Permanentky Dárkové poukazy Informace o vstupenkách Vstupenky online
ROZHOVORY
21. ledna 2004

Hokej jsou dnes gladiátorské hry, říká legendární Miloslav Milostný

V letech 1960 až 1963 hrával za Slavii, nejvíce nastupoval v prvním útoku a jako kapitán. Ve své době patřil k nejlepším slávistickým střelcům a nahrávačům. S nadsázkou by se o něm dalo říct, že byl takovým Josefem Beránkem začátku šedesátých let.

Nejčastěji hrával s devítkou a nebo patnáctkou na zádech a na postu středního útočníka. A ještě jedno má tento hokejista, jenž bezesporu patří do slávistické hokejové síně slávy, se Slavií dodnes společného. Vymyslel totiž před lety dodnes používaný slávistický symbol - puk s hokejkou.

Dámy a pánové, Ing. Miloslav Milostný.



Miloslav Milostný přišel do Slavie jako třicetiletý útočník na začátku šedesátých let. Slavii v té době trénoval Jan Hanzl a Luděk Brábník. Tehdy samozřejmě Eden ještě nestál a tak Slavia nejen trénovala, ale i hrála svá utkání na Štvanici. "Štvanice byla vlastně tehdy jediný zimní stadion v Praze," vzpomíná Miloslav Milostný, "pak se, tuším snad v roce 1962, otevírala Sportovní hala na výstavišti, na Štvanici jsme ale dál trénovali a měli tam i šatny."

Do Slavie přišel Miloslav Milostný z Tatry Kolín, ze Slavie pak v roce 1963, tedy v roce, v němž se mimochodem narodil současný trenér a generální manažer Slavie Vladimír Růžička, zamířil do Konstruktivy Praha, kde svoji hráčskou kariéru ukončil.

Kolik vám bylo, když jste přišel do Slavie?
Jsem jedenatřicátý ročník, takže do Slavie jsem přišel ve třiceti. Ač to bylo takzvaně na stará kolena, tak jsme nehráli vůbec špatně.

Slavia tehdy ještě hrála druhou ligu, pamatujete si nějaký zážitek z té doby?
Jeden zážitek si pamatuji. Šlo o nějaký důležitý zápas, mám takový pocit, že to bylo s Litvínovem, a jestli si dobře pamatuji, tak to bylo těsně před koncem zápasu za stavu dva dva. Najednou před brankou soupeře vznikla taková skrumáž a puk ležel zhruba dvacet centimetrů před brankovou čárou, podotýkám, že před prakticky prázdnou bránou. My jsme řvali, že byl gól, oni zase, že nebyl. Nakonec se zjistilo, že vůbec nebylo pískáno, takže kdyby někdo z nás ten puk prostě strčil do branky, tak jsme to utkání vyhráli. Potom si také pamatuji na zápas s Tatrou Smíchov. To byl také velice důležitý zápas, který jsme vyhráli dva jedna. Ale při tom zápase jsem si utrhnul sval ve stehně. Doktor mi to sice zafačoval a celé to stáhnul tak, že jsem ten zápas ještě dohrál, ale pak jsem šel hned na operaci.

Hrál jste v útoku nebo v obraně?
Hrál jsem středního útočníka, převážně v první pětce a byl jsem i kapitánem.

Jak porovnáváte ty doby, kdy jste hrál aktivně hokej, s dnešním hokejem?
Tenkrát ten hokej byl hezčí, protože se více hrálo kombinačně, nebylo to tak tělo na tělo. Bylo to jiné už jenom tím, že i to vybavení bylo tenkrát jiné, než je dnes. Takže podle toho ta hra také vypadala. Myslím si, že je dost ke škodě věci, že dnes se to velice zrychlilo, stávají se z toho takové gladiátorské hry. To je, myslím si, škoda. Taková ta vyložená krása se z toho hokeje vytrácí.

Jste pravidelným návštěvníkem hokejových klání na stadionu v Edenu?
Bohužel sem chodím jenom občas.

Co byste, když tak sledujete extraligová utkání, hráčům vytknul?
Mám takový pocit, že slávisté trošku, ale ne všichni, někdy nezvládají svoji roli v maximální rychlosti, alespoň já si toho tak nějak všímám. Myslím si, že se to pak projevuje v řadě individuálních chyb. Například obránci, kteří nahrávají útočníkům, tak zásadně nahrávají přes nohy protihráče, což je hra na náhodu. To si myslím, že je určitá chyba, že někteří hráči se snaží hrát v maximální rychlosti, ale bohužel to nezvládají.

Hrajete ještě někdy hokej, nebo si alespoň někdy zajdete zabruslit?
Teď už ne, já bych se i bál, vždyť je mi už dvaasedmdesát! Ale ještě před pár lety jsem to někdy zkoušel. Já mám v Hrusicích u Prahy chatu, takže jsem tam v zimě na rybníku "školil" mladé kluky.

Váš největší úspěch? Za Slavii jste určitě dal během těch tří sezon řadu gólů…
To určitě, gólů tehdy padalo hodně. Ale největší úspěch? Těžko říct. Když jsem ještě hrál v Kolíně, tak jsme hráli na špici druhé ligy. Tehdy jsme hráli opravdu dobře. Jinak já pocházím z Okříšek u Třebíče a například v roce 1956 jsme se po linii Sokola stali mistry republiky. A pak jsme se také jako dorostenci v roce 1947 dostali až do finále v Praze. Tehdy, při mistrovství světa, které se hrálo tady v Praze, se konala veliká vyřazovací celostátní soutěž dorostu a Okříšky tehdy skončily na třetím místě a já jsem v tom mužstvu byl tenkrát nejmladším hráčem. Tehdy mně bylo něco přes patnáct. Jinak si ještě pamatuji, že v Kolíně se mnou hrál jakýsi Byšický, který tehdy dal za sezonu asi 36 branek, z toho dvaatřicet z mých přihrávek.

Takže určitě si vás tehdy lidi pamatovali, nebo se mýlím?
Jednou, v polovině sedmdesátých let, jsem tankoval benzin ve Vršovicích na Ruské a přišel tam za mnou jeden pán a povídá: "Já vás musím odněkud znát? Že vy jste Milostný?" Jo, povídám, to jsem. A on povídá: Tak, pane, na vás jsem se chodil dívat." To jsou takové připomínky toho, že jsem asi úplně nazapadl a byl na tom ledě vidět. Jinak v době, kdy jsem hrál za Slavii, tak za nás chytal Jiří Holeček. Tenkrát jsem dokonce namaloval takové tablo tehdejších hráčů a Holečka, to si dobře pamatuji, jsem nakreslil v té bráně, protože on byl tak štíhlý, že to vypadalo, jako když stojí ve fotbalové bráně. Jirka Holeček, to už byl tenkrát veliký talent. Také jsem hrával s Béďou Brunclíkem, který potom hrál hodně v Košicích, to byl poctivý hráč.

Máte pokračovatele, potomky, kteří by také hráli hokej?
Mám dva syny, ale ani jeden z nich hokej nehraje. Jinak jsme čtyři bráchové a jako malí jsme všichni hráli hokej. Jeden z nás, Jiří, hrál dlouho ligu za Třebíč. Ostatní bráchové také hráli hokej, ale já jsem z nich byl asi nejznámější. A potomci bráchů? Ti sice hokej hrají, ale jen nižší soutěže. Z vrcholového hokeje jméno Milostný s mým odchodem zmizelo.

Autor Michael Mareš
Nepřehlédněte
A-TÝM 27.3.2024

Defenzivní pilíř David Kajínek zůstává ve Slavii!

Slavia se dohodla na nové smlouvě s Davidem Kajínkem. Pětatřicetiletý defenzivní obránce se chystá na svoji druhou sezonu v červenobílých barvách.

Číst více
OHLASY - MLÁDEŽ 28.3.2024

Volno navíc je naše výhoda, pochvaluje si před semifinále Vosmík

V poslední minutě třetího čtvrtfinále svým gólem využil přesilovku, čímž poslal juniory do čtvrtfinále. Útočník Adam Vosmík tak výraznou měrou přispěl k tomu, že slávisté Porubu vyřadili v ...

Číst více
MLÁDEŽ 26.3.2024

Juniorské semifinále startuje ve čtvrtek v Edenu!

Junioři se po čtvrtfinálovém vítězství nad Porubou přiblížili svému cíli, k vytouženému postupu do extraligy je ale nutné zvládnout ještě dva důležité kroky. V semifinále, které se hraje opět na tři ...

Číst více
ROZHOVORY 26.3.2024

Když se nedařilo, fanoušci nás podrželi, oceňuje kapitán Knotek

Podobně jako celý tým i kapitán Slavie Tomáš Knotek zažil turbulentní sezónu. Do přípravy se sice zapojil až na konci, na začátku ročníku ale byl mezi nejlepšími střelci ligy. „Takovou zkušenost jsem ...

Číst více