Odhodlání vyhrát nám ve finále nechybělo

P r a h a - V první chvíli asi velké zklamání, ale pak spokojenost. Tak by se daly popsat pocity všech kolem slávistického hokeje po právě skončené sezóně. Loňský mistr skončil jediný stupínek od vysněné obhajoby titulu. Rok panování Slavie na extraligovém trůně je minulostí. O fantastickém obratu v semifinále se Spartou nebo finále v Sazka Aréně mluví v našem rozhovoru Milan Antoš. "Byly to pro nás také moc fajn pocity, ale je pravdou, že na pohár nás letos nenapsali," vzpomíná zkušený útočník a slávista-srdcař na play-off.

Jaká nálada zavládla bezprostředně po posledním finále v kabině? Skončit jeden krok od vrcholu znamená asi vždy zklamání…
Byli jsme zklamaní, ale nic mimořádného se v šatně po zápase nedělo. Růža nám poděkoval a jeli jsme domů.

Proběhla pak nějaká rozlučka se sezónou? Asi nebyla tak bouřlivá jako loni…
Rozlučka byla jen taková malá, protože všichni už toho měli dost a těšili se na volno.

Odehráli jste kolem 80 zápasů, což je pořádná ”nálož”. Byla už hodně cítit únava, ať už po fyzické i psychické stránce?
Po psychické stránce bylo těžké první kolo se Znojmem, se Spartou to bylo hodně náročné celkově. Ale určitě bychom zvládli odehrát i další zápasy.

Kam se chystáte na dovolenou? A bude to aktivní nebo pasivní odpočinek?
Moc se těším každoročně do Dolního Dvora v Krkonoších, tentokrát jedeme s manželkou a synem, protože dcera je na škole v přírodě. A odpočívat budu určitě pasivně, protože aktivity bylo až dost. No i když syn mě asi donutí něco dělat.

Co máte ještě v plánu do začátku letní přípravy?
Sezóna začíná testy v půlce května. Osobně nic moc neplánuji, člověk nikdy neví co se zrovna o dovolené stane.

Teď, s odstupem už několika dní, jak by vypadalo hodnocení celé sezóny?
Hodnotit sezónu by měl někdo jiný, já jsem spokojený, že jsem odehrál celou ligu, neměl jsem vážné zranění a pomohl jsem mužstvu. Ale spokojenější bych byl s titulem.

Na které momenty z letošního play-off nezapomenete, ať už z osobního hlediska či mužstva?
Určitě na první dvě série, konkrétně na dvě vítězné trefy proti Spartě. A za mužstvo určitě na přestávku před prodloužením pátého zápasu na Spartě.

Derby se Spartou v semifinále bylo hodně prestižní záležitostí, Vladimír Růžička se k ní netají svými ”sympatiemi”. Známý je jeho cíl sezóny: skončit v tabulce před Spartou. Brali jste to hráči podobně prestižně?
Je to derby, to snad řekne vše, ale nebyla to ta pravá Sparta. Museli jsme je porazit, abychom jim na celé léto zavřeli pusy. I jejich fanouškům, jinak bych to poslouchal každou návštěvu u nás v restauraci.

Nakonec se Slavii povedl skvělý obrat z 1:3 na 4:3. Jak by se daly popsat pocity po takové sérii, s pražským rivalem, postupu do finále? Třeba pro fanoušky Slavie to bylo jakoby už jste byli mistři…
No pro nás to byly také moc fajn pocity, ale je pravdou, že na pohár nás letos nenapsali. Ale byly to fantastické zážitky, otočit sérii se Spartou a v takové situaci, to byla nádhera. Já ale věřil pořád, že to dokážeme, protože na začátku série jsme měli smůlu a nevzdali jsme to.

Nechci říkat, že by vám pak chyběla ve finále se Zlínem motivace, ale nepřinesl postup přes Spartu trošku uspokojení? Nebyl to třeba předčasný vrchol extraligy?
Tak pro Prahu to finále bylo určitě. My jsme věděli, že budeme pokračovat a odhodlání vyhrát nám nechybělo, ale asi jsme udělali moc chyb.

Finále vyhrál Zlín 4:1 na zápasy, ale nebylo to tak jednoznačné jak napovídá konečné skóre. Třeba i z tábora soupeře byly slyšet poklony na adresu Slavie, že to byl tvrdý a vyrovnaný boj. Jak jste viděl celé finále vy?
Podle mě rozhodlo druhé utkání, kdy jsme mohli vyhrát, ale bohužel jsme si štěstí vybrali se Spartou.

V nohách jste měli před finále už dvě série na sedm zápasů, zatímco Zlín měl delší odpočinek. Mohly hrát ubývající síly nějakou roli, jak naznačil třeba po skončení finále Vladimír Růžička?
Všechny tyto věci ovlivňují výsledek, ale jakou měrou to finále ovlivnilo, to nedokáži posoudit. Je pravdou, že jsme toho měli dost a nedokázali jsme v pravý čas zápasy otočit nebo přidat druhou rozhodující branku.

Během play-off jste několikrát stáli na pokraji vyřazení, dvakrát jste to zvládli, proti Zlínu se to už nepodařilo. Jak náročné bylo nastupovat vždy za takových stavů? Právě morální síla týmu byla už loni a i letos hodně zmiňována. Takové situace nám vyhovují, znělo z kabiny.
To je něco co nikdo nedokáže vysvětlit, proč se nám tohle daří. Ale možná jedna z důležitých věcí je soudržnost celého týmu. A to se týká i vedení. Snažíme se vždycky hrát dál a nezabalit to.

Za stavu 1:3 ve finále se jelo do Zlína, připouštěli už jste si třeba v duchu, že teď už to asi nevyjde?
Já ne, já pořád myslel, že si zahraji další zápas v Sazka Aréně.

Téma Sazka Aréna se hodně probíralo. Vy hráči jste se o tom vyjadřovali vesměs kladně, nehledali žádné výmluvy. Byl to třeba nějaký tah, aby se mužstvo nerozhodilo? Vliv to přitom asi mít muselo, stěhovat se před finále a dá se říct nejdůležitějšími zápasy sezóny do neznámého prostředí, jiné kluziště. Chyběla vám tam domácí atmosféra, vlastně se hrálo na neutrální půdě ...
Můžu jen zopakovat, že to byl moc pěkný zážitek a diskusi o tom, jak by kdyby nechám fanouškům a novinářům. Jediné co mi tam chybělo, bylo užší hřiště, ale to jsme věděli, že ho nestačí udělat a i přesto jsem se tam těšil.

Sazka Aréna je krásná a moderní hala, od nové sezóny by tam Slavia měla hrát nastálo, dá se to brát i tak, že se otevírá pro Slavii nová kapitola její historie? Může už znamenat něco jako velkoklub – tedy jak výsledky tak i zázemím?
Ne, to podle mě nejde takhle říct. Velkoklub, co to znamená? Vsetín má šest titulů a všechny vyhrál u nich v plechárně. Byl to velkoklub nebo ne? Slavia je parádní mužstvo a jestli je nebo není velkoklub je jedno, hlavně ať hrajeme zase finále. A nová hala je krok ke spokojenosti slávistických diváků.

Vy znáte Eden velice dobře, jak se vám bude opouštět známé prostory? Bude čas na nějakou nostalgii?
Já mám Eden moc rád a pokaždé si vzpomenu na krásné momenty, které jsem tam zažil. Ale doba jde dál, to co stačilo divákům před deseti lety už je pryč, všichni kolem chtějí větší komfort a to jim nová hala přinese. Ale Eden bych nezatracoval.

Sledoval jste návrat Jihlavy zpátky do extraligy? Někde jste i tuším řekl, že byste se tam jednou mohl vrátit?
Ano sledoval, protože to tam trénuje Petr Vlk. Jihlavu mám rád a přál jsem jim postup.

A otázka na závěr: jak vypadá vaše budoucnost? Uvažujete o jiném angažmá, třeba i zahraničí?
Já mám ještě příští sezónu smlouvu a chtěl bych ji dohrát na Slavii. Co bude dál se uvidí. Ale určitě se budu snažit zůstat v Edenu. Já jsem tady moc spokojený.

Děkuji za rozhovor

Při postupu i titulu jsem měl veliké štěstí na výbornou partu
(rozhovor s M.Antošem - 23.1.2004)