Největšího rádce mám ve svém tátovi

Právě on se stal největším slávistickým překvapením v právě probíhající sezoně. Jednadvacetiletý útočník Jiří Doležal není v sestavě vicemistra extraligy rozhodně do počtu. Potvrdil to zejména v neděli na ledě Plzně, kde svými dvěma góly výrazně pomohl k výhře 3:1. Přitom před začátkem letošního ročníku to vypadalo, že v sestavě Slavie se bude objevovat spíše jen sporadicky. „Za nabídnutou šanci jsem však nesmírně rád,“ říká nesmělá slávistická hvězdička.

„Před sezonou jsme se s Vláďou Růžičkou domluvili, že budu na střídavý start vypomáhat Mostu, který hraje druhou ligu,“ vzpomíná na úvod sezony Doležal. V případě potřeby ho Slavia z Mostu mohla kdykoliv stáhnout. Sám však v té době vůbec nepředpokládal, že by k tomu mohlo dojít tak brzy, hned v pátém kole na ledě Českých Budějovic. „To pro mě skutečně bylo hodně překvapivé. Jsem však za to strašně rád, o extralize totiž marně sní řada jiných hokejistů,“ je si dobře vědom útočník Slavie.

Právě díky několika zápasům v dresu Mostu si mohl ověřit, jak velký rozdíl je mezi extraligou a nižší soutěží. „Je to opravdu neporovnatelné. Rychlost a zejména taktika je na úplně jiné úrovni. Když v extralize perfektně nesplníte taktické pokyny, je to ihned vidět. Buď bude vaše chyba potrestána gólem, nebo minimálně nebezpečným závarem.“ Jiří Doležal se však podobným nepříjemnostem prozatím úspěšně vyhýbá.

Čtvrtá řada hrající ve složení Červenka – Sobotka – Doležal totiž ve Slavii není jen do počtu. Nejlépe to lze demonstrovat na famózním obratu v domácím zápase s Kladnem. Slavia ještě sedm minut před koncem prohrává 2:5 a Vladimír Růžička ve snaze zvrátit nepříznivý výsledek posílá tuto řadu na led ob jedno střídání. Ani mnohem zkušenější hráči tolik prostoru nedostávají. „Je pravda, že tento zápas se nám opravdu hodně vydařil. Sice jsme nedali gól, ale šancí jsme si vypracovali dost a dost. Spoluhráči pak viděli, že ten zápas otočit můžeme,“ říká Doležal. „Příchod Soba (Vladimíra Sobotky – pozn.red.) do naší lajny mi hodně pomohl. To je skvělý hráč.“ Díky Sobotkovi šly nahoru i výkony Doležala.

Za sezonu si připsal již pět gólových tref, zejména zápas v Plzni mu sedl parádně. Zkušeného Romana Málka prostřelil hned dvakrát a pod výhrou 3:1 se tak skvěl zejména jeho podpis. „Jsem rád, že mi to tam zatím takhle padá. Je jasné, že díky vstřeleným brankám mi narůstá i herní sebevědomí. Zpočátku jsem byl hodně nervózní, teď už to opadlo. Na ledě si dovolím více.“ To ostatně Doležal potvrdil hned v následujícím zápase s Karlovými Vary. Ani jeho trefa však na body nestačila. Západočeši si ze Sazka Areny odvezli tři body a odsunuli tak Slavii na desátou příčku. „Ta prohra mě dost mrzí. Měli jsme vyhrát. Musíme na to ale co nejrychleji zapomenout a soustředit se na zápas ve Zlíně, kde to chce vyhrát, abychom se zase nevzdálili mužstvům před námi,“ říká rozhodně.

Na synovy výkony bedlivě dohlíží i Jiří Doležal starší, bývalý skvělý útočník, který prošel oběma pražskými „S“. Doležal junior potvrzuje, že největšího rádce má právě ve svém otci. „Když vidí nějakou chybu, snaží se mi poradit.“ Zároveň přiznává, že většina otcových připomínek má své opodstatnění. „Opravdu má téměř ve všem pravdu. Sám je totiž trenér, vede sparťanské juniory. Jeho pohled z pozice kouče mi dost pomáhá.“ Když má Doležal starší čas, sleduje domácí zápasy přímo z hlediště. „Táta je rád, že jsem se do extraligy dostal, strašně mi drží palce,“ uzavírá povídání nastupující slávistická hvězda.