpí. On a jeho padesát párů bot…

V šatně podle vašich slov vládne pohoda, tým je na čtvrtém místě. Jaké jsou cíle pro zbytek sezony? Kvůli řadě faktorů určitě nejsou stejné jako v úvodu soutěže.
Je jasné, že cíle nejsou stejné jako na začátku sezony a ani nemohou být. Ale my nechceme hrát sezonu s tím, že si budeme říkat, že budeme rádi, když se zachráníme. Řekli jsme si, že toho zkusíme uhrát co nejvíc a podle toho, jak nám to půjde, uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Teď se nám relativně daří, takže chceme nasbírat co nejvíc bodů, abychom šli do play-off z co nejlepší pozice. Pak uvidíme, co se nám podaří uhrát ve vyřazovací části.