Kromě první minuty jsme to zvládli

Spokojeni s dobře odvedenou prací opouštěli slávisté holešovickou arénu po prvním semifinále se Spartou. Sladkou odměnou jim bylo první vítězství v sérii. Oba rivalové začali zostra, na gól ze 23.vteřiny našel za další dvě minuty rychlou odpověď Hruška. Pak už úřadovali oba gólmani, ale zatímco skvělý Franěk už žádný gól nepustil, Břízu nejprve překonal vlastní spoluhráč a poté mu úřadující mistři poslali ještě dvě krásné “navštívenky“. Vstup do prestižní bitvy o vládce Prahy vyšel Slavii skvěle. “Když si budou dál dávat vlastňáky, tak se zlobit nebudeme,“ usmíval se autor kuriózní a vítězné branky Aleš Krátoška, ale nezapomněl dodat: “Udělali jsme první krůček, ale zítra se zas hraje od nuly a musíme vyhrát čtyřikrát.“

Šokem začal první duel ostře sledovaného semifinále mezi pražskými rivaly Spartou a Slavíí. Domácí hned z první nebezpečné akce vstřelili gól, když bezmocného Fraňka překonal už po 23 vteřinách útočník Petr Ton. “Určitě takové rychlé góly jsou na nic, ale bohužel se stalo, je to hokej. Vyrovnání nám pak hodně pomohlo,“ hodnotil vstup svého týmu do utkání Aleš Krátoška. Kolega z branky se to snažil brát s humorem. “Nebyla ve mně malá dušička, já jsem na to specialista, dostávat góly v první minutě,“ narážel Petr Franěk na situaci z pátého čtvrtfinálového zápasu ve Znojmě, kde ho překvapil už po devíti vteřinách dalekonosnou střelou obránce Soudek. Před výbornou návštěvou v T-Mobile aréně se však hned za pár chvil po efektní kombinaci celého útoku trefil David Hruška a to bylo pro Slavii pro další vývoj zápasu jedině pozitivní. Přežila v první třetině několik “kolotočů“ svého soupeře, ve druhém dějství pak byla aktivita na jejích hokejkách a po druhé přestávce třikrát udeřila. Výborný výkon všech řad přinesl Slavii na konto první výhru v sérii. Ke svým tradičním zbraním – důrazu a bojovnosti, přidala i hokejový um a Spartu často přehrávala. “Udělali jsme první krok k tomu, abychom postoupili a to je v tuto chvíli asi nejdůležitější,“ radoval se Aleš Krátoška.

Aleš Krátoška: Říkal jsem si, že už to tam musím nějak prorvat

Devětadvacetiletý forvard měl loni při spanilé jízdě Slavie za mistrovským titulem skvělou fazónu, ve finále ho zastavilo až zranění. Letos byl jeho příspěvek ve čtvrtfinále proti Znojemským Orlů o hodně chudší a jakoby se čekalo na jeho procitnutí. Patří mu role centra až čtvrtého útoku, na led se tak moc nedostane. Na jeden zápas s Orly se dokonce posadil jen na střídačku. Kritika nesmírného bojovníka vybudila a jeho chvíle přišla proti Spartě. Ve 45.minutě se “přimotal“ ke kuriózní situaci, která znamenala druhý gól v síti Petra Břízy.

Jak jste viděl váš, nakonec vítězný, gól na 2:1?
Tam mi to pěkně nechával Tomba, já jsem si říkal, že to tam musím už nějakým způsobem prorvat. Jsem rád, že to tam spadlo, i když to štěstí bylo hodně při mně, ale takové góly se dávají a jsou hodně důležité.

Jednalo se vlastně o čistokrevný vlastenec, odraženou střelu do sítě dopravil Bartečko. Stihl jste mu poděkovat?
Já jsem byl hlavně rád, že to tam padlo. Jestli to dám já nebo někdo jiný, to je úplně jedno, hlavně že jsme to zvládli. A když si budou dál dávat vlastňáky, tak se zlobit nebudeme (úsměv).

Před začátkem série se všude psalo, jak bude hokej oba soupeře hodně bolet. Možná překvapivě se odehrál zápas co se týče emocí a potyček docela v klidu?
Já bych řekl, že i únava už hraje trochu roli, ale jinak v tom prvním zápas je to vždycky takové oťukávání, co z toho vyjde, uvidíme dál.

Takže v dalším utkání přitvrdíte?
Já říkám, že uvidíme co bude dál (úsměv).

Úvod a vůbec první třetina přinesla útočný hokej, přitom se spíše dala očekávat opatrná hra zezada. Po rychlých dvou gólech to vypadalo, že přišlo zklidnění…
Podle mě jsme měli v průběhu zápasu více šancí a to utkání zvládli od začátku až do konce, kromě té první minuty.

Může dnešní zápas a první gól v play-off pro vás přinést změnu k lepšímu? Zatím jste se spíš na ledě hledal…
Uvidíme, nevím jestli to bude startovací gól, ale dneska se mi od začátku play-off hrálo asi nejlíp. Taková ta pohoda je větší, ale nerad bych to zakřiknul.

K vítězství přivedl Slavii i týmový výkon, kdy zahrály všechny řady a i o góly se podělilo více formací, což byl třeba rozdíl od Sparty, které zahrál snad jen první útok kolem Tona. Byl to hlavní rozdíl v dnešním utkání?
Uričtě je lepší, když je to rozvrhnutý na všechny pětky. Říkám, bude to ještě dlouhá série a bude stát hodně sil.

Po prvním zápase vás trenéři mohli jen pochválit, ale asi nehrozí, že byste byli psychicky výrazněji nahoře než Sparta?
To určitě ne, zítra se začíná zas od nuly. Jistě, udělali jsme první krůček, ale musíme vyhrát čtyřikrát, takže proto si myslím, že to není vůbec jasné, to v žádném případě.

Vzpomenete si občas na loňskou semifinálovou sérii, kdy se radovala po šesti zápasech Slavia?
Je to trošku jiné, loni jsme začínali doma a prohráli jsme první zápas. Já věřím, že to pro nás dopadne zase dobře.

Petr Franěk: Když budeme takhle hrát dál, máme velkou šanci postoupit

Velkou oporu měla Slavia v prvním semifinále na ledě T-Mobile arény ve svém brankáři. Inkasoval sice hned z první střely, ale další šance sparťanů s jistotou zastavil. Po šedesáti minutách boje se pak zaslouženě dočkal poklepání od všech spoluhráčů, Slavii přivedl k prvnímu vítězství v sérii. "Já nebudu hodnotit svůj výkon, ale můžu zhodnotit výkon týmu a ten dnes sehrál supr zápas."

Po takovém zápase asi může vládnout naprostá spokojenost…
Samozřejmě, jeli jsme na Spartu s tím, že tady chceme vyhrát aspoň jeden zápas, což se nám povedlo hned na první pokus. Nesmíme se ale uspokojit, musíme hrát furt stejně a zkusit vyhrát i ten druhý.

Od celé semifinálové série se čeká tuhá bitva, dnes to byl překvapivě docela klidný zápas. V čem to bylo?
Nevím, jestli to bylo třeba tím, že hned na začátku padl gól a my jsme to hned vyrovnali. Ty týmy se možná trošku víc zatáhly do obrany, aby z toho nebyla nějaké přestřelka. Dneska mi to možná ani nepřipadalo jako zápas play-off.

Po rychlých dvou brankách dlouho na ukazateli svítil stav 1:1. Nepřibývala při vědomí, že teď může rozhodnout jediný gól, nervozita na obou stranách?
Já bych ani neřekl, byly tam nějaké šance jak na naší tak na jejich straně. Jsem jenom rád, že jsme my první dali ten gól a Sparta musela začít útočit. My jsme toho využili, dali z brejku třetí gól a to už bylo po zápase.

Vzpomenete si na nějakou těžší chvilku v zápase? Byla jí třeba 27.minuta, kdy se před vámi ocitl osamocený Viktor Ujčík a dvakrát dorážel?
Nemyslím, že by tam byla nějaká krizová chvíle. Viktor ten puk nezvednul, ani pak na podruhé, a to bylo štěstí. Kdyby se mu to povedlo, tak to byl asi gól.

Trošku kuriózní gól na 2:1 na začátku třetí třetiny byl nejspíše rozhodujícím momentem zápasu. Věřil jste už za tohoto stavu, že to dotáhnete do vítězného konce?
Ano, protože já věřím, že vyhrajeme celou sérii. Sparta je favorit, protože byla v tabulce výš než my, a musí hrát. Když bude prohrávat, tak by to nemusela psychicky unést. Ale nechci je nějak dávat dolů, mají vynikající tým a vést 1:0 na zápasy zatím neznamená nic.

Snažili jste si třeba vzít ponaučení z prvního čtvrtfinále mezi Spartou a Vítkovicemi, které sparťanům moc herně nevyšlo, ale přesto ho vyhráli?
Je to tak, oni nemusí celý zápas hrát nic a pak najednou dají za minutu dva góly a může to být tři tři. My jsme chtěli až do konce hrát stejnou hru a prostě vyhrát.

Jak jste byl spokojen se hrou parťáků z týmu v poli před sebou?
Kluci hráli dobře dozadu, myslím si, že Sparta ani neměla moc vyložených šancí a prostě hráli super. Když budeme takhle hrát dál, budeme střílet a dávat góly, tak máme velkou šanci postoupit.

Od druhé třetiny jste už ani nebyl příliš vytížený a moc střel na vás nešlo…
Já jsem byl úplně studený (úsměv), moc střel nebylo. Říkám, obrany se stáhly dozadu a myslím si, že jsme pak Spartu přehráli i přestříleli, ale zase to bylo o to nepříjemnější, že Sparta měla ojedinělé šance a z toho mohl padnout nějaký gól. A museli bychom hrát my dopředu a bylo by to o něčem jiném.