Ve Slavii by chtěl hrát každý, říká Radek Duda

P r a h a - Návrat reprezentačního útočníka z Kazaně, který před rokem výrazně přispěl k mistrovskému titulu, je v Edenu událostí léta. Vladimír Růžička o něj hodně stál, dohoda byla rychlá. Radek Duda si po ruské vojně už zas užívá rodinnou pohodu ve Slavii a chuť do hokeje mu rozhodně nechybí. “Lidé, kteří ti budou přát a nepřát, jsou vždy a vždy jsou rozděleni tak na dvě poloviny,“ je připraven na návrat do českého prostředí a k angažmá v týmu Ak Bars Kazaň v ruské superlize dodává: “Asi každému by to prospělo, pokud tam vydrží ten rok.“

Po roce stráveném v Kazani se vracíš s bronzovou medailí za třetí místo v ruské superlize. Dá se tedy uplynulá sezóna označit jako vydařená?
Třetí místo je krásné, ale ze svého pohledu nemůžu být spokojený, protože jsem hodně času promarodil a celá sezóna nebyla podle mého, tak jak já bych si představoval. A od toho se také všechno odvíjelo, že těch bodů nebylo ani tolik. Z pohledu mužstva je třetí místo dobré, ale osobně převažuje nespokojenost.

Do Ruska si odcházel se slovy: “Jdu na vojnu.“ Byla to skutečná taková škola života?
Určitě, taková vojna. Asi každému by to prospělo, pokud tam vydrží ten rok. Člověk hlavně zestárne, uvědomí si spoustu věcí, zmoudří. Teď s odstupem času však můžu říct, že nelituji ničeho.

Když by ses měl rozhodovat, jestli jít znovu do Ruska, třeba do jiného klubu než do Kazaně, uvažoval bys po této zkušenosti podobně a odešel?
Záleželo by na hodně okolností, za jaké peníze, do jakého týmu. Dá se říct, že jsem si tu ruskou ligu už okouknul, kde jak to chodí. Pokud by byla lukrativní nabídka, zajímavá pro mě a do dobrého týmu, tak bych šel.

Už si to zmínil, Rusko je především o penězích. Asi se není divit, že tam za takových podmínek odchází spousta kvalitních hráčů a to z celého světa. Je to znát na úrovni ruské superligy?
Samozřejmě, ale ten hokej je tam jinačí než u nás, víc techničtější, víc sobecký. Hodně se to hraje na jednotlivce a pokud máš do pětky hráče s kterými si dáš puk, se kterými si umíš vyhovět a kteří k tobě patří, tak tam můžeš udělat velké výsledky a je lehké se prosadit. Většinou je to ale strašně málo, takových hráčů bys tam v lize spočítal na jedné ruce.

"Každého hráče potěší, když o něj někdo stojí"

Po sezóně si měl více nabídek, nakonec ses rozhodl pro návrat do Slavie. Byla to jednoduchá volba?
Těch nabídek se sešlo několik a měl jsem z čeho vybírat, nebudu popírat, že do Ruska bych šel jen za velmi lukrativní nabídky a ta nebyla, tedy taková jakou bych si já představoval. Prostě pod svou cenu jít nechci, zažívat tam to peklo. Zvolil jsem Slavii a myslím, že jsem se rozhodl dobře. Dál nemá cenu to rozebírat, kde, jak a proč bych mohl hrát.

Objevil se i zájem Sparty, na její nabídku si prý reagoval pobaveně…
Sparta položila nějakou nabídku, ale myslím že Slavia předložila lepší smlouvu. Já jsem jen čekal, jak se rozhodne Slavia a jaké podmínky mi nabídne. Pak nebyla ani chvíle na rozmyšlenou, dohodli jsme se hodně rychle. Naše domluva byla velmi korektní, takže nebylo co řešit.

Vladimír Růžička deklaroval zájem o tebe už loni, kdy ses musel vrátit z hostování do Plzně, a jasně řekl, že v budoucnu by tě chtěl mít zas ve Slavii. Potěšil tě takový zájem a vyřčená důvěra?
Určitě, každého hráče potěší, když někdo o něj stojí a navíc když je to Slavia. Kdo si pamatuje, tak Slavia byla dříve neznámý tým a teď se z ní stal klub, kde by prostě každý chtěl hrát. To zázemí i vše okolo je tady parádní. Parta je výborná, teď jen záleží na nás, abychom dobře začali a rozjeli to, diváci byli spokojení a pak už ti tady nic nechybí.

"Slavii mám co vracet"

Ve Slavii jsi zatím strávil jednu necelou sezónu a vzpomínky jsou i díky mistrovskému titulu asi jen nejlepší. Jak bys popsal svůj vztah ke Slavii, je pro tebe třeba něčím výjimečnějším než ostatní kluby, za které si hrál v extralize?
Určitě, trošku bych to specifikoval. Na Spartě jsem začínal, tam jsem vstoupil poprvé do profesionálního hokeje, řekl bych takového českého. Pak možnost hrát extraligu mi dali v Plzni. Další krok byl, abych šel výš a po všech těch problémech co jsem udělal nebo co se kolem mě točilo a psalo, příchod do Slavie. Ta mi podala pomocnou ruku a na to se nikdy nezapomíná. To je jak přísloví, že přítele poznáš v nouzi, když ti teče do bot. Z toho pohledu je to pouto ke Slavii takový, že jí mám co vracet a na to prostě nikdy nezapomenu.

Po tvém návratu se všude psalo, že přichází zpět polepšený Radek Duda. Myslíš si, že za tou proměnou je právě zkušenost z ruského prostředí nebo to, že už si zas o rok starší?
Jsem starší, ale hlavně v tom Rusku sis to víc uvědomil, mnohem víc. Tam toho času na přemýšlení a na všechno je strašně moc. Uvědomíš si spoustu věcí, cos tady vyváděl a co se tady dělo. Samozřejmě, jestli uděláš zas nějaký průšvih, tak tě budou někteří lidi házet do stejné škatulky jako předtím, ale to jsou většinou lidé co tě neznají. Ti co tě znají, tak ví jaký si a myslím si, že jsem se za ta léta moc nezměnil.

Hodláš na ledě nějak měnit svůj herní styl? Fanoušci byli zvyklí, že když vjel Radek Duda na led, vždycky bylo na co se dívat…
Já si myslím, že hraji svůj hokej a ten budu hrát pořád. V některých věcech jsem se polepšil, zlepšil a chci zužitkovat věci, co jsem se naučil v ruské lize. Prostě to zapracovat do svého hokeje a lepšit se – rok od roku, zápas od zápasu, trénink od tréninku.

Rok si byl pryč z českého prostředí, trošku ustal rozruch kolem tvé osoby. Jsi připraven asi opět bojovat s nálepkou “rebela“? A na zájem od novinářů, fanoušků, ale i třeba protihráčů?
Něco jsem si už zažil, co jsem tady byl. Já si říkám, horší už to asi být nemůže. Lidé, kteří ti budou přát a nepřát, jsou vždy a vždy jsou rozděleni tak na dvě poloviny. Musíš se s tím vypořádat sám.

"Léta ani průšvihy už nevrátíš"

Jak vzpomínáš na všechny ty průšvihy a nepříjemnosti kolem sebe? Je to už pro tebe jen minulost?
Teď už se tomu jen směji, ty léta už nevrátíš ani ty průšvihy. Prostě stalo se.

Ze Slavie si odcházel jako mistr extraligy, teď se vracíš už “jen“ do týmu vicemistra. Změnilo se kromě toho ještě něco?
Myslím, že máme dobře poskládaný tým a ambice budou zas nejvyšší, jiné cíle si ani nemůžeme klást. Pojedeme zápas od zápasu, v play-off se pak bude lámat chleba. Tenhle ročník bude jeden z nejtěžších co tady byl, vrátilo se plno dobrých hráčů. I z toho vyplývá, že extraliga bude vyrovnanější a těžší.

Poprvé si absolvoval letní přípravu ve Slavii. Jak se ti zamlouvala?
Každý tým má něco jiného, ale většinou je to “hozeno“ na tom samém. Začíná se na vytrvalosti a přechází se do rychlosti. Stejně tak je to se sílou, začíná se u objemů a pak do rychlosti. Mě tady na Slavii vyhovovala, je vidět, že to mají kluci hodně propracovaný a zajímavý.

Během přípravy sis pochvaloval partu a dobrou pohodu v týmu, chuť na sobě makat. Je to jedna z věcí, na kterou ses po návratu z Ruska těšil možná nejvíc?
Určitě, jinak se ti hraje, když si máš s kým co říct, můžeš rozebrat různé situace a hlavně když si můžeš na ledě vyhovět. To je nejdůležitější asi pro každého, když si rozumí s nějakými hráči a může s nimi i hrát.

Zpátky ještě ke konci sezóny a Mistrovství světa, konaném v domácím prostředí. Mrzelo tě, že ses nemohl ukázat divákům, i v souvislosti s loňským šampionátem ve Finsku, který pro tebe končil tak nějak podivně?
Určitě mě to mrzelo, ale říkám, já jsem své služby nabídl, trenér viděl jak já hraji. Nemyslím si, že by to bylo nějak hrozné. Prostě jsem mu své služby nabídl, nechtěl a dál jsem to neřešil.

"Když budeme hrát líbivý hokej, lidi přijdou"

Do Sazka Arény ses podíval alespoň jako divák při finále extraligy. V nové aréně bude od příští sezóny hrát Slavia všechny své zápasy, jak se na to těšíš? Zjišťoval si už nějaké ohlasy od spoluhráčů, jak se jim tam hrálo?
To se musíš zeptat kluků, ale myslím že bylo zajímavý, když hráli před plným domem. Největší otázka asi bude, jaké bude vstupné. Pokud to bude drahé, tak tam lidi ani nepřijdou a ta hala je neupoutá. Tohle by se mělo udělat trošku s rozumem, aby lidi přišli, za tou zábavou a našli si tam cestu. Bude také záležet, jak my začneme a když to bude dobrý, budeme hrát líbivý hokej, tak lidi přijdou.

Dáváš si před každou sezónou nějaké cíle nebo mety, kterých bys chtěl dosáhnout?
Ano, ale já je nikdy nezveřejňuji, nedělám to z pověrčivosti. Můžu ale říct, že u mě budou ty cíle vždy nejvyšší.

Reprezentace má nyní staronového kouče, Ivana Hlinku. Dres národního týmu je asi obrovskou motivací pro každého hráče, že?
U mě určitě, to nepopírám. Záležet ale bude na tom, jak hraješ v týmu, jak se tomu mužstvu daří. Když bude vyhrávat, tak vylítnou i jednotlivci.

Díky moc za rozhovor a ať se ti ve Slavii daří.

Foto: 1x www.ak-bars.ru, 1x Michael Mareš

Tip pro čtenáře: Pozdravy z východní fronty