I za stavu 2:5 jsme stále věřili v body

Jen blázen nebo bezmezný optimista by si osm minut před koncem zápasu vsadil na výhru Slavie! Ta totiž v té době s s Kladnem prohrávala 2:5 a vypadalo to s ní zle nedobře. Čtyři slepené branky však v kabině domácích vyvolaly vlnu nadšení. Dvojnásobnou radost pak prožíval Radek Dlouhý, který v inkriminovaném zápase vstřelil jednu z branek a připsal si tak svůj vůbec první bod v sezoně. „Hrozně moc jsem to potřeboval,“ usmíval se po zápase.

Věřili jste v 52.minutě za stavu 2:5 ještě v nějaký bodový zisk?
Hraje se šedesát minut a my prostě musíme věřit až do úplného konce! Dostali jsme navíc výhodu přesilové hry a říkali jsme si, že když se nám podaří snížit na 3:5, tak bychom to ještě otočit mohli. Naštěstí se to podařilo!

V čem byl největší problém, že jste v první třetině neudrželi jednobrankové vedení a naopak třikrát inkasovali?
Jednoznačně v tom, že jsme měli příliš mnoho vylučovaných hráčů. Před zápasem nás trenéři upozorňovali, že Kladno výborně zvládá hru v početní výhodě a proti nám to bohužel potvrdilo. Dostali jsme tři góly díky zbytečným vyloučením.

Právě po třetí brance si vzal Vladimír Růžička oddechový čas. Co Vám na střídače povídal?
Povídal... On nadával! Sami dobře víme, že se nám prostě nemůže stávat, abychom dvakrát po sobě vyhodili puk přes mantinel...

Potřetí v řadě jste však dokázali nepříznivý vývoj střetnutí otočit. Přitom na začátku sezony tomu bývalo právě naopak. Čím si to vysvětlujete?
Asi nám chybělo to štěstíčko, které se v posledních zápasech zase vrací. Tomu štěstí však musíme jít neustále naproti, bojovat až do samého konce, tak jako tomu bylo proti Kladnu.

Může Slavii tento mocný finiš pomoci v dalších zápasech k cestě vzhůru tabulkou?
Určitě! S Kladnem to navíc bylo hodně důležité utkání, protože se nehrálo o tři body, ale vlastně o šest. Tabulka je strašně vyrovnaná, na čtvrté místo ztrácíme pouhé čtyři body. Každý zápas teď bude klíčový, protože hrajeme s mužstvy, která jsou okolo nás. Doufám, že nám úterní zápas pomůže odrazit se výš!

Máte vytyčenou určitou metu, kterou byste chtěli v nejbližší době zdolat?
Že bychom to měli vyvěšené v kabině, to ne. Ale všichni čteme noviny, víme kde se pohybujeme, kdo je okolo nás. Chceme jít zápas od zápasu a neustále se bodově zlepšovat.

Proti Kladnu jste vstřelil gól, což je Váš vůbec první kanadský bod v sezoně. Oddychl jste si, že už jste tu hrozivou bilanci protrhl?
Strašně moc! Konečně to ze mě spadlo, pomůže mi to hlavně psychicky. Trápil jsem se sám se sebou. Jsem rád, že už se to zlomilo!

Nedělali si z Vás spoluhráči už legraci? Nepopichovali Vás, že už byste mohl taky nějaký ten gól vstřelit?
Určitě si ze mě srandu dělali, tu jsem si už ostatně začal dělat sám ze sebe i já. Jak říkám, snad mi to pomůže hlavně psychicky, protože po této stránce jsem na tom nebyl úplně nejlépe.

Mluvil jste před zápasem s Petrem Jarošem, Vaším dlouholetým spoluhráčem z jedné lajny?
Před zápasem ne, něco jsme si řekli až při rozbruslení a v zápase samotném.

Co jste si povídali?
Tak nějak jsme se hecovali. Myslím, že si ještě zavoláme nyní po zápase. Trošku si do něj asi rejpnu. Mít takhle rozehraný zápas, a ještě ho ztratit... (smích).