Kalous: Mužstvo bylo zdravě nabuzené

P r a h a - Na Slavii by si včera po prvních osmi minutách hry vsadil asi málokdo. Hra domácích byla neurovnaná, hráči málo bruslili a svými chybami nabízeli soupeři jednu šanci za druhou. Brankář Franěk se měl v prvních minutách zápasu co ohánět, přesto ani on soupeři dvakrát ve skórování nezabránil. Slavie tentokrát utkání zahájila velmi pasivně. To se však nedá říct o soupeři. Na něm už od začátku zápasu bylo vidět, jak moc chce v Praze bodovat. Nakonec ale odjel s prázdnou. O vývoji zápasu jsme si povídali s asistentem Slavie Jiřím Kalousem.

Po nešťastné prohře v Kladně jste říkali, že budete muset na týmu zapracovat, aby se už nestalo to, co později i v zápase se Znojmem, že ztratíte vyhraný zápas. Ke změně došlo, nyní ale ten výpadek naopak přišel hned v první třetině. Co je příčinou? Přemotivování hráčů?
Určitě, motivace hráčů byla obrovská, protože jsme obě dvě předchozí utkání ztratili. Ale na druhou stranu musím říct, že ten první gól, který jsme dostali, padl hned z první střely na branku, ze skrumáže, po střele od modré, kdy to prošlo až k brance, brankář Franěk kotouč neviděl, ještě se to odrazilo od tyčky a od brusle do brány. Prostě takovéto góly padají. Navíc my jsme několik úvodních minut v podstatě hráli pořád v oslabení, takže jsme se dostali pod tlak a soupeř toho dokonale využil.

Přitom už na začátku druhé minuty Žigmund Pálffy nastřelil tyč. Tak trochu tentokrát platilo ono pověstné: nedáš, dostaneš. A dokonce hned dvakrát. Na konci osmé minuty už to bylo 0:2. Ve druhém případě už ale určitě nešlo o náhodu. Petr Vampola chytrým pasem přihrál Lubomíru Vaicovi a ten se nemýlil, střelou do protipohybu překonal brankáře Slavie podruhé v zápase. Tady asi šlo o zaváhání, chybu obrany…
Samozřejmě, tady to byla individuální chyba.

Nebyli jste v tu chvíli takzvaně na ručník?
V žádném případě, já si myslím, že to bylo vidět i na tom herním projevu týmu, že dnes hrál s ohromným nasazením, s vůlí, hladem po vítězství. A ono se to vyplatilo.

Téměř do konce první třetiny ale mužstvo hrálo poněkud křečovitě, hráči se na ledě hledali, souhra vázla…
Ale my jsme do té doby hráli několikrát v oslabení a to se špatně hraje. Samozřejmě, že tam bylo pár nepřesností, hráči se nemohli dostat do tempa, ale já si nemyslím, že jsme hráli špatně. Na hráčích bylo vidět jak moc chtějí uspět, hráli velice aktivně, byla na nich vidět snaha o rychlé napadání a samozřejmě, že v tom se někdy ta určitá nepřesnost objeví.

Hráči se často gesty i slovně ohrazovali vůči verdiktům rozhodčích. Cítili jste ze strany rozhodčích nějakou křivdu?
My žádnou křivdu necítíme, samozřejmě jsou tam určité emoce, zejména když je to tak vypjaté utkání jako dnes, ale opravdu, žádnou křivdu necítíme. My se musíme snažit hrát hokej a nekoukat na rozhodčího.

Na tiskové konferenci jste popřel, že by gól Davida Hrušky v závěru první třetiny byl rozhodující, přesto určitě svůj význam měl. Přišel před koncem třetiny, byl to takříkajíc gól do šatny, což určitě mohla být pro hráče za tak nepříznivého stavu jistá vzpruha…
Samozřejmě, důležité ale byly všechny góly. Každý gól je nesmírně důležitý, ale nemůžete o žádném z nich tvrdit, že je rozhodující.

To ano, ale takový gól může mužstvo, obrazně řečeno, nakopnout…
To mužstvo bylo „nakopnuté“ od samého začátku, v tom to nebylo.

Možná, ale nebyli hráči po těch dvou nešťastně prohraných zápasech tak trochu psychicky na dně?
Ne, já si naopak myslím, že to mužstvo bylo zdravě nabuzené a namotivované.

Přesto asi měl mnohý divák před druhou třetinou tak trochu obavy z toho, co bude následovat… Ale hráči přišli na led jako vyměnění. Co se dělo v šatně?
Žádná bouřka nebyla, jak říkám, my jsme se snažili celou dobu hrát to, co jsme si před zápasem řekli. Někdy vás přibrzdí oslabení, někdy paradoxně i přesilovky, z toho důvodu, že se hraje jinak než pět proti pěti, ale my jsme po celý zápas chtěli hrát celoplošný aktivní hokej: A nejenže jsme se o to snažili, my jsme ho i hráli.

Každopádně druhá třetina byla o mnoho lepší než ta první. Například Tomáš Vlasák se ve dvaatřicáté minutě ocitl tváří v tvář Milanu Hniličkovi, ale nedal…
Já si myslím, že Tomáš udělal všechno pro to, aby ten gól dal. Že to tam nespadlo, to se někdy stane. Já věřím, že mu to tam příště spadne.

Do poslední třetiny se šlo za stavu 2:2. Co jste si před ní říkali v šatně, přece jenom ty poslední třetiny vám v posledních dvou zápasech vůbec nevyšly?
Nic jsme si zvláštního neříkali, my jsme šli do toho s tím, že prostě budeme hrát stále stejně aktivně a věřili jsme, že už nám to neuteče.

Co vás napadlo, když běžela šestapadesátá minuta a Marek Tomica byl v sólovém úniku směrem na Hniličkovu branku?
Že to dá a že konečně vyhrajeme. Chtěl bych opravdu všem hráčům za předvedený výkon poděkovat, předvedená hra i výsledek svědčí o tom, že ten tým je opravdu schopný a jde za svým cílem – vyhrát.

Foto: C Michael Mareš

Milan Hnilička dlouho držel šance Liberce na vítězství. Ještě na začátku třetí třetiny, za stavu 2:2, mohly vyhrát oba týmy. Vzhledem k opatrnější hře obou aktérů čtvrtečního zápasu bylo jasné, že kdo dá gól, tak vyhraje.

Šance obou týmů byly v poslední třetině na obou stranách vyrovnané. Na snímku se do jedné z nich právě dostává obránce Slavie Petr Kadlec. Milan Hnilička s libereckými obránci mu v tom však zabránili, k zakončení se tentokrát nedostal ani Jozef Stümpel (uprostřed).

V poslední třetině se bojovalo doslova o každý puk, i na buly. Na snímku po vhazování „bojují“ o puk Patrik Martinec s Martinem Štrbou..

Opora libereckých Bílých tygrů – Milan Hnilička.

Kde byl Radek Duda, tam bylo živo. Ostatně rozhodčí Husička během zápasu neodpískal ani jeden z faulů na tohoto dravého útočníka Slavie. Dlužno dodat, že Radek se tentokrát držel, neoplácel a ani jednou tak nedal rozhodčímu důvod k oslabení domácího týmu. Vpravo dění na ledě sleduje Petr Sailer, bývalá opora Pražanů.

Někdy to na ledě pořádně jiskřilo, ale jinak celé utkání hrálo v duchu fair play.

55.57: Slavia poprvé v zápase vede a tento stav vydrží až do konce. Marek Tomica zužitkoval skvělou přihrávku Dominika Graňáka a střelou nad lapačku překonal brankáře Milana Hniličku. Na snímku se právě Marek Tomica (první zleva) ohlíží směrem k libereckému brankáři.

Liberec si vyžádal oddechový čas, liberečtí trenéři se radí, co udělat, aby z dobře rozehraného zápasu získali alespoň bod. Brankář Hnilička zamířil na střídačku, ale ani power play k vyrovnání nevedla.

Na tiskové konferenci: zleva Jiří Kalous (Slavia), obchodní manažer Slavie Ladislav Blažek a trenér Liberce Josef Paleček..