Statistiky jsou hezké, ale lepší je radost z vítězství

Na posunu Slavie skoro až ze dna tabulky, na kterém byla po šesti kolech, na současnou čtvrtou příčkou, má bezpochyby výrazný podíl její kapitán, Josef Beránek. Čtyřiatřicetiletý útočník je skutečným tahounem mužstva, jím vedený první slávistický útok na křídlech s Davidem Hruškou a Michalem Supem je hrozbou pro všechny soupeře. Okupují přední příčky v hodnocení +/- celé extraligy, vůdce celé lajny je zatím druhým nejproduktivnějším mužem soutěže za 22 bodů (9+13) ve 20 zápasech. Nebývalou herní i střeleckou pohodu dokumentoval Josef Beránek i proti Kladnu, když vstřelil první branku utkání. Během reprezentační pauzy možná překvapivě neoblékne dres národního týmu, ale bude si užívat pár dnů volna a pak nabírat síly do dalších bojů v extralize.

Kde jste našel vy sám i Slavia pohodu, od kdy se tak zhruba datuje? Úvod soutěže totiž nevyšel v Edenu asi nikomu…
“Myslím, že jsme na tom pracovali od začátku sezóny, akorát jsme neměli jak tu pohodu tak i trošku štěstí, které jsme potřebovali. Ale takovou tou prací a tím, že nás to nefrustrovalo, že jsme za tím šli pořád dál, tak jsme se do herní pohody dostali a teď se nám daří.“

Pomohlo i to, že se ustálila sestava a přestali se točit hráči, i třeba ve vaší formaci?
“Na začátku se to stává, obzvlášť když se nedaří, že se s tím musí něco udělat. Spíše jde o to, že hráči začali plnit ty své povinnosti, které na těch postech mají a to je někdy daleko více, než potom ty hráče vyměňovat.“

Byla na vás v úvodu patrná nějaká nervozita? Přecejen po šesti kolech měla Slavia na svém kontě jen dva body…
”Tak nervozita podle toho jak se to vezme. Vyplývala možná z toho, že jsme neudělali žádné body a čím víc jsme kolikrát chtěli, tak tím to bylo horší.”

Hodně se v té době mluvilo o případných výměnách, dokonce se spekulovalo i o vašem jméně. Jak to působilo na hráče v kabině?
“Tak já nevím, spekulací je za sezónu strašně moc a člověk může reagovat jen na to, co se stane a ne na to, co se spekuluje.“

Vaše řada s Davidem Hruškou a Michalem Supem hraje s obrovskou chutí, střílí góly jak na běžícím pásu. Pamatujete někdy takovou pohodu ve společném útoku?
“Podle mě to bylo tak i loni či předloni. Prostě někdy mají hráči takový štěstí, že se jim povede dávat nějaké góly. Přirovnal bych to hodně, když tady loni hrál Radek Duda. Třeba on vzal na sebe strašně hodně práce a letos to bere zas David. Je to tak všeobecně.“

Sledujete alespoň po očku statistiky? Před dnešním zápasem s Kladnem jste kompletně celý útok všichni obsadili první tři místa v hodnocení +/- účasti na ledě při vstřelených gólech. To vás musí určitě těšit, že?
“Ono to člověka těší v tom daném zápase, když je u těch gólů, které tam padnou. Statistiky jsou hezké, ale taková ta radost z vítězství a podílení se na vítězství je lepší.“

Je to asi poprvé ve Slavii, co jste takhle vy osobně na samé špičce kanadského bodování celé extraligy. Čemu to přisuzujete? Předtím se vám také herně dařilo, ale střelecky to přitom nebylo úplně ono?
“Je to o štěstí. Já nejsem zvyklý pohybovat se tak nahoře, ale je to určitě příjemné. Ale na druhou stranu je důležité, když to jde tomu mančaftu. Kolikrát když se daří týmu, tak se prostě daří i těm jednotlivcům a z toho všeho to vyplývá.“

Teď čeká český národní tým další turnaj Euro Hockey Tour, finský Karjala Cup. Vy možná trošku překvapivě v nominaci chybíte. Máte nějakou dohodu s trenérem Slavomírem Lenerem?
“Myslím si, že už jsem to říkal vloni. Je dobře, když ti starší hráči mají tak dvě – tři akce maximálně, protože ta liga je dnes náročná. Hraje se neustále třikrát týdně, měli jsme tam odložený zápas s Litvínovem. Není to pak žádná sranda vložit do toho další tři zápasy za nároďák.

Takže tedy tu přestávku jenom vítáte?
“My máme tady na Slavii pár dní volna, takže se člověk těší, až si to užije. To léto bylo hodně nabité a potom začala sezóna turnajem v Pardubicích, od té doby jsou hráči v neustálé permanenci.“

Co může přestávka s rozjetou Slavií udělat? Od 7.kola, kdy jste vyhráli na Kladně, přišla během čtrnácti zápasů jen jediná porážka v Třinci.
“Někdy je to asi takové, že když se ten mančaft rozeběhne, tak chce běžet dokavaď se mu daří. Ale uvidíme, jak jsme říkal, každý toho má dost. Přestávky jsou dobré především pro ty týmy, kterým se nedaří a na druhou stránku pro ty ostatní, aby nabrali další síly a v pohodě si zatrénovali.

A natrénovali např. přesilovky? Dneska proti Kladnu jste při vlastní přesilovce inkasovali dva rychlé góly za sebou. Jak se to vůbec může stát?
“Možné to je, ani sami nevíme jak rychle se to stalo. Je vidět, že dneska jsou ty mančafty všechny silné a stačí trošku zaváhat, a hned se to vymstí. Na druhou stranu bych chtěl ale dát kredit našemu týmu, protože taková věc ho může zlomit. Chvíli se to na nás asi projevilo, ale hned jsme se zas zvedli, začali bojovat a dotáhli zápas do konce, kam jsme chtěli.“

Ten závěr byl hodně emotivní a vyhecovaný, byl to důsledek toho, co se dělo během celého zápasu a pak už k podobné situaci prostě muselo dojít?
“To je takové, no. My se nesmíme vyjadřovat k rozhodčím, ono to souvisí se vším.“

A co říct na adresu Kladna?
“To je všechno dohromady, nejde hodnotit jen jednu věc.“

Na závěr ještě menší odbočka, kabinu dneska navštívili vaši bývalí spoluhráči Radek Duda s Honzou Hejdou. Co jste tak probírali?
“Bylo to rychlé, my je uvidíme ještě než odjedou, řeknou nám určitě nějaké své zážitky. Je to dobře, když ti kluci vlastně neustále patří do toho mančaftu a je to takové oživení pro lidi, když se tady objeví. Hlavně ať se jim v tom Rusku daří a teď i v nároďáku, a aby hráli hokej, který se představují.“

Podobné přání můžeme jistě vyslovit i všem slávistickým hokejistům, včetně jejich kapitána. Takže hodně štěstí, ať se daří.