Vždycky jsem se chtěl do Slavie vrátit, říká Tomáš Vlasák

P r a h a - Je majitelem zlatého hattricku s českou reprezentací na světových šampionátech, po odchodu hvězd z NHL zpět do zámoří zůstal v extralize jednou z největších osobností a hráčem, který by měl lákat diváky do hlediště. Tomáš Vlasák umí na ledě kouzlit s pukem, tak jako málokdo. Šikovný a hravý útočník se loni vrátil do Slavie po dlouhých jedenácti letech. Slavný klubový odchovanec touží ve svém mateřském klubu po jediném - titulu. "Láká to strašně moc, až o tom teď nerad mluvím. Mám to prostě v sobě a je to jeden z hlavních cílů, kterého bych chtěl ještě v kariéře dosáhnout," říká v rozhovoru, který nám poskytl v Edenu den po prvním derby sezóny, po kterém zůstala Slavia i nadále neporažena.

V měsící září odehrála Slavia devět zápasů s bilancí šest vítězství a tři remízy. Tomáš Vlasák nasbíral devět bodů za tři góly a šest nahrávek. Od čtenářů dostal nejvíce hlasů, celkem 166. Za ním skončili David Hruška (131 hlasů) a Tomáš Žižka (49 hlasů).

Trojnásobný mistr světa, velký cestovatel a mistr kliček. Udivuje svou šikovností a dokonalou kontrolou kotouče. Střílí nádherné branky, hokejem se umí bavit. Specialista na samostatné nájezdy. První hokejové krůčky udělal v Edenu, kam se loni po jedenácti letech vrátil a znovu obléká slávistický dres.

Slávista tělem i duší

Po šesti letech v zahraničí jste se na začátku loňské sezóny vrátil do Čech, jedním z důvodů byl i fakt, že si budete moci více užívat rodinného života, než když jste byl na cestách po světě. Jste spokojený, že můžete hrát zase doma?
Je to určitě pro mě i pro rodinu lepší, že jsme se na čas usadili. Máme malého syna, malá dcerka chodí do školky, je to takový ideální stav. Na Slavii jsem začínal a vždycky jsem se sem chtěl vrátit. Jsem z Prahy, takže se určitě dá říct, že jsem teď doma.

Dres Slavie jste oblékl po dlouhých jedenácti letech, s jakými pocity?
Určitě jsem měl příjemné pocity, dá se říct, že jsem slávista tělem a duší, takže pro mě jsou pocity jen dobré.

Vzpomenete si ještě na své začátky ve Slavii, kdy jste se jako mladý “zelenáč“ proháněl v Edenu po ledě s košíkem mezi dospělými?
To byly takové ty začátky, potom jsem dostal nabídky z extraligy, Slavia byla tenkrát ještě v první lize. Já jsem v těch sedmnácti letech chtěl poskočit výš. No, a rok na to Slavia postoupila.

Právě, nemrzelo vás to trošku? Kdybyste ve Slavii vydržel ještě rok, tak jste si třeba mohl extraligovou premiéru ve Slavii odbýt daleko dříve…
To je těžké, takhle jsem nad tím nepřemýšlel. Zase kdybych rok vydržel, tak bych třeba nejel na MS dvacítek. Pro mě to byl výkonnostní skok a bylo to pro mě v tu chvíli důležité, byl jsem mladý.

Napadlo vás někdy, když jste hrával v Litvínově a potom v zahraničí, že budete za čas hrát se Slavií na špičce extraligy a o mety nejvyšší?
Je fakt, že dříve mě to vůbec nenapadlo, že by Slavia mohla takhle poskočit. Je to jenom dobře, že se tak stalo.

Jak vzpomínáte na loňskou sezónu, kdy hrály hvězdy z NHL v české extralize? Asi nebyla úplně podle vašich představ, ale ani úplně špatná, až na brzký konec v play-off…
Já už jsem to někde říkal, bylo to jak na houpačce, jak se mnou, tak s mužstvem. Nakonec, když se v play-off dařilo mně, tak jsme nepostoupili jako mužstvo a to bylo pro nás všechny velké zklamání.

Chvílemi se vám příliš nedařilo a trápil jste se, spíše než herně šlo o sbírání bodů, začalo se mluvit i o vašem případném trejdu. Jak jste to vnímal, že jen co jste se vrátil do Slavie, hned byste mohl jít pryč?
Není to nic příjemného pro každého hráče a kor pro mě, když jsem se vrátil domů, měl jsem tady rodinu. Určitě to nebylo nic příjemného, ale už jsem něco odehrál, prostě jsem se na to snažil nemyslet a pak to dopadlo, jak to dopadlo. Určitě jsem byl rád, že jsem zůstal.

Trenér a GM v jedné osobě, Vladimír Růžička, všechny spekulace o vašem trejdu rázně odmítl a dal vám důvěru, která bude letos asi ještě větší. Po odchodu hráčů z NHL byste měl být jedním z tahounů. Vyhovuje vám role hráče, který má větší zodpovědnost, víc se od něj očekává a je více na očích?
Určitě, já kde jsem hrál, tak jsem byl zvyklý, že jsem dostával hodně prostoru a byl jsem dá se říct jednou z hlavních postav týmu. Za ta léta jsem se to ale naučil potlačit, vždycky jsem se snažil, i když jsem dělal hodně bodů, myslet především na to, jak bude hrát mužstvo. Jednotlivec se vždycky sveze s mužstvem, když se hraje dobře. Když je tam ale jednotlivec sám a mužstvo nešlape, tak to vlastně nic neřeší.

Přichází to i hodně s věkem, že hráč začne víc myslet na úspěch mužstva než na individuální úspěchy?
Tak samozřejmě pro každého hráče jsou statistiky důležité, když vezmeme kanadské bodování, tak to je určité měřítko. Ale nedá se říct, že když hráč udělá o deset bodů víc, že je lepší hokejista. Je to určité měřítko, ale nejdůležitější je, aby hrálo dobře mužstvo, je to kolektivní sport.

Úvod letošní sezóny se Slavii vydařil, ještě neprohrála, působí kompaktním dojmem. Vypadá to, jakoby jste neměli žádnou slabinu…
(úsměv) Ty se určitě ještě ukážou. Ale zatím je to super a já doufám, že to co nejdéle vydrží. Ani jsme to nikdo z nás asi nečekal, že bude rozjezd až takový.

V posledních letech se Slavii příliš začátky sezóny nedařily, nemusí vás teď trenéři krotit v euforii?
Určitě nás nemusí krotit, je vidět i na trénincích, že až nějaká přehnaná pohoda tam není, že prostě každý maká a tak to má být.

Dobré mužstvo hodně dělá i parta v týmu. I pohledem zvenku je patrné, že ve Slavii je parta výborná a v kabině je pohodová atmosféra. Zažil jste někdy ve své kariéře něco podobného?
Těžko říct, když jste venku, tak je všechno jiné. Když jsem byl ve Finsku, tak se kluci mezi sebou bavili finsky a se mnou mluvili anglicky. Nechci říct, že by tam byla špatná parta, ale určitě to není takové, jako když jste doma a mluvíte jednou řečí. V Ambri bylo třeba v kabině až pět řečí. Ve Slavii je parta výborná a je to podle mě potom znát i na ledě.

Někdy to vypadá, že si neděláte z ničeho těžkou hlavou, vládne uvolněnější atmosféra, legrácky jsou na pořadu každého dne…
Určitě, v kabině vždycky padají nějaké vtípky a někdo se stane tím terčem (úsměv). Je tam pohoda, hlavně když se nám teď tolik daří.

Vy jste se bodově chytil v utkání 6.kola s Vítkovicemi, kdy jste se na vítězství 7:0 podílel gólem a třemi asistencemi. Pomůže takový zápas hodně psychice hráče, navíc když jde o začátek sezóny?
Určitě to pomůže každému hráči, když se něco povede, tak mu stoupne sebevědomí a víc si na ledě dovolí.

Vy jste znám jako velký hračička, co si na ledě rád hraje s pukem, vymýšlí pěkné akce a nahrávky. Je to váš styl hry, hrát nejen efektivně a pro mužstvo, ale i pobavit diváky a přidat tam něco navíc?
Je to můj styl, mě už těžko někdo změní (úsměv), já budu vždycky i v šanci kolikrát nahrávat než abych měl vystřelit. Důležité je ale snažit se hrát efektivně, a až když je prostor a vedeme třeba 4:0 nebo 5:0, tak je čas i na takové věci.

Myslíte, že ta šikovnost v osobních soubojích jeden na jednoho je dána hodně talentem, že to má hráč jak se říká dáno darem od Boha?
Určitě v tom je talent, ale také na sobě musí hráč tvrdě pracovat. Řekl bych, že je to i ve mně, já mám takovou hravost v každém sportu.

Některými pěknými akcemi jste se blýskl i v úvodu letošní sezóny, fanoušci mají v paměti také vaše kousky z MS. Na které akce nebo góly vzpomínáte nejraději? Které vám uvízly v paměti?
Rád vzpomínám na ty nejdůležitější, takže určitě MS v Petrohradu, které se mi povedlo a dostal jsem se do Allstars. Z poslední doby je to asi první zápas s Libercem v play-off, takové momenty určitě zůstanou v paměti.

Narážel jsem především na dva krásné góly Slovákům na MS v Petrohradu v roce 2000…
Ten první byl asi nejhezčí, co jsem kdy dal. A druhý zase asi nejdůležitější, protože to bylo ve finále.

Ve své sbírce máte tři tituly mistra světa, ale jedna cenná trofej vám tam přecejen ještě chybí – mistrovský titul z české extraligy. Láká vás to hodně, získat jej se Slavií, tedy v dresu mateřského klubu?
Láká to strašně moc, až o tom teď nerad mluvím. Mám to prostě v sobě a je to jeden z hlavních cílů, kterého bych chtěl ještě v kariéře dosáhnout. Vyhrál jsem titul v Omsku, ale vyhrát to doma je prostě doma, navíc v mateřském oddíle.

Ve Slavii máte smlouvu do konce sezóny, přemýšlel jste už o jejím prodloužení a případném usazení se doma na delší dobu, nebo vás ještě láká zahraničí?
Zatím jsem o tom nepřemýšlel, je teprve říjen a to ukáže až čas, jak to bude. Jestli mě bude chtít vedení, jak se domluvíme. Ale na to je ještě dost času, teď se soustředím hlavně na hokej a probíhající sezónu. Žádné priority si nedávám, záleží jaká bude sezóna a jak to všechno proběhne. Nechtěl bych zatím předbíhat.

Hrál jste ve Finsku, ve Švýcarsku, v Americe i v Rusku. Kam by vás to lákalo případně nejvíce, se vrátit?
Nevím, kdybych se měl ještě vrátit do ciziny, tak by mě asi lákalo Švýcarsko, tam se mi líbilo nejvíc.

Stal jste se hráčem měsíce září, v anketě čtenářů našich webových stránek. Jak jste zatím spokojen s podporou slávistických fanoušků při zápasech, když např. vzpomeneme poslední dva duely v Pardubicích a na Spartě?
Je to super, je to jenom dobře a myslím, že máme skvělé fanoušky, hlavně co se týče “kotle“, který s námi jezdí i ven. Já to hodně vnímám, hokej hraji pro lidi a třeba včera na Spartě byla bombová atmosféra. Bylo super, že tam třeba byl i ten nápis (Kde se flákáte?, navíc pořadí a bodový zisk obou rivalů – pozn.aut.), to k tomu patří (úsměv). Když jsem hrál v cizině, tak třeba ve Švýcarsku to tam bylo běžné. Když jsme hráli derby Ambri – Lugano, tak si naši fanoušci posílali po “kotli“ rakev s nápisem Lugano (úsměv).

Po derby jste byl jedním z hlavních iniciátorů oslavných “rybiček“ po utkání. Proti rivalovi ze Sparty jste v dresu Slavie zatím hrál čtyřikrát, je to tak, že už vás derby také pořádně vtáhlo do děje?
Určitě mě to vtáhlo, je to vyhecované, i fanoušci proti sobě tak nějak v rámci jdou. Vnímám tu atmosféru. Fanouškům je třeba poděkovat vždycky.

Zvládli jste úspěšně první derby sezóny, první čtvrtinu základní části projeli bez jediné prohry. Najdete si třeba po předehrávaném utkání 14.kola se Vsetínem nějaký čas na společné posezení či tradiční dobroty od firmy Sup a synové jako odměny?
Určitě, to probíhá pořád, firma Sup a synové nás zásobuje (úsměv). Uvidíme, Láďa (Růžička) slíbil, že když se Vsetínem vyhrajeme, tak bude v pátek dobrovolný trénink, takže si možná trošku odpočineme. Dneska jsme měli v kabině řízky, tak uvidíme co bude příště, mění se to, ale nějaké dobrůtky budou určitě (úsměv).

Soutěž se už rozjela na plné obrátky, v posledních dnech máte docela náročný program…
Zátěž se samozřejmě zvyšuje, máme teď pět zápasů asi v devíti dnech, je to znát. Důležité je dobře si odpočinout a zregenerovat, únava se bude kumulovat.

Díky moc za rozhovor a ať se vám se Slavií daří i nadále.

Tomáš Vlasák

Narozen: 1.2. 1975 v Praze.

Kariéra:

1980 - 1993 HC Slavia Praha, 1993 - 98 HC Chemopetrol Litvínov, 1998 - 2000 HPK Hämeenlinna (FIN), 2000 - 01 Los Angeles Kings (NHL), 2000 - 01 Lowell Lock Monsters (AHL), 2000 - 01 HPK Hämeenlinna (FIN), 2001 - 02 Ambri - Piotta (SUI), 2002 - 04 Avangard Omsk (RUS), 2004 Ak Bars Kazaň (RUS), 2004 - ? HC Slavia Praha

Největší úspěchy:

Trojnásobný mistr světa 1999, 2000, 2001, člen Allstars MS 2000 v Petrohradu, vítěz ruské superligy 2004

Bilance v reprezentaci: 130 zápasů - 43 gólů

Bilance na MS: 4 šampionáty, 35 zápasů - 12 gólů + 14 asistencí - 26 bodů

Bilance v NHL: 1 sezóna, 10 zápasů - 1 gól + 3 asistence - 4 body

Dva životní góly Tomáše Vlasáka

"Vykoupaný" Rybár

V zápase osmifinálové skupiny MS 2000 v Petrohradu proti Slovákům si nejprve pohrál s obráncem Suchým, po famózním průniku se dostal před slovenského gólmana Pavola Rybára, kterého rychlou kličkou doslova "vykoupal".

Gól ve finále MS

Ve finále stejného šampionátu a opět proti Slovákům. Drzou stahovačkou se nádherně zbavil obránce a potom oklamal i gólmana Jána Lašáka. V utkání o zlato tak zvýšil vedení českého týmu na 2:0. Nakonec reprezentace vybojovala titul, Vlasák se na šampionátu dostal do Allstars turnaje.

Statistiky Tomáše Vlasáka

Profil Tomáše Vlasáka

V Edenu v dresu Avangardu Omsk při přípravném utkání (červenec 2002)

Premiéra v extralize v dresu Slavie proti Litvínovu (říjen 2004)