Už je to dobré, říká ke zraněnému malíčku Vlasák

P r a h a - Není asi momentálně oblíbenějšího soupeře Slavie než jsou Vítkovice. Červenobílým se proti hokejistům s rytířem Vítkem na prsou daří, včetně předehrávaného 32.kola už nepoznali hořkost porážky v normální hrací době dvacet zápasů v řadě. Konec série nepřišel ani ve čtvrtek v Sazka Areně, i když byly Vítkovice vyrovnaným soupeřem. Hosté sice vytrvale snižovali náskok Slavie, ale ta nakonec triumfovala. Na vítězství 5:3 měl svůj podíl i útočník Tomáš Vlasák, který dal krásnou pátou pečeť tříbodovému zisku Slavie. ”Bylo důležité, že jsme vždycky odskočili na rozdíl dvou gólů,” řekl po utkání český reprezentant, kterého už naštěstí snad přestal trápit pochroumaný malíček. Slavia vyhrála posedmé v řadě a vede jako lídr tabulku extraligy.

Trojnásobný mistr světa a odchovanec Slavie má na Vítkovice dobré vzpomínky. Loni na podzim si po návratu z ruské superligy prožil obnovený debut v “sešívaném” dresu právě na ledě Vítkovic a připsal si tři asistence, navrch přidal gól do prázdné brány při power-play soupeře. V ruku v ruce s tím jde i vzájemná bilance obou týmů z poslední doby, Slavia prostě na Vítkovice umí. ”Proti nim se nám daří, stejně tak i mně,” usmíval se Tomáš Vlasák, který si v zápase vylepšil své osobní statistiky na pětadvacet kanadských bodů (10+15). Šikovný forvard je ve formě a nechybí ani ve výběru českého národního týmu pro Rosno Cup v Moskvě.

Mysleli jste dneska na dlouhou sérii s Vítkovicemi, se kterými jste neprohráli už dvacet zápasů v řadě?
To ani nevím, zbytečně jsme si to dneska zkomplikovali, když jsem prohrál buly a dostali jsme třetí gól, což mě mrzí. Zaplaťpánbůh, že jsem to pak napravil a že jsme to dotáhli do vítězného konce.

Neměli jste přesto trošku v hlavě, že se vám na Vítkovice dlouhodobě daří a mohla by to být snadná záležitost?
Říkali jsme si před zápasem, že nám jejich styl vyhovuje. Ale i když jsme dali gól na 4:2, tak to bylo pořád otevřené, měli tam šance. Fráňa chytal dobře a bylo důležité, že jsme vždycky odskočili na rozdíl dvou gólů.

Rozhodnutí přinesla vaše trefa za stavu 4:3 dvě minuty před koncem, když jste vlétl do útočného pásma, udělal jste kličku obránci a nerozpakoval jste se se střelou, která zaplula do sítě. Byla to povedené akce...
Dostal jsem se trošku do úhlu, říkal jsem si, že to zkusím a spadlo to tam. Střela mi parádně vyšla.

Asistent trenéra Ondřej Weissmann po zápase řekl, že vám dneska trošku chyběl pohyb a málo jste bruslili. Nebyla v tom únava ze zápasu ve Zlíně?
Nevím, můžu říct za sebe, že celá atmosféra byla trochu ospalá, nebylo to tolik vyhecované a asi to dolehlo i na nás. Máme ale tři body a to je důležité. Musíme se připravit na další zápas.

Nepomohla by vám větší a bouřlivější atmosféra, než byla dneska na zápase?
Je pravda, že vždycky když přijde víc lidí, tak nás to nažhaví. Působili jsme ospale, musíme se příště připravit líp, abychom se od začátku nahecovali sami a vlétli do toho.

Neříkali jste si po druhé třetině za stavu 3:1, že už máte vítězství v kapse?
Celé utkání bylo nějaké takové ospalé, my jsme zaspali začátek třetí třetiny. Zaplaťpánbůh, že Vítkovice toho nevyužily a naopak jsme se my vzchopili a dotáhli jsme to k vítězství.

Nepřekvapil vás tah trenérů Vítkovic s nasazením brankářské dvojky Kameše do utkání?
Docela nás to překvapilo, asi to bylo tím, že máme dlouhou vítěznou sérii, tak chtěli něco změnit.

Jak to vypadá s vaším pochroumaným malíčkem?
Už je to dobré, měl jsem to pohmožděné. Provrtal jsem si to a vytlačil to ven. Dneska jsem hrál poprvé bez ortézy, předtím jsem nosil takový chránič.

Jste v nominaci národního týmu na další podnik Euro Hockey Tour, moskevský turnaj Rosno Cup. Neuvažoval jste o tom, že byste pozvánku odmítl a doléčoval zranění?
Kdyby se to zhoršilo nebo bych do toho dostal ránu, tak bych asi radši zůstal doma. Ale je to v pohodě a věřím, že to vydrží.

Foto: © Michael Mareš