Zavolal mi Vláďa Růžička a rázem nebylo o čem přemýšlet, říká Ivo Prorok

P r a h a – Vynikající výkon předvedla Slavie v pátečním večerním zápase 47. kola, kdy přehrála jednoho z uchazečů o letošní play off – karlovarskou Energii. Premiéra před domácím publikem se povedla i čerstvé posile domácích. „Vyhrálo se čtyři nula, co víc si přát,“ liboval si po zápase střelec jedné ze čtyř slávistických branek Ivo Prorok. Ve Slavii se už stačil naladit na vítěznou vlnu. „Slavie je první, hraje v pohodě. V Litvínově byla potíž v tom, že jsme nezvládli začátek soutěže a potom jsme sice hráli velmi dobré zápasy, ale nedotáhli jsme je do vítězného konce. To byl náš problém,“ říkal po zápase muž, který ještě před deseti lety hrával v jednom útoku s dnešním generálním manažerem a trenérem Vladimírem Růžičkou. „Jestli na to spolu s Vláďou vzpomínáme? Řekl bych, že spíše na to vzpomínáte vy, novináři,“ culil se.

Pamatujete si ještě na váš poslední gól, který jste dal za Slavii?
Tak to bohužel ne, ale muselo to být někdy v sezoně 1996/1997, než jsem odešel ze Slavie do Vítkovic. Určitě jsem tehdy nějaký ten gól dal (bylo jich tehdy sedm, poznámka autora).

Když vám Vláďa Sobotka přihrával puk, věděl jste už, co s ním uděláte?
Nevěděl, ale pak se jeden z těch beků rozestoupil, šel trochu na stranu a já jsem tak stačil mezi ty beky našlápnout. Oni mě pak sice sundali, ale stačil jsem ještě do toho puku plácnout…

Takže gól z kategorie šťastných?
Asi ano, ale ten puk jsem měl dobře nahozený. Puk jsem ale v brance neviděl, až když jsem slyšel lidi.

Pomohla vám ta změna týmu herně či psychicky?
Určitě, tady se hraje úplně jiný hokej. My jsme v Litvínově začali s tím ofenzivnějším hokejem až v poslední době, ale Slavie hraje stále ofenzivní kompaktní hokej.

Vnímáte nějaký rozdíl v herní taktice či přípravě?
V přípravě určitě ne, přípravy jsou všude stejné, ale myslím si, že v té taktice určitý rozdíl je. Slavie hraje určitě mnohem ofenzivnějším stylem.

Při jednom střídání jste z ledu odjížděl z bolestivou grimasou, co se stalo?
Podklouzl jsem a vlítnul jsem do mantinelu, nic víc.

Místy utkání vypadalo hodně vyhecované. Bolelo?
Takový už je hokej, myslím si, že to bylo tak na hraně.

Letošní úprk hráčů z týmů, které se pohybují ve spodních patrech tabulky, do mančaftů majících jistotu play off byl poměrně masivní a ne asi každému z fanoušků byl po chuti. Mnozí to i kritizovali. Myslíte si, že to je normální a vůči divákům férové?
Nevím, někdo říká tak, jiný onak. Já jsem bojoval o to, abych mohl odejít, protože nemíním 9. března končit. Chci si zahrát play-off. Takže když ta šance je, tak proč ji, když to pravidla dovolují, nevyužít? Pamatuji roky, kdy přicházeli hráči až v únoru a v březnu. Teď je to omezeno koncem ledna a ty mančafty, které jsou dole a mají jistou záchranu, mohou alespoň vyzkoušet mladé hráče. Všichni volají po tom, aby hráli mladí, tak ať tedy hrají! Je to prostě možnost a každý oddíl ji může využít.

A vy sám, jaký k tomu máte vztah?
Já se tomu určitě nebráním.

Odejít do Slavie bylo vaše přání?
Volalo mně více mančaftů, ale naposledy se ozval Vladimír Růžička a rázem nebylo o čem přemýšlet.

Jaký je rozdíl mezi Vladimírem Růžičkou coby spoluhráčem a trenérem?
Já si myslím, že žádný. Vím, že na jednu stranu hokeji rozumí a na druhou z něj nedělá žádnou vědu. Jako hráč i jako trenér je výborný.

Kdy jste naposledy získal extraligový titul?
Zatím jsem žádný extraligový titul nezískal, i když jsem k němu měl v sezoně 1996/1997 blízko, neboť jsem právě s Vítkovicemi hrál tehdy finále.

Takže letos tu možnost určitě máte?
O tom zatím nepřemýšlím…

Nechtěl byste ve Slavii po sezoně zůstat?
V Litvínově mám ještě rok smlouvu, nechám to tedy bez komentáře.

Nastupujete nyní s číslem 27, přitom si vás určitě mnozí pamatují, jak jste hrával s třiatřicítkou…
Právě teď se ten dres vyrábí, snad ho brzo budu mít…

Mimochodem, jak se vám hraje v útoku s Davidem Hruškou a Vláďou Sobotkou?
Myslím si, že jsme si sedli, nebyl vůbec žádný problém se sehráním. Nechme se překvapit, jak to bude dál fungovat. Vláďa Sobotka je velký bojovník, David Hruška zase střelec, uvidíme.

Na konci základní části, po olympijské přestávce, vás čeká mimo jiné i zápas v Litvínově. S jakými pocity se tam budete vracet?
Jako domů…(smích). Určitě jako každý jiný zápas budu i tento chtít vyhrát, protože v Litvínově jsem si těch vítězství moc neužil.

Budete muset za páteční gólový zápis ve Slavii něco dát do placu?
Určitě, něco tam je vypsáno, nějaké občerstvení nebo nějaká finanční částka.

Koho ze současného kádru si pamatujete z doby, kdy jste tady hrával?
Jaroslava Bednáře, Pavla Kolaříka, Petra Kadlece, Lukáš Hronek tehdy začínal, je jich docela dost, které pamatuji, až jsem se divil.

V neděli jedete do Liberce, kde se budou rozdělovat body, které budou možná v závěru základní části nesmírně důležité a mohou rozhodnout, jestli skončíte na prvním nebo druhém místě. Připravujete se na tento zápas? Hecujete se?
Myslím si, že to bude aktuální až v neděli. Teď máme po zápase a na nedělní zápas se začneme připravovat teprve v sobotu a v neděli. Do Liberce ale každopádně pojedeme s tím, že chceme vyhrát.

Foto: © Martin Prokop