Usměvavý džentlmen

Přestože jeho přivítání nebylo tak bouřlivé, jako když se do Edenu vrátil poprvé jako kouč Havířova, mnoho pravověrných slávistů při pohledu na trenéra Fardu vzpomnělo na nádherné chvíle při postupu do české nejvyšší soutěže. A protože Richard Farda zůstal i nadále velmi příjemným společníkem, mohl po skončení utkání vzniknout tento minirozhovor.

Po skončení oficiální části tiskové konference se všichni přítomní žurnalisté jako na povel zvedli ze židlí a vzali útokem plzeňského trenéra. Brněnský rodák trpělivě všem odpovídal na podobné otázky, jen občas letmo zkontroloval čas na hodinkách, aby mu mužstvo neujelo: „Oni mě ještě moc neznají, třeba bych jim v autobuse ani nechyběl!“ nakazil smíchem všechny okolostojící.

Pane Fardo, jak vzpomínáte na své působení ve Slavii a na postup do ligy?
„Tak to byly krásné okamžiky. Na to se nedá zapomenout. Slavia mi za tu dobu přirostla k srdci. Miluji Slavii i Vršovice, a to jsem Brňák! Jako hráč bych do Prahy nikdy nešel a teď fandím Slavii i ve fotbale…"

Vzpomínáte na tehdejší kádr? Kdo vám nejvíc utkvěl v paměti?
„Pochopitelně Růža. Toho jsem do Slavie přivedl a na postupu měl lví podíl. Pomohl i k zabydlení se Slavie v lize, výborně se mi s ním pracovalo.“

Sledujete jeho kroky i nyní, kdy hokejku vyměnil za trenérskou taktovku?
„Samozřejmě, stejně jako hru bere svoji nynější roli naplno, daří se mu a díky němu je Slavia tam, kde je.“

Můžete zhodnotit jeho trenérský rukopis, myslíte, že vás v něčem kopíruje?
„Absolutně ne. On je opravdu svůj a jak jsem řekl, dělá to dobře!“

Jak hodnotíte současný kádr a postavení Slavie v tabulce?
„Já jsem to předpokládal. Mužstvo má dobře poskládané, má vynikajícího gólmana, myslím, že to Slavia může letos dotáhnout hodně vysoko.“

Při reprezentační přestávce jste navštívil Eden a sledoval jste přátelský zápas Slavie s Kazaní. Připravoval jste se na vzájemný souboj?
„Ani tak moc ne, já Slavii znám. Spíše jsem se chtěl setkat s Jakovenkem! Když jsme byli se starou gardou v Moskvě, tak mi nabízel místo u nich. Protože jsem však zapomněl mluvit rusky, vzal jsem raději nabídku z Plzně…“

Pojďme tedy k vašemu současnému působišti. Jaký cíl před vás vedení klubu postavilo?
„Play-off. Mým jediným cílem je osmé místo. Musím mužstvo probudit, naučit je střílet branky, myslím, že na to máme. V play-off se pak může stát cokoli.“

Tím cokoli máte na mysli třeba finále Slavia-Plzeň?
„No to by bylo krásné…“